V Česku je aktuálně podle vědeckého výzkumu a sledování největší sucho za posledních pět stovek let. Odborníci navíc hovoří o tom, že může být ještě hůř. „Platíme daň za neuvěřitelný rozvoj, který přírodu, půdu, lesy i klima těžce poznamenal,“ říká profesor Zdeněk Žalud, z brněnské Mendelovy univerzity.
Nedávno zveřejněný průzkum společnosti Median, uvádí, že sucho a klimatické změny považuje za největší důvod ke strachu 85 procent oslovených respondentů. Jsou tyto obavy oprávněné?
Česko změnu klimatu a její dopady přežije, není to smrtelná nemoc. Strach je z toho, jak tento problém omezí náš komfort. Jak budeme muset vydávat část zisku na omezení tohoto jevu, a se budeme muset dělit o území či potravu s migranty z oblastí, kde dojde voda. Ať se jedná o jakýkoliv typ obav, jsou samozřejmě opodstatněné. Platíme daň za neuvěřitelný rozvoj, který přírodu, půdu, lesy i klima těžce poznamenal.
I podle meteorologů je situace momentálně ještě horší, než v posledních dvou letech. Jaké kroky by se měly učinit, aby se následky sucha co nejvíce zmírnily?
V okamžiku, kdy sucho přichází, neuděláte v krajině mnoho. V roce 2017 jsme publikovali desatero adaptačních opatření, které by mohlo pomoci. Střednědobá i dlouhodobá opatření. V loňském roce jsme vydali Expertní stanovisko pro Akademie věd v oblasti adaptací na sucho, které obdržel každý poslanec a senátor. Ty kroky jsou víceúrovňové a mnoha sektorové.
Dají se již nějak predikovat ekonomické škody, které může letošní sucho přinést? Kde se dá očekávat největší problém?
Pokud se nezopakuje situace z minulého roku, kdy studený a deštivý květen situaci zachránil, mohou být dopady na produkci fatální. Už dnes na mnoha místech, především na jaře seté plodiny, bojují v důsledku sucha doslova o život, případně ani nevzešly. Ozimy co si již vybudovaly větší kořenový systém ještě vodu, kromě lehkých písečných půd mají.
Přírodě neprospěly ani nedávné mrazíky, násobí se tak ještě zhoubný vliv sucha?
To je jiné agrometeorologické riziko. Jaro začalo tradičně dříve a otevřelo delší okno pro vpády studeného vzduchu v kombinaci s jasnou noční oblohou. Tři vlny jarních mrazíků letos nezničily jen meruňky a další ovocné stromy, ale významně poškodily ozimou pšenicí i řepku. Například u časně setých pšenic byl vývoj klásků tak pokročilý, že na mnoha polích pomrzly. Mnohdy to pěstitelé ještě ani neví. Viditelné poškození přičítají právě suchu. Samostatnou kapitolou, kde se projeví dopady sucha, jsou lesy, zásobování pitnou vodou, případně erozní účinky přívalů či dokonce možných povodní, které často po epizodách sucha přichází.
Ministerstvo pro místní rozvoj hovoří o tom, že požaduje navýšení prostředků na půdně ozdravné projekty o 3,5 miliardy na šest miliard. Jsou aktivity státu v tomto ohledu dostatečné a smysluplné?
Každý tiskový mluvčí na vás vychrlí desítky projektů, dotačních titulů a aktivit. A víte co, já jim věřím. Ale obecně přeci nelze očekávat, že pokud se krajina dlouhodobě poškozuje a hroutí, tak se vše za rok, dva všude spraví.
Fungují nějaké konkrétní projekty, nezaspal stát a jeho příslušné orgány?
Lokálně a regionálně úspěšné projekty jsou, ale krajina jako celek? K tomu je ještě nutná jedna věc. Správně, a kladu důraz na správně, motivovat agrosektor. Ten bezpochyby drží krajinotvorný trumf. Jinak je škoda, že stát neslyšel dlouhodobá varování vědců a opravdu muselo přijít dramatické sucho devastující zemědělství i lesnictví, navíc již spojené s problémy s pitnou vodou, aby začal brát změnu klimatu vážně. Nyní jsou již suchem postiženi téměř všichni voliči a náprava bude stát mnohem více času a mnoho desítek a spíše stovek miliard navíc.
Může se sucho a teplá zima nějak podepsat i na rozhojnění další přírodní pohromy, jíž je kůrovec?
