České firmy se dokážou celkem dobře adaptovat na vnější makroekonomické podmínky, říká Michal Kuděj, zakládající partner skupiny Tarpan Partners, která se zabývá poradenstvím při restrukturalizacích, insolvencích a akvizicích. Tím, že jde často o vlastnicky řízené a rodinné firmy, jež jejich majitelé chtějí časem předat generaci svých dětí, mají vyšší averzi k riziku a bývají opatrnější. I proto se Česko v posledních třech mimořádně náročných letech vyhnulo vlně bankrotů, před kterou řada ekonomů varovala po vypuknutí pandemie covid-19. V rozhovoru ze série PFI Talks, kterou ve spolupráci s e15 připravuje Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI, mluvil Michal Kuděj také o tom, jak poznat, že firma stojí na pokraji zásadních potíží, a co v takové situaci dělat.
Včasná identifikace přicházejících problémů je přitom klíčovým předpokladem úspěšného restartu firmy. Univerzální návod na to, kdy zbystřit, se však hledá jen těžko. Každá firma má svá specifika, záleží na charakteru podnikání i oboru, v němž působí. „V praxi vidíme, že se počínající krize zpravidla projevuje poklesem obratu a marží, snížením výkonnosti, hromaděním zásob i závazků a prvními potížemi s jejich včasnou úhradou. V čím pozdějším stádiu začnete situaci řešit, tím je restart složitější,“ popisuje Kuděj s tím, že i restrukturalizace má své náklady, se kterými je třeba počítat.
Kdy je na záchranu ještě šance?
Hranice, kdy má ještě smysl uvažovat o restrukturalizaci, je podle zakládajícího partnera Tarpan Partners velmi individuální. Aby k ní mohlo úspěšně dojít, musí mít podnik především konkurenceschopný produkt, který dokáže vyrábět s dostatečnou marží a umí jej prodat. „Pokud takový produkt nemá, jediným řešením je odchod. Ve chvíli, kdy jím ale disponuje, přichází na řadu otázka, co vedlo k finanční tísni nebo k úpadku. Pokud je příčinou nevhodné financování, přichází v úvahu postupy kapitálové restrukturalizace,“ vypočítává Kuděj, jenž má zkušenosti s restartem řady podniků. Mezi nimi jsou i úpadky Vítkovice Power Engineering, těžební společnosti OKD, Českých aerolinií či výrobce oděvů Blažek. Tam všude Tarpan Partners poskytovali poradenství insolvenčním správcům.
Například v případě OKD šlo o 13 tisíc zaměstnanců a dalších téměř 60 tisíc pracovních míst navázaných na její byznys. „Bylo žádoucí udržet firmu v chodu. Zároveň ale bylo nutné reflektovat i maximalizaci uspokojení věřitelů. OKD měla svůj produkt, šlo ale o to, jak byly nastaveny další věci ve firmě,“ popisuje Michal Kuděj.
Podívejte se na další rozhovory ze série PFI Talks
Americká telekomunikační síť FirstNet podrží stát v případě nouze. Vznikla po 11. září 2001
Odliv přichází a brzy se ukáže, kdo šel plavat nahý, říká zakladatel fondu Oriens Orbán
Wirecard nabízí příběh jako z Mission: Impossible, říká novinář, který kauzu odhalil
USA jsou platební neschopnosti blíž než před deseti lety, myslí si ekonom Barry Eichengreen
Z kryptoměn přežijí jen digitální peníze, říká bývalý ekonom amerického Fedu Sumit Agarwal
Marc Faber své temné předpovědi opírá o vybranou knihovnu. Přinášíme čtenářské tipy „Doktora Zkázy“
Světová hospodářská krize je tady, ale bude ještě hůř, říká pro e15 americký ekonom Jeffrey Sachs
Rusko na Ukrajině těžko hledá přijatelné vítězství, říká autor psychologických bestsellerů Kahneman
Majitelé si úpadek svých firem berou příliš osobně, říká specialista na záchrany firem
Firmám a podnikatelům může se včasným odhalením možných budoucích potíží nově pomoci speciální aplikace na vyhodnocení finančního zdraví. Bezplatný nástroj, který loni spustilo ministerstvo spravedlnosti, pracuje s daty z finančních výkazů a dalších podkladů, které podnikatelé do systému vloží. Aplikace údaje vyhodnotí a stanoví, jaká je pravděpodobnost, že se firma nachází ve finanční tísni. „Proces není časově náročný, finanční zdraví své firmy mohou majitelé kontrolovat pravidelně třeba při účetních závěrkách a auditech. Systém je nezpoplatněný, volně přístupný a stát vložená data následně neuchovává, takže se podnikatelé nemusejí bát, že by proti nim byla použita například finanční správou či jinými úřady,“ doplňuje Kuděj, který se na vzniku aplikace podílel.
Vysoká averze k riziku pomáhá
Černé scénáře řady expertů, kteří po vypuknutí pandemie covid-19 prorokovali hromadné insolvence tuzemských firem, se naštěstí nenaplnily. Podle Kuděje je to hlavně díky vlastnické struktuře firem v Česku. „Drtivá většina podniků je vlastnicky řízená, nebo jde o rodinné firmy. Přímí vlastníci mají vyšší averzi k riziku než profesionální manažeři, kteří mají spíše krátkodobé či střednědobé cíle, na něž mají navázány své bonusy,“ říká expert, který kromě privátní sféry působí také na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze. Její nedávný výzkum ukázal, že insolvence se v posledních ekonomicky náročných letech týkaly hlavně firem, jež byly ve špatné finanční situaci už před pandemií v roce 2019. Krize v případě těchto „zombie“ firem byla jen poslední ranou.
Michal Kuděj
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Specializuje na firemní finance a restrukturalizační procesy. V oblasti firemních financí, fúzí, akvizic se pohybuje od roku 1991. Je zakládajícím partnerem poradenské společnosti Tarpan Partners, v níž působí od roku 2010. Působí také na katedře strategie Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické jako odborný asistent a člen vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka. V expertní pracovní skupině Ministerstva spravedlnosti se rovněž podílí na implementaci evropské směrnice o preventivní restrukturalizace do národní právní úpravy. Je autorem řady odborných publikací.
Vysoký podíl vlastnicky řízených společností v Česku má také jednu nevýhodu. Vlastník-manažer si totiž málokdy přizná, že firmu špatně vede, má spíše tendenci vidět příčiny v okolí a tím problémy ještě prohloubí. „Ve chvíli, kdy dojde k insolvenčnímu řízení, je velkým negativem oportunismus vlastníka. Tíhu ztrát se totiž snaží přenést na věřitele a vzniká řada konfliktů. Přijít za vlastníkem a říct mu, že se firma pod jeho řízením řítí do úpadku, má stejný psychologický efekt, jako když řeknete nějakému rodiči, že má hloupé dítě. Berou si to příliš osobně a reálnou situaci si nepřipouštějí. Přiznají si ji, až když je hodně pozdě,“ popisuje zkušenost z praxe Kuděj.
Svět bude už navždy jiný
Poslední tři roky byly vlivem covidu i války na Ukrajině ekonomicky náročným obdobím. Podle Michala Kuděje máme tendenci vnímat věci příliš negativně. „Za posledních téměř 20 let jsme všichni zvykli na období prosperity a stability a jsme tím zhýčkaní. Máme celou generaci mladých lidí, kteří s trochou nadsázky nic jiného nezažili. Má generace zažila přechod od socialismu ke kapitalismu, rozdělení republiky, měnovou odluku a také například skokové zvýšení cen o téměř 60 procent a následnou více než 25procentní inflaci. Přežili jsme a zdaleka jsme tomu tehdy nedávali tak katastrofické přívlastky, jaké se dávají dnes,“ tvrdí Kuděj s tím, že situace se zklidňuje, k čemuž přispívá i slábnoucí inflace.
Odhadovat nyní další vývoj ekonomiky podle zkušeností z předchozí krize let 2008 a 2009 je podle Kuděje nemožné. Tehdy byla příčina problémů hlavně v příliš rizikovém chování ekonomických subjektů a bank na trhu. Dnes se hospodářství zotavuje z krize vyvolané mimořádnými vnějšími faktory. „Po roce 2008 se ekonomika vrátila do bodu před krizí, byť s drobnými změnami. Doufat, že se to zopakuje i nyní, že se vrátíme do poměrů z roku 2019 před vypuknutím pandemie, je podle mě nejhorší možná strategie,“ popisuje Kuděj s tím, že na nulové úrokové sazby a příliš levné financování už můžeme zřejmě zapomenout.
„Charakter spouštěčů této ekonomické situace je jiný. Ekonomika a svět se změnily a my se tomu musíme přizpůsobit. Nemá smysl sedět a naříkat. V ekonomice jsou negativní očekávání jednou z nejhorších věcí. Je třeba dívat se do budoucnosti s nadějí a vizí a hledat příležitosti, které se objevují,“ uzavírá Michal Kuděj.
