Trump na lavici obžalovaných. Volby rozhodnou i o budoucnosti exprezidentových trestních kauz
Už brzy bude jasné, jestli se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Volební vítězství lídra Republikánské strany by ale přineslo jeden historický unikát: stal by se prvním americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu. V kauze zfalšovaných finančních záznamů, které měly utajit platby za mlčenlivost pornoherečce, jej soud shledal vinným a Trump už jen čeká na stanovení výše trestu. Kauza Stormy Danielsové však není jediná, exprezident čelí dalším třem trestním kauzám, ani jedna z nich se však zatím nedostala před porotu. Na jejich budoucí vývoj ovšem může mít velký vliv výsledek prezidentského souboje, v němž se Trump 5. listopadu utká s demokratickou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
Případ týkající se poměru Trumpa s hvězdou filmů pro dospělé je tak zatím jediný, který porota posoudila. Projednávání ostatních trestních kauz se exprezidentovi podařilo oddálit až do času po volbách. Trump ovšem odmítá všechna obvinění, která proti němu byla vznesena. Obžaloby označuje jako hon na čarodějnice, který mu má uškodit u voličů.
Pod ochranou Nejvyššího soudu USA
Případ, v němž Trumpa stíhají federální prokurátoři za snahu zvrátitvýsledek hlasování v prezidentských volbách v roce 2020, kdy ho porazil Joe Biden, projedná soud nejdřív několik měsíců po volebním dni. Osud obžaloby, v níž zvláštní vyšetřovatel Jack Smith viní Trumpa ze zločinného spolčení, je ale vzhledem k červencovému verdiktu Nejvyššího soudu USA nejistý. Podle něj má bývalý prezident „nárok na alespoň předpokládanou imunitu před trestním stíháním za všechny své úřední úkony, na neúřední jednání se imunita nevztahuje.“ Smith a jeho tým proto musí přesvědčit federální soudkyni, k níž se případ vrátil, že Trump jednal jako „zoufalý kandidát“, nikoli hlava státu, když se snažil volební proces ovlivnit.
S druhou kauzou, kterou se zabývají federální soudy, je to ještě o něco složitější. Trump čelí obvinění z nelegálního nakládání s citlivými vládními dokumenty, jež odnesl z Bílého domu a skladoval je ve svém domě v Mar-a-Lago, mimo jiné na záchodě. Floridská soudkyně, kterou do funkce kdysi jmenoval Trump, v létě obžalobu smetla ze stolu s tím, že zvláštní vyšetřovatel byl do funkce dosazen nezákonně. Smith se proti verdiktu odvolal, a pokud uspěje, případ bude znovu otevřen, nikdo ale neví, kdy se tak stane.
Dalším obviněním, tentokrát státním, se zabývá soud v Georgii. Také zde se řeší Trumpův pokus o zvrácení výsledku voleb v roce 2020, před porotu ale případ zamíří nejdříve v příštím roce. Je pravděpodobné, že se i v Georgii Trumpovi advokáti pokusí argumentovat verdiktem Nejvyššího soudu o „určité imunitě“ pro prezidenty, což řízení může značně zdržet.
Jedinou rozhodnutou trestní kauzou tak zůstává státní případ plateb za mlčení pornoherečce Stormy Danielsové. Porota už koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby. Výši trestu se newyorský soud chystá oznámit 26. listopadu, tři týdny po volebním dnu.
Vítězství se Trumpovi vyplatí
Pokud Trump volby prohraje, projednávání jeho trestních kauz bude pokračovat jako doposud, aniž by do nich Bílý dům jakkoli zasahoval. Jestli ale republikánský kandidát uspěje, pokusí se obě federální obžaloby definitivně zastavit. Očekává se, že Trump na ministerstvo spravedlnosti jmenuje své spojence, kteří obvinění nechají stáhnout nebo se pokusí odvolat zvláštního vyšetřovatele Smithe.
Nad státními obviněními americký prezident kontrolu nemá. Trumpovo znovuzvolení by však pravděpodobně oddálilo jejich dopady až do doby, kdy opustí úřad. Případný trest, jako je vězení nebo omezení cestování, by totiž pro úřadující hlavu státu představoval značné logistické problémy. V kauze plateb za mlčení exprezidentovi hrozí až čtyři roky za mřížemi. Jakožto člověk s dosud čistým trestním rejstříkem by ale mohl odejít s podmínkou a pokutou, což je podle amerických právních expertů nejpravděpodobnější scénář.
VIDEO: Trumpa Američané volí i proto, že chtějí zábavu, říká odborník na americkou politiku Szobi v pořadu FLOW.
Pokud by byl Trump přece jen odsouzen a šel by do vězení, technicky mu nic nebrání v tom, aby byl prezidentem i za mřížemi. Americká ústava se podobných případů nijak nedotýká. „Nemyslím si, že by její tvůrce napadlo, že se někdy dostaneme do této situace,“ řekla listu New York Times profesorka Jessica Levinsonová z Loyola Marymount University, která se zabývá volebním právem. Nejpravděpodobnější by v takovém případě bylo, že by se republikán soudil o předčasné propuštění s tím, že mu výkon trestu narušuje plnění prezidentských povinností, poznamenal deník. Jeho pravomoci by také mohly dočasně připadnout viceprezidentovi.
Trumpovi právní zástupci již avizovali, že se v případě volebního vítězství pokusí o to, aby se případ v Georgii dostal před soud až po Trumpově odchodu z Bílého domu. Argumentují tím, že každodenní účast na soudním řízení by nebyla slučitelná s výkonem prezidentské funkce.
Neprobádané právní území
Donald Trump ale nečelí jen trestním obviněním. U voličů by mu mohly uškodit i výsledky některých občanskoprávních kauz z poslední doby. Například letos v únoru mu newyorský soud nařídil zaplatit přes 350 milionů dolarů a k tomu dalších asi 100 milionů dolarů (celkem přes deset miliard korun) na úrocích v kauze systematického zveličování majetků ve snaze podvádět banky či pojišťovny.
A není to jediný případ, který citelně zasáhl Trumpovu peněženku. Exprezident musel také uhradit téměř 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy korun) v souvislosti s loňským závěrem poroty, že před lety sexuálně napadl novinářku E. Jean Carrollovou.
Prezidentská funkce je spojena ještě s jednou pravomocí: udělením milosti v trestních kauzách. Americký prezident nemůže omilostňovat v případech projednávaných státními soudy, u řízení na federální úrovni však tuto pravomoc má. Přestože je velmi nepravděpodobné, že by Trump byl v některé ze dvou federálních kauz v případě volebního vítězství odsouzen, pokud by se tak stalo, mohl by se pokusit omilostnit sám sebe.
Ministerstvo spravedlnosti sice v roce 1974, těsně před rezignací Richarda Nixona, vydalo právní memorandum, podle nějž to prezidenti učinit nemohou, dokument ale není právně závazný. Takže pokud by se Trump k takovém kroku rozhodl, a podle listu New York Times (NYT) jej už v minulosti zvažoval, spor by nakonec rozhodoval Nejvyšší soud. A v něm mají převahu konzervativci, které najmenoval právě Donald Trump.
