Ukrajina opakovaně volá po jejím vytvoření, NATO váhá a Rusko opakovaně varuje alianci, že by takový krok považovalo za vstup do války. Řeč je o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Pokud by Rusko po vytvoření bezletové zóny přišlo o možnost vzdušných útoků na Ukrajině, ztratilo by významnou zbraň, proti které ukrajinské síly jen těžko hledají obranu.
Bezletová zóna by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ochránila civilní obyvatelstvo před ruskými útoky. Jako alternativu k bezletové zóně Zelenskyj požaduje po Západu, aby Ukrajině poskytl alespoň stíhačky, se kterými by mohl alespoň částečně vyrovnat ruskou převahu ve vzduchu.
Co je bezletová zóna
Bezletová zóna je jakákoliv část vzdušného prostoru, do níž je zapovězen vstup všem letadlům nebo vybrané kategorii letadel. V době míru může být využívána k ochraně zranitelných míst, její platnost také bývá často omezená výškou, nad níž už letadla mohou létat. V USA platí takové omezení například v okolí Bílého domu nebo nad slavnou vojenskou Oblastí 51.
V Česku jsou vyhlášeny trvalé bezletové zóny například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren Temelín a Dukovany nebo kolem továren vyrábějících výbušniny.
Jiným případem je bezletová zóna ve válce. Pokud by se NATO rozhodlo bezletovou zónu nad Ukrajinou vytvořit, znamenalo by to vzdušný prostor nad zemí vojensky ovládnout a kontrolovat, že do něj ruská letadla již nepronikají. Pozemní jednotky NATO by tedy nemusely vstoupit na ukrajinské území, ale na nebi nad Ukrajinou by přítomnost letadel aliance byla pro vytvoření bezletové zóny nezbytná.
Jak by bezletová zóna pomohla Ukrajině
Od počátku konfliktu má Rusko na Ukrajinou značnou převahu právě ve vzduchu. Zatímco Ukrajina měla před válkou 98 stíhaček, Rusko disponovalo více než 1500 takovými letouny. Kyjev si toho byl vědom a pokoušel se ještě před propuknutím bojů od Západu získat systémy protivzdušné obrany, od USA například žádal poskytnutí systému Patriot, který by vedle nepřátelských letadel pomohl snížit následky bombardování ukrajinského území. USA ale Kyjevu nevyhověly.
Bezletová zóna by nyní ruským silám zabránila získat vzdušnou převahu a pomohla ochránit ukrajinské jednotky, které mají jen omezené prostředky, jak se před útoky ruských letadel chránit.
NATO už má zkušenosti
Bojová letadla aliance hlídkovala nad Bosnou a Hercegovinou poté, co ji v roce 1992 vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Během více než dvou let jejího trvání sestřelily letouny NATO šest bojových letadel bosenských Srbů, která porušila bezletovou zónu.
USA, Velká Británie a další členské státy NATO se také, tentokrát bez mandátu OSN, podílely na bezletových zónách nad severem a jihem Iráku v roce 1991, jež zanikly až se začátkem války v Iráku v roce 2003. Bezletová zóna byla zřízena i v roce 2011 nad Libyí.
Ruce pryč, hrozí eskalace
Pokud by ruské letectvo odmítlo vzdušný prostor nad Ukrajinou vyklidit, NATO by se nevyhnulo sestřelování ruských letadel. To by z pohledu Kremlu znamenalo akt války. Ruský postoj je v tom to ohledu jednoznačný. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že každou zemi, která by se zapojila do udržování bezletové zóny na Ukrajinou, by Moskva považovala za účastníka konfliktu.
Také NATO se obává, že by vytvoření bezletové zóny vedlo k eskalaci konfliktu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po pátečním zasedání řekl, že NATO sice bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale bezletovou zónu, protože by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. „Jsem pevně přesvědčen, že kdyby NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení,“ dodal.
„Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty,“ řekl také americký ministr zahraničí Antony Blinken. A například předseda Evropské rady Charles Michel se domnívá, že zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat třetí světovou válku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj NATO jeho postoj kritizuje. „S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl v pátek ve videoposelství. „Vedení aliance dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ dodal.
