„Dlouhý vyjednávací maraton“ skončil v největší české firmě Škoda Auto a vrcholí i v dalších podnicích. Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, zaměstnance často přeplácejí, aby se vyhnuli ještě nákladnějšímu hledání náhrad – nejčastěji zvyšují mzdy v rozmezí od pěti do deseti procent. Podstatně významnější roli nyní sehrávají také zaměstnanecké benefity.
Že bylo kolektivní jednání mezi Škodou a odbory KOVO uzavřeno, oznámila automobilka v pondělí večer. Mzdové tarify od dubna zvyšuje o 10,1 procent, zaměstnanci také dostanou variabilní bonus za výsledky v loňském roce ve výši 33 tisíc, jednorázovou 13tisícovou platbu a dorovnání inflace ve výši čtyř tisíc. Dalších patnáct tisíc obdrží zaměstnanci v květnu ke 30. výročí členství v koncernu Volkswagen.
„Věříme, že uvedené změny přivítáte a že se nyní můžeme všichni naplno a s vervou věnovat své práci a dalšímu rozvoji firmy,“ uvedli ve stručném prohlášení k zaměstnancům předseda představenstva Škody Klaus Zellmer a předseda Podnikové rady odborů KOVO Jaroslav Povšík.
V těchto dnech vrcholí kolektivní jednání i v řadě dalších velkých podniků v Česku. „Mzdové požadavky zaměstnanců jdou strmě nahoru v důsledku rostoucích životních nákladů. Některé firmy trend stíhají a lidi přeplácejí, aby si zajistily dostatek zaměstnanců pro běžící projekty či rozjezd výroby po pandemii,“ říká manažer náboru a marketingu personální společnosti Manpower Jiří Halbrštát. Mzdy nejčastěji rostou o pět až deset procent.
Nové dohody o mzdách již oznámila řada velkých firem. Nošovický závod automobilky Hyundai například od dubna zvýší základní mzdy v průměru o 11,7 procenta, od příštího roku o dalších 7,8 procenta. Součástí dohody je i nárok na bonusy v celkové výši čtyřiceti tisíc. Průměrný měsíční výdělek v dělnických pozicích ve slezské továrně loni činil 47 518 korun.
O osm procent zvýšil mzdy od března jihokorejský producent pneumatik Nexen Tire, jenž vyrábí u Žatce na Lounsku. Součástí dohody bylo i vyplacení kompenzace za loňský rok a první čtvrtletí letošního roku ve výši dvaceti tisíc. Dohodě předcházela týdenní stávka zaměstnanců. Jejich průměrnou mzdu firma neuvádí, nástupní odměna operátora výroby ale podle odborářů činí 22 700 korun. Mzdy v Česku zvyšuje i britský řetězec Marks&Spencer, od dubna „přidal“ prodavačům devět procent. Rossmann zvýšil platy o třináct procent, společnost DM o jedenáct.
„Vidíme ale celou řadu nízkomaržových byznys modelů, které si už další zvyšování nákladů nemohou dovolit. Při nedostatku zaměstnanců buď prodlužují dodací lhůty, snižují kvalitu výrobků a služeb – například tím, že se spokojují s méně kvalifikovanou pracovní sílou – případně se pokoušejí restrukturalizovat procesy, aby vyrobili stejně výrobků s menším počtem zaměstnanců,“ upozorňuje Halbrštát. Část firem řeší zhoršující se situaci automatizací výroby, neboť čím vyšší je mzdová hladina, tím vyšší je zpravidla rentabilita těchto investic.
Z masivního zbrojení evropských armád těžící obranný průmysl nachází kompromis se zaměstnanci nejrychleji, výrazně horší situace je v automobilovém prostředí. Automotive sužují rozbité dodavatelské řetězce, nedostatek čipů i klesající poptávka.
„Největší problém je inflace, která v Česku za dva roky narostla skoro o třicet procentních bodů. Nemůžeme připustit, aby se Česko ve mzdách vrátilo o mnoho let nazpět. V úspěšné firmě zaměstnanci obvykle žádají o zvýšení mzdy o inflaci. Pro letošní rok se předpokládá ve výši jedenácti procent,“ sdělil pro E15 Středula.
Výchozí nabídky zaměstnavatelů podle něj nyní obvykle začínají na pěti či šesti procentech. Jen ojedinělou výjimku představují společnosti, které mzdy nehodlají navyšovat. „Jsou ale i případy dobré praxe, třeba ústavní činitelé si polepšili o více než dvanáct procent. To jde,“ vtipkuje Středula.
Obzvláště v současné době, kdy se řada firem dostává pod silný ekonomický tlak, sehrávