- Z továren na spalovací auta se stávají zombie. Čínský scénář hrozí Evropě i autolandu Česko
- Tučné úroky nad šest procent mohou zůstat. Malé banky potřebují od lidí peníze za každou cenu
- Ukrajina odmítá novou dohodu s Moskvou o tranzitu plynu. Rakousko hledá cesty z ruské pasti
Přinášíme vám přehled zajímavých zpráv uplynulého týdne. Pojďte se podívat, co vám (ne)uteklo.
Z továren na spalovací auta se stávají zombie. Čínský scénář hrozí Evropě i autolandu Česko
Čína je největší světový trh jak s automobily obecně, tak i s těmi ryze elektrickými. Přechod na čistě bateriové vozy se zde daří natolik rychle, že donedávna neotřesitelné továrny, ve kterých se vyrábějí spalovací vozy nebo díly do nich, povážlivě ztrácejí vytížení. Automobilky je předělávají, aby v nich mohly zhotovovat elektromobily, případně je prodávají, v krajním případě zcela odepisují. Osud množících se „zombie firem“, jak o neperspektivních závodech hovoří Financial Times, přitom může hrozit i podnikům v Evropě včetně Česka, „Detroitu Evropy“, jak ho nedávno nazvala agentura Bloomberg.
Tučné úroky nad šest procent mohou zůstat. Malé banky potřebují od lidí peníze za každou cenu
Ani další relativně výrazné snížení úrokových sazeb České národní banky ještě nemusí znamenat obdobnou erozi úroků na spořicích účtech, v Česku oblíbených. A to zejména v případě menších bank, jejichž primárním cílem je nasát od veřejnosti co nejvíce vkladů a rozhýbat tak svůj dlouhodobý úvěrový byznys. V některých případech tak může nastat paradox, že spořicí účty ponesou po nějakou dobu větší úrok, než je základní sazba ČNB. V delším horizontu se ale spořicí sazby vrátí pod úroveň úroků centrální banky.
Ukrajina odmítá novou dohodu s Moskvou o tranzitu plynu. Rakousko hledá cesty z ruské pasti
Zatímco dovoz ruského plynu potrubími Nord Stream a Jamal během války na Ukrajině skončil, import přes válčící zemi paradoxně pokračuje. Na konci roku ale vyprší tranzitní smlouva, kterou Kyjev uzavřel s Ruskem v roce 2019 a nyní ji nehodlá prodloužit. Vyrovnat se s tím bude muset několik unijních zemí. Mimo jiné Rakousko, které v prosinci z válčící země dovezlo dokonce 98 procent celkového importu suroviny. Ukončení jejího odběru se v zemi stálo tématem před letošními volbami.
Boj o ornici směřuje ke kompromisu. Zákaz výstavby by srazil konkurenceschopnost Česka
Ve stále ostřejším soupeření s Polskem, Slovenskem nebo s Maďarskem o výstavbu průmyslových areálů včetně těch strategických typu gigafactory se Česko může samo střelit do nohy. V Poslanecké sněmovně leží návrh novely zákona ministerstva životního prostředí, která má plošně zakázat budování skladů, obchodů a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Byť úprava výrobní provozy výslovně nezmiňuje, bez skladových prostor se neobejdou a zpřísnění by se jich dotklo také. Žádná ze zemí Evropské unie tak tvrdou regulaci nemá.
Česká firma, která čistí pitnou vodu ve válečných oblastech, otevře závod na Ukrajině
Už bezmála dva roky pomáhá česká sanační společnost Dekonta Holding s odstraňováním ekologických škod na Ukrajině, které tam způsobila probíhající válka. Nyní se Dekonta podle zjištění deníku e15 chystá prostřednictvím své dceřiné firmy IPR Aqua otevřít v zemi vlastní továrnu. Ta by měla zahájit výrobu v průběhu letošního roku v západoukrajinské Stryji a zaměří se na produkci mobilních úpraven vody.
Německo nás už neláká jako dřív. Proč velcí zahraniční investoři míří raději jinam
Německo nepřestává hledat odpověď na otázku, proč se dostalo do táhlé ekonomické stagnace, z níž se mu ani letos nedaří odrazit k novému růstu. Politici, ekonomičtí analytici i novináři se v takových chvílích uchylují ke studiím všeho druhu. Odborníci a jejich data by přece měli vysvětlit, co se děje, a ukázat cesty, jakými se z krize dá vyjít ven. Co tedy data říkají?
