Pokud budou Češi někdy přijímat euro, tak ze zoufalství, říká předseda Národní rozpočtové rady Hampl

Video placeholde

Nebýt mimořádně vysoké inflace, přijetí eura by v České republice mezi lidmi nyní nebylo vůbec tématem, myslí si předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V rozhovoru ze série PFI Talks řekl, že pokud budou Češi se svojí měnovou a fiskální historií někdy přijímat společnou evropskou měnu, budou k tomu dotlačeni. Spíše než ostatní státy unie ale bude případný tlak na přijetí eura vyvíjet vlastní špatná hospodářská politika.

Mojmír Hampl stojí v čele Národní rozpočtové rady, jež má za úkol strážit veřejné finance, v tomto volebním období už ale od vlády nečeká další podobně silná a rozsáhlá úsporná opatření, jako byl konsolidační balíček. Důvodem je logika volebního cyklu a neúprosný fakt, že kabinet se nachází už za polovinou svého mandátu. Přesto je podle bývalého viceguvernéra centrální banky i v příštích dvou letech stále možné nasměrovat veřejné finance na udržitelnější trajektorii. „Kdybych měl říct tři věci, které jsou proveditelné: žádné nové mandatorní výdaje, žádné nové výdaje, jež nejsou už v okamžiku vzniku kryty automaticky příjmy, a žádné nové automatické valorizace výdajů,“ uvedl Hampl v rozhovoru ze série PFI Talks, kterou ve spolupráci s deníkem e15 připravuje Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI.

Na příjmové straně veřejných rozpočtů je podle Hampla součástí českého finančního uvažování takzvané černé pasažérství. „Představa, že já nebudu platit daně vůbec a stát najde někoho jiného, na koho zátěž přenese, je strašně lákavá, ale iluzorní,“ uvádí, a odmítá tak myšlenku progresivního zdanění. Česko podle něj může dál fungovat s rovnou daní z příjmů fyzických osob. „Nejsem si ale jistý, zda dlouhodobě můžeme mít tak velký veřejný sektor, jaký Češi chtějí, s touto sazbou daně,“ dodává Hampl.

Zatímco odliv mozků mezi klíčové problémy Česka zatím neřadí, z pohledu veřejných financí poukazuje vedle státního dluhu také na příliš velký počet samospráv. „Množství obcí do 1000 obyvatel je u nás neuvěřitelné. Souvisí s tím nejen to, že je systém drahý – máme mimo jiné 60 tisíc placených politiků –, ale hlavně se pak brzdí spousta věcí včetně výstavby.“

Z celosvětového pohledu si pak podle Hampla v Evropě neuvědomujeme, jak fatální důsledky může pro státy typu České republiky mít otočka Spojených států v přístupu ke globalizaci. „Zlaté časy globalizace jsou za námi. Máme k ní po zkušenostech z období pandemie často negativní postoj, aniž bychom si uvědomili, jak velké bohatství a kolik dobrého celému světu přinesla. Nerad bych zabíjel něco, co velmi dobře fungovalo, jen kvůli několika zaškobrtnutím. Zvlášť v zemi našeho typu, malé otevřené ekonomice, která na mezinárodní dělbě práce bohatne a závisí.“

Mojmír Hampl (48)

Již více než dva roky je členem Národní rozpočtové rady, jejímž úkolem je strážit české veřejné finance. Od července 2022 tomuto nezávislému orgánu předsedá. Mezi lety 2006 až 2018 byl součástí bankovní rady České národní banky, z toho více než deset let v pozici viceguvernéra. V minulosti působil v ČNB také jako analytik. Před nástupem do NRR pracoval jako ředitel služeb pro finanční sektor v poradenské společnosti KPMG. Jako jeden z předních českých ekonomů často zasedá v odborných poradních orgánech, jako je například NERV, pravidelně přednáší na vysokých školách a publikuje.