Je třeba si uvědomit, že kůrovec je sekundární riziko. Primární je opět sucho, neboť zdravý silný smrk kůrovci odolá a zalije ho pryskyřicí. Suchem stresovaný ne. A kůrovec tu byl vždy, to co se změnilo je klima. Otepluje se a kůrovec je teplomilný brouk. Tedy jak se zvyšuje teplota, načítající se rychleji potřebné teplotní sumy k jeho vývoji a na místo dvou generací kůrovce, což je typické pro většinu míst s lesy, budou během roku generace tři. Pokud počasí bude takto letos pokračovat, kůrovcová kalamita se nezastaví. Naše monokulturní lesy jsou pro něj vítaný prostřený stůl. Navíc každý fořt ví, že napadený strom se musí okamžitě pokácet. Přístup v Česku byl jiný. Neakceschopnost, podcenění situace, nedostatek lidí a legislativa jaká u nás je, klimaticky podmíněnou kalamitu včas nezastavily.
Pomohla by v boji se suchem stavba přehrad, jak zaznělo z úst premiéra, nebo je zásadnější celkové ozdravení půdy formou pozemkových úprav? Je nějaký univerzální recept?
Žádný univerzální recept není. To co pomůže ve vyšších nadmořských výškách, nemusí být účinné v polohách nižších. Například v nížinách je komplikované budovat v terénu drahá opatření na zadržení srážek, když tam téměř žádný déšť nepadá. Někde zase potřebujeme vodní dílo, nejen pro nadlepšení průtoků v době sucha, ale i zadržení povodňové vlny. Především je nutná fragmentace velkých půdních bloků na svazích, aby se voda nerozběhla, dále je někde třeba obnovit meandru, zasít biopás, či vybudovat remízek. A všude mohou u tohoto pomoci i pozemkové úpravy. Je velkou škodou, že je jich často z finančních důvodů zahajováno tak málo. Apeluji na vládu, aby tento velmi dobrý nástroj podpořila.
V čem je tedy klíč ke zlepšení zoufalé situace?
Naprostým základem je starost o půdu. Klíčem jsou nové půdo a vodoochranné technologie v agrosektoru, založené na metodách precizního zemědělství. Ty musí zajistit, že až kapky spadnou tak zůstanou na daném místě, v opačném případě je již nastartován začátek problému. Když voda s hlínou steče do řek, nádrží či rybníků, tak to už je špatně.
Intersucho je živý projekt, který začal tím, že jsme v roce 2010 dostali grantové finance na tříletý vývoj webových stránek www.intersucho.cz. Nyní tento projekt pokračuje tím, že stránky pravidelně udržujeme, přidali jsme denně aktualizovanou předpověď a zapojili do něj stovky pozorovatelů, kteří nám dávají zpětnou vazbu jak sucho a jeho dopady vidí oni přímo v terénu.
A jaké máte nové aktuální projekty a aktivity v době pandemie?
Před týdnem jsme dokončili a otevřeli portál www.firerisk.cz kde jsou zobrazeny mapy ČR v detailním rozlišení, upozorňující na nebezpečí požárů, včetně sedmidenní předpovědi. Intenzivně pracujeme na portále www.agrorisk.cz pro prognózu biotických a abiotických škodlivých rizik pro zemědělství. V neposlední řadě inovujeme zaběhlé a hojně navštěvované stránky www.vynosy-plodin.cz a www.klimatickazmena.cz, a provozujeme náš twitter intersucho. Píšeme vědecké manuskripty pro vědeckou komunitu, ale i odborné články pro veřejnost, řešíme probíhající či připravujeme nové projekty základního výzkumu, ale i na praxi orientované projekty aplikovaného výzkumu. A to nejdůležitější, snažíme se nezanedbávat naše studenty formou distanční výuky a samozřejmě v nynější době sílícího sucha odpovídáme na dotazy novinářů.
Aktuální situace v ČR (k 26.4.2020)
Pořádali jste i debaty s veřejností. Co návštěvníky nejvíce zajímalo a jaký byl zájem veřejnosti o debaty s odborníky?
Jen od října 2019 jsme vystoupili na zhruba 70 přednáškách pro zemědělskou, lesnickou praxi, ale i nejširší veřejnost. Tento počet je obdobný již několik let a je dán naší časovou kapacitou. Vrcholný zájem přednášek směřuje k příčinám sucha, podstatě změny klimatu, jejich dopadům a adaptačním opatřením. V diskuzi prakticky nikdy nechyběla otázka: „co dělá vláda a příslušná ministerstva“, ale i „co mohu udělat i já jako občan?“ A zájem je velký. Víte, když přijedete například do Blanska a v kině na vás hodinu a půl bez nejmenšího vyrušení sleduje 300 lidí se zájmem o věc, tak to hovoří za vše.
Jak se lidé o vašich přednáškách dozvědí?
Návštěvnost dříve závisela více na papírové propagaci, dnes v době totálního promoření aktivní společnosti sociálními sítěmi, stačí většinou zveřejnit na Facebooku, nebo jiném fóru, že přijede někdo z intersucha a bude mluvit o suchu. Toto téma opravdu rezonuje částí naší společností, které krajina a její budoucnost není lhostejná.
