Ruský Telegram. Neomezená sociální síť a digitální bojiště ukrajinské války v jednom

Telegram

Telegram Zdroj: Reuters

Zakladatel a šéf společnosti Telegram Pavel Durov se zřídka objevuje na veřejnosti. Na tomto archivním snímku přednáší na veletrhu Mobile World Congress v Barceloně v roce 2016.
2
Fotogalerie

Během války na Ukrajině se sociální síť Telegram stala nejoblíbenějším komunikačním prostředkem nejen Ukrajinců, ale i Rusů. Uživatelé na ní tráví až čtyřicet minut denně, osmkrát delší čas než před válkou. Telegram razí absolutní svobodu slova, takže neblokuje ani zjevně propagandistické příspěvky. „Dvakrát si vše zkontrolujte a nevěřte údajům zveřejňovaných na kanálech Telegramu,“ radí uživatelům zakladatel a majitel aplikace, ruský miliardář Pavel Durov.

Komunikační službu, která dosud nemá žádná striktní omezení, lze popsat třemi slovy: jednoduchost, dostupnost a masovost. Telegram, který je populární zejména ve východoevropských zemích, se rozhraním podobá v Česku známějším aplikacím, jako jsou WhatsApp či Messenger. Uživatel vidí všechny své chaty, může založit skupinu pro několik lidí, má možnost audio- i videohovorů. Veřejným a soukromým skupinám se říká „kanály“. Sledovat veřejný kanál na Telegramu může až několik milionů lidi. 

Už týden před začátkem války na Ukrajině došlo k velkému skoku ve sledovanosti již dávno existujících i nově vzniklých kanálů na Telegramu. Sledovanost 187 ruských zpravodajských kanálů od 24. února podle technologické společnosti Logically vzrostla o 48 procent. Stačilo jen do názvu kanálu přidat klíčové slovo válka. Využívají to obě strany válečného konfliktu.

VIDEO: Telegram – jedna z mála funkčních sociálních sítí v Rusku

Video placeholde
Telegram – jedna z mála funkčních sociálních sítí v Rusku • Videohub

Telegram je jedním z nemnoha komunikačních prostředků, kterými lze šířit ruskou propagandu. Zároveň jej tak ale mohou využívat Ukrajinci. „Strategickým cílem ruské propagandistické práce pro ukrajinské publikum je paralyzovat vůli ozbrojených sil a obyvatel Ukrajiny k vítězství, vytvořit pocit zkázy a hrůzy, přimět je, aby přestali vzdorovat a vzdali se,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Valentyna Bykovová, vedoucí analytických projektů Mezinárodního centra pro boj s ruskou propagandou (IC CRP). 

Tato nevládní organizace podporovaná ukrajinským státem má za cíl ochraňovat informační prostor Ukrajiny a okolních zemí před ruskou propagandou. „Co se týče Telegramu, hovoříme o koordinované činnosti velké rozsáhlé sítě propagandistických zdrojů, které pracují ve prospěch Ruské federace. Tato síť se zaměřuje na dezinformační kampaně proti Ukrajině s cílem destabilizovat vnitropolitickou situaci. Jedná se například o telegramové kanály Legitimny, Spletnitsa, Kartel, Rezident, Pozorovatel, MediaPost, Žena s copánkem a mnoho dalších,“ podotýká Bykovová.

Telegramem se snadno šíří zprávy například o tom, že nacistická Ukrajina napadla sama sebe nebo že Ukrajinci chtějí být součásti ruského impéria a čekají, až je ruská armáda osvobodí. Podle některých kanálů na Telegramu k napětí přispívá Západ, který je původcem celého konfliktu.

„Polsko se připravuje na expanzi, mnoho faktorů tomu nasvědčuje, ale Ukrajincům to nikdo neřekne. Poláci chtějí získat kontrolu nad logistikou od Černého moře k Baltu. Nejkratší by byla cesta Polsko–Ukrajina bez účasti dalších zemí,“ přesvědčuje svých více než 600 tisíc sledujících kanál Legitimny.

Vznikají také příspěvky, že ukrajinští vojáci ztratili vůli bojovat za bezpečí a jednotu Ukrajiny. Zdroje těchto zpráv jsou anonymní.

Jednou z metod šíření dezinformací je využití fotografií. „Zvolení manipulativního úhlu pohledu nebo falešný popis pod skutečnou fotografií, tak ruští propagandisté opakovaně vykreslují údajnou válku na Donbasu prostřednictvím fotografií z Čečenska, Gruzie, Sýrie a z dalších ruských konfliktů,“ přibližuje Valentyna Bykovová.

Pro větší důvěryhodnost začala ruská propaganda přecházet na ukrajinštinu. „Rusové začínají přetvářet informační kampaň na území Ukrajiny. Začínají nasazovat velké množství telegramových kanálů a zároveň vytvářejí obsah v ukrajinském jazyce. Zatím je to poměrně často jen pomocí Google Translate. Díky bohu je hned jasné, že je to falešná zpráva,“ sdělil Národní tiskové agentuře Ukrajiny Ukrinform poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.

Ruská propaganda už je nicméně v poslední době opatrnější při práci se svými klasickými slogany. Podle telegramového kanálu TSN letos v březnu sociální síť zaznamenala přibližně 22 500 výskytů termínu „speciální operace“, kdežto v červnu jen 13 300. Podobné je to i s oblíbenými termíny ruské propagandy „denacifikace“ a „nacisti“.

Aktuální zprávy o válce na Ukrajině si lze na Telegramu přečíst i prostřednictvím kanálů v angličtině. Mezi ně patří Ukraїne Today či The Kyiv Independent. Na Telegramu mají své kanály i některá mezinárodní média včetně The Guardian, The Wall Street Journal a The Washington Post či Financial Times

Aplikace je od roku 2013 symbolem svobody slova. Původem Rus Pavel Durov, přezdívaný též „ruský Mark Zuckenberg“, vytvořil cloudovou aplikaci pro rychlou a neomezenou komunikaci poté, co odmítl poskytnout ruské vládě osobní údaje uživatelů z další své sociální sítě Vkontakte.

Nejznámější ruský programátor nakonec kontrolu nad Vkontakte ztratil, ale Telegram stále ovládá. Zřídkakdy se přitom objevuje na veřejnosti a na odiv nevystavuje ani svou práci. Není přesně známo, jak početný je tým Telegramu, ale údajně vystačí jen se třemi desítkami zaměstnanců. 

Netransparentnost firmy se projevuje i v nemožnosti získat komentář od kohokoli z vývojářů. Potvrdil to i jeden z grafických designérů sítě: „Telegram není otevřený veřejnosti a neposkytuje rozhovory.“ Oficiálně kontaktovat Telegram lze výhradně přes speciální chatbot. Redakce deníku E15 se pokusila sociální síť oslovit alespoň takto, ale neúspěšně.  

V minulosti byla aplikace v Rusku zakázána kvůli šíření extremistické propagandy. Od roku 2020 je však opět dostupná navzdory tomu, že ruská vláda zakázala Facebook, Instagram i Twitter. Telegram nicméně dostal v srpnu  pokutu čtyř milionů rublů, přes 1,6 milionu korun, jelikož odmítl smazat informaci související s invazí ruské armády na Ukrajině.