Nebezpečný koronavirus 2019-nCoV se rychle šíří do celého světa. V Číně si během krátké doby vyžádal sedmnáct obětí a nakažených jsou stovky. Nemoc se objevila už i ve Spojených státech, Japonsku či Tchaj-wanu. Profesor Ladislav Machala z Nemocnice na Bulovce, specialista na infekční nemoci, ale tvrdí, že úspěchem je, že se tento virus podařilo rychle identifikovat a zjistit jeho základní epidemiologické vlastnosti. V rozhovoru pro E15.cz novou hrozbu přirovnává k zápalu plic.
Nový typ koronaviru začíná v Číně šířit strach. Lze tento vir ve zkratce přirovnat k nějakému známému onemocnění, které se vyskytuje v našich podmínkách?
Koronavirové infekce se i u nás vyskytují běžně, ale způsobují prakticky výhradně lehká onemocnění dýchacího traktu nebo střevní infekce. Ze současně se vyskytujících infekčních onemocnění v Česku bych infekci novým „čínským“ koronavirem přirovnal k těžce probíhající chřipce komplikované zápalem plic. Současný výskyt infekcí koronavirem 2019-nCoV bych přirovnal ke krátké koronavirové pandemii onemocnění SARS před 17 lety - tehdy tato infekce také vzešla z jihovýchodní Asie (Čína, Vietnam) a rychle se rozšířila leteckou dopravou do řady zemí světa.
SARS měl vysokou smrtnost - skoro 10 procent, ale podařilo se jej zastavit pomocí mimořádných karanténních opatření, která byla na mezinárodní úrovni přijata poprvé.
Čínská bilance je zatím sedmnáct mrtvých osob a téměř šest set nakažených. První případy onemocnění hlásí i Spojené státy, Mexiko nebo Japonsko. V jak moc velkém ohrožení je Česko a mělo by už nyní přistoupit na nějaká preventivní opatření? Například omezení letů z a do postižených oblastí?
Riziko zavlečení do Česka je nižší nežli do velkých center Severní Ameriky, Evropy a Asie. Přece jen jsme trochu stranou od globálních přesunů lidí. Nicméně vyloučit to nelze a bylo by vhodné zavést monitoring osob přilétajích z oblastí současného výskytu.
Podle dosavadních zpráv se jedná o zatím neprozkoumaný vir. Může tato nová nemoc dále nějakým způsobem zmutovat?
Nové formy virových původců infekčních onemocnění se přirozenou evolucí vyvíjejí bez našeho přičinění v přírodě neustále. Samozřejmě nelze vyloučit ani možnost úniku uměle zmutovaného viru z laboratoře. Lidé ale tím, jak proměňují svou činností svět, tak i mění i epidemiologické podmínky,a mohou tak novým původcům infekčních onemocnění usnadnit šíření.
Jak se může běžný člověk chránit proti tomuto typu virů?
V současné době je nejlepší ochranou proti podobným infekcím snažit se vyhnout kontaktu s osobami, které by mohly být nakažené - to se samozřejmě lehko řekne, ale hůře realizuje - člověk musí chodit do práce a ani netuší, že s ním třeba ve vagonu metra právě cestuje někdo, kdo zrovna přiletěl z Číny. Kdyby se tato infekce nekontrolovaně šířila dále, bylo by asi nutné přijmout přísnější karanténní opatření a začít pracovat na vývoji vakciny, ovšem to může trvat minimálně měsíce, ale třeba i roky. V současné době také nemáme spolehlivé protivirové léky proti koronavirů a vývoj takových léků by také nebyl úplně jednoduchý.
