Díky koronaviru se do italských a španělských vesnic vrací život | E15.cz

Do italských a španělských vesnic se vrací život. Investice do infrastruktury mají trend udržet

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Více než půl století se malá španělská města a vesnice vylidňovaly, příchod koronaviru ale tento trend zvrátil. Restrikce a život na omezeném prostoru přiměly Španěly ke stěhování do přírody, podobně jako v dalších státech. Pro vládu rozlehlé a málo zalidněné země to však znamená velkou výzvu: masivní investice do infrastruktury, aby lidi mimo velká města udržela i po skončení pandemie. Podobné plány má i Itálie.

Dlouhodobá urbanizace Španělska přispěla k tomu, že obydlených je pouze 13 procent země. Mnoho obyvatel se koncentrovalo do několika velkých měst a více než třem tisícovkám vesnic a městeček hrozí zánik. Nyní dostaly nečekanou šanci v podobě úniku na místě výkonu práce nezávislých lidí ze stísněných městských bytů. K nim je možné připočítat i některé mladé lidi, kteří se už před koronavirem potýkali s vysokou nezaměstnaností absolventů a vysokými cenami bydlení ve velkých městech a nyní se vrátili k rodičům.

V uplynulých měsících šla v zemi výrazně nahoru poptávka po domech s dostatkem místa na pracovny a terasami a zahradami. „Je zřejmé, že došlo ke změně poptávky, i když je brzy na to hodnotit, zda bude trvalá. Z krátkodobého hlediska je to však výrazný trend, který pět let přetrvá,“ řekl před časem deníku El País Mario Lapiedra z developerské společnosti Neinor Homes.

Přesunu obyvatel si všímají i sociologové. „Dochází k hlubokým změnám, které začínají být v některých regionech nezvratné,“ věří podle agentury Bloomberg Tomás García Azcárate ze španělského Ústavu ekonomie, geografie a demografie. Podle jiných názorů však není zdaleka jisté, zda někdejší obyvatelé velkých měst na venkově zůstanou.

Na rozvoj venkova půjdou miliardy eur z EU

„Ještě nevím, zda budu venkovankou po zbytek života, možná dva tři roky,“ svěřila se se svými plány 39letá pedagožka Loli Garcíová, která se z Madridu s dětmi odstěhovala na severovýchod, k Pyrenejím. Udržení současného trendu bude patrně závislé na tom, zda se vládě podaří rychle nastartovat rozvoj venkova.

Prohlédněte si fotogalerii:

Socialistický premiér Pedro Sánchez k tomuto účelu plánuje využít část ze 140 miliard eur z unijního fondu obnovy po koronaviru. Miliardy mají plynout na pokrytí území vysokorychlostním internetem, další na opravu obecních budov a rozvoj udržitelného zemědělství, lesnictví a rybolovu.

Vláda do vnitrozemí láká i zahraniční turisty. Nevládní organizace se zase pokoušejí španělská „města duchů“ zalidnit bezdomovci, z nichž se někteří dostali na ulici v důsledku pandemie. V některých případech jde o imigranty z jihoamerických zemí.

Jak udržet koronavirové nomády na venkově i po uvolnění restrikcí, řeší také italské úřady. A to zejména na jihu země, odkud dlouhá léta odcházeli lidé za příležitostmi na rozvinutější sever. „Pandemie vytvořila jednu z největších příležitostí pro malá města v Itálii,“ řekla zmíněné agentuře třicetiletá právnička Carla Cuccoová, která se z Palerma vrátila zpět k rodičům do malého sicilského městečka Castelbuono. Společně s dalšími navrátilci a ve spolupráci s úřady přeměnila historické budovy ve městě na coworkingové prostory.

Starosta městečka Palazzolo Salvatore Gallo dříve uvažoval o lákání kupců na populární program domů za jedno euro, v rámci kterého se zchátralých nemovitostí snaží zbavit prodejci, kteří nemají na rekonstrukci a kterým se nechce platit daně. Výsledkem však bývá jen příliv prázdninových obyvatel, který moc nepřispívá k oživení lokality.

Podívejte se, jak se vyvíjí cena českých realit:

Ceny nemovitostí v posledních letech vystřelily raketovým tempem. Nejvíce vzrostly ceny bytů v Praze.

Proto se rozhodl, že raději podpoří iniciativy nově příchozích obyvatel. První z nich je FabLab, dílna vybavená 3D tiskárnami, tkalcovskými stavy a dalším zázemím, která se v létě otevře ve starém klášteře.

Sicilské úřady už rozjely několik programů, které mladým nabízejí nejen finance na nákup či obnovu domů, ale také na rozjezd podnikání v oblasti turistiky a kultury. Poslankyně Anna Laura Orricová, která se obnovou venkova zabývá už delší dobu, vytipovala napříč Itálií dvanáct vesnic, které se mají stát experimentálními inovačními centry. Poplyne do nich devadesát milionů eur na projekty jako virtuální muzea, monitoring zemětřesení a udržitelná doprava.

Jenže malým městečkům často chybí i základní infrastruktura a služby – zdravotnická zařízení, školy, dopravní obslužnost. Italská vláda rovněž plánuje využít k rozvoji venkova fond obnovy, profesor městského plánování na univerzitě v Katánii Fausto Carmelo Nigrelli je však poměrně skeptický.

Podle něj by bylo potřeba k opětovnému zalidnění venkova investovat přinejmenším miliardu eur. „Tyto návraty jsou velmi povzbudivé. Pokud však nebudou podporovány konkrétním a efektivním politickým plánováním, existuje riziko, že se do pár let trend opět zvrátí,“ poznamenal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video