Model Bloombergu vychází z předpokladu, že věřitelé by v případě úpadku Atén dostali zpátky alespoň 40 procent svých pohledávek, a odvolává se na aktuální hodnotu řeckých CDS (pojištění proti bankrotu).
Poblíž dvouletých maxim jsou i úroky, které investoři požadují za desetiletou půjčku Aténám. V případě, že by se Řecko chtělo v současnosti financovat jinak než skrze věřitelský výbor čítající Evropskou komisi, Mezinárodní měnový fond a Evropskou centrální banku, platilo by ročně bezmála 11procentní úrok.
Návrh nové dohody
Jeden z klíčových milníků pro vývoj řeckých financí přijde už dnes. Řecký ministr financí Janis Varufakis totiž na bruselské schůzce euroskupiny představí návrh nové dohody, která by měla Aténám usnadnit splácení státního dluhu. Ten nyní dosahuje zhruba 320 miliard eur, což odpovídá dvouletému výkonu řecké ekonomiky.
Podle agentury ANA-MPA hodlá Řecko požádat mimo jiné o překlenovací úvěr do léta v objemu kolem deseti miliard eur, konverzi části dluhu do dluhopisů navázaných na ekonomický růst země či balíček výhod pro nejchudší. Na oplátku prý hodlají Atény dokončit 70 procent započatých strukturálních reforem a hospodařit s 1,5procentním rozpočtovým přebytkem.
Podle expertů by mohla situace vyvrcholit dohodou a na tyto spekulace reagují i akciové trhy: aténská burza včera vzrostla bezmála o osm procent.
