Mírné počasí, které Evropě pomohlo překonat energetickou krizi v zimních měsících, se jí může vymstít v létě. Už loni byly některé řeky na starém kontinentu ve stavu, který komplikoval výrobu elektřiny z vody, jádra i z uhlí. Letošní slabá sněhová nadílka v Alpách by mohla někde přinést ještě větší potíže. Francouzský prezident Emmanuel Macron už přišel s celonárodním plánem na vodní úspory. Počítá mimo jiné s větším využíváním odpadních vod.
Ačkoli jaro začalo chladně, má Evropa za sebou druhou nejteplejší zimu v historii. Mezi prosincem a únorem panovaly teploty o 1,4 stupně Celsia nad průměrem tří posledních dekád. Alpské rezorty se potýkaly s nedostatkem sněhu, což v konečném důsledku nejspíš dopadne na řeky a následně na zemědělství i energetický sektor.
Unijní hydroelektrárny loni vyrobily nejméně elektřiny za dvě dekády
Loňské léto bylo naopak rekordně teplé a odborníci mají obavy, že podobné podmínky hrozí zase. „Letos nejsme v situaci odlišné od loňského roku. S ohledem na něj je tu další výzva: přicházíme z poměrně suchého roku, mnoho částí Evropy je stále v podmínkách blízkých suchu,“ varoval podle Deutsche Welle Carlo Buontempo z agentury EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus.
Problémům by tak čelily především vodní elektrárny. Loni taková unijní zařízení podle studie think-tanku Ember vyprodukovala nejméně elektřiny přinejmenším od roku 2000. „Nejhůře byl zasažen alpský region s výrobou o devět procent nižší oproti dosud nejslabšímu roku v tomto století. Pyrenejský region zaznamenal čtvrtou nejnižší úroveň výroby elektřiny v tomto století,“ konstatoval Ember ve své zprávě.
Na počátku letošního roku je situace v těchto oblastech odlišná. V Portugalsku v únoru hydroelektrárny vyrobily pětinásobek elektrického proudu oproti druhému měsíci loňského roku, i když stále o polovinu méně než o rok dříve. Naproti tomu pro Itálii už nyní přicházejí varovné signály.
Odborníci z Mezinárodního centra pro monitorování životního prostředí (CIMA) uvádějí, že výrazný deficit sněhové vody v italských Alpách povede k opětovnému nízkému stavu hladiny Pádu. To by mohlo nejen snížit výrobu elektřiny na přehradách, ale také komplikovat chlazení paroplynových elektráren v okolí toku.
Francouzské řeky v posledních letech těžko zvládají chlazení reaktorů
Francie se zase obává potíží s chlazením svých reaktorů, které se v poslední době potýkají i s řadou jiných problémů. Ty vážně narušují výrobu elektřiny v zemi i její roli spolehlivého exportéra této energie. „Pokud teplota řek překročí určité úrovně, může to mít dopad na jadernou flotilu. Viděli jsme to loni, ale také v předchozích letech, a to jak ve Francii, tak v Belgii,“ řekl německé stanici Gergely Molnar z Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Tyto potíže má řešit Macronův plán, jenž vychází z předpokladu, že složitá léta se stanou novou normou. Tomu aspoň nasvědčuje suchý začátek roku, osmdesát procent podzemních vod ve Francii je pod normálem, loni touto dobou to byla necelá polovina. V některých oblastech proto místní správy už musely omezit spotřebu vody, k čemuž obvykle přikračují až v létě.
„Minulý rok jsme měli výjimečné sucho ve srovnání s tím, na co jsme byli zvyklí. Ale nebylo výjimečné v rámci toho, na co si zvykáme. Změna už je tady,“ prohlásil prezident podle Bloombergu. Reaktory podle něj budou muset být přizpůsobeny tomu, aby šetřily vodou a mohly stále více fungovat v uzavřených okruzích.
Jeho záměry jsou však daleko širší, Macron stanovil za cíl čistit deset procent odpadních vod pro opětovné použití do roku 2030 proti současnému procentu. Po vzoru Španělska by se mohla používat k zavlažování a čištění ulic. Prezident spoléhá i na to, že část vody se uspoří díky opravě potrubí a odstranění jejích úniků.
Rýn je důležitý pro přepravu uhlí, plán na prohloubení naráží na odpor
Vláda bude chtít po různých sektorech, aby předložily návrhy na šetření vody. Počítá se zdražením vody v případě plýtvání, ale také s navýšením rozpočtů vodohospodářů o půl miliardy eur ročně, aby mohli opatření realizovat. Celkově je v zemi přes polovinu vody využíváno v zemědělství, čtvrtinu tvoří spotřeba pitné vody, dvanáct procent se využívá na chlazení reaktorů a čtyři procenta spotřebovává průmysl.
Sucho je riskantní i pro dodávky uhlí do německých elektráren. Říční cesty, zejména po Rýnu, hrají v zemi důležitou roli při přepravě paliva i jiného zboží. „Loni v létě jsme museli v Evropě převést spoustu nákladu z řeky na železnici, abychom udrželi velké německé průmyslové klastry v Bádensku-Württembersku, Bavorsku a v Hesensku napojené na přístavy Rotterdam a Antverpy,“ řekla BBC Ann Christina Sloek-Andersenová z přepravní společnosti Maersk.
Nízká hladina Rýnu totiž způsobila, že některá plavidla byla schopná přepravovat pouhou čtvrtinu obvyklého nákladu. V Německu existuje plán na prohloubení padesátikilometrového úseku řeky, naráží však na velký odpor.
„Prohlubování a rozšiřování oblasti bude mít dominový efekt na životní prostředí – zaplaví a zničí ekosystémy. A samozřejmě to neřeší hlavní problém. Bez ohledu na to, jak hluboký ho uděláte, je v něm prostě málo vody,“ zdůraznila podle britské stanice Sarah Schifflingová z Hanken School of Economics v Helsinkách. Jiným řešením je konstrukce lodí, které zvládnou plout i při nízkém stavu řeky.
