Po roce vlády přichází podle ekonoma Filipa Pertolda velké uvědomění a z ministerstev financí i práce a sociálních věcí shodně zní, že příjmy do rozpočtu jsou nedostatečné a dlouhodobé řešení problému nezbytné, jakkoli bude nepříjemné. Šetřit není moc kde, a tak bude potřeba "brát." To by se mohlo citelně dotknout víc než milionu lidí, kteří pracují jako OSVČ. Do státní kasy totiž přispívají méně než zaměstnanci, kteří na ně doplácí. „Systém zdaňování příjmů OSVČ generuje nízké příjmy do důchodového systému i do zdravotnictví, protože reálné peníze, které odvádí do rozpočtu, jsou strašně malé. To je neoddiskutovatelný fakt, se kterým nelze dlouhodobě existovat, protože trh práce se tím strašným způsobem pokřivuje,“ myslí si Pertold.
Sáhnout k přechodným úsporným opatřením například v podobě mimořádného zdanění bank, nebo propouštění státních úředníků, kteří jsou pak zase nabíráni, není řešením zadlužené republiky. Východiska ze současné situace existují podle ekonoma Filipa Pertolda v zásadě jen dvě.
„Buďto trvalé zvyšování daní nebo odvodů. Do toho počítám i sociální a zdravotní pojištění, prostě příjmy státního rozpočtu, anebo trvalé snižování výdajů. My momentálně žijeme v prostředí 300miliardového deficitu, z toho většina je ten strukturální, a za ten rok se ukazuje, že pro politiky je prosazování snižování výdajů extrémně náročné, protože řada výdajů je prostě z nějakého důvodu daná zákony,“ uvádí výzkumník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při Národohospodářském ústavu AV ČR a taky poradce ministr práce a sociálních věcí.
Důchodová reforma je nutná
Jednou z legislativně garantovaných položek, na kterou stát jen v příštím roce vynaloží téměř 600 miliard korun a kterou nelze změnit lusknutím prstu, jsou důchody. Přitom průměrný důchod vůči průměrné mzdě dnes vlivem inflace činí rekordních 46 procent. „To snad nebylo ani za dob komunismu, nebo na začátku 90. let,“ říká Pertold s tím, že neudržitelný byl náhradový poměr už ve výši 42 procent, takže růst penzí bude muset zpomalit.
„Když nebudeme zvyšovat důchodový věk, nebo nějakým způsobem řešit výši nástupních a předčasných důchodů, tak budeme dostávat do chudoby starodůchodce. My všechno tohle děláme proto, abychom ochránili lidi 70, 75+, kteří už nemají šanci se nikterak postarat na trhu práce o další příjmy,“ zdůvodňuje nepopulární kroky, ke kterým je třeba přistoupit.
Nevyhnutelná je důchodová reforma i z hlediska demografických změn. „Člověk nemusí mít doktorát z ekonomie, to je jednoduchá trojčlenka. Máme zde tzv. Husákovy děti, to znamená lidi narozené v roce 1970, 1971, 1972, kterých se rodilo 180 000. V 90. letech se rodilo 90 000, takže vidíte dvojnásobný rozdíl, a to logicky bude generovat deficity v 30. a 40. let, což už je brzo. Je rok 2023, 30. léta jsou za 10 let, některé silné ročníky už začnou vstupovat do důchodu, a to se musí nějakým způsobem reflektovat v tom nastavení důchodového systému,“ upozorňuje ekonom.
Důchodová kalkulačka: Kdy odejít do důchodu >>>
Valorizací a důchodovým věkem to nekončí
Kromě zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu a úpravy valorizace penzí bude nutné najít i nějaké další příjmy do systému. Ty by mohlo přinést snížení, nebo zrušení daňových výjimek a vyšší zdanění práce OSVČ. „Důchodový systém se chová podle nějakého vzorečku a dá se z něho explicitně spočítat, na co člověk má nárok versus kolik odvádí, takže tam ten argument může být celkem jednoznačný.
Proč by doplácela jedna skupina lidí na druhou jenom proto, že koeficienty jsou nastavené tak, jak jsou nastavené,“ má Pertold jasno a nastiňuje další postup. „To jsou de facto tři možnosti, kudy se můžeme vydat. Plus nějaké financování dalším deficitem, ale jak vidíme, tak deficitů generujeme už teď hodně a v budoucnu to asi bude omezené, takže těch možností moc není. Diskutují se všechny a bude to nakonec kombinace všech,“ dodává.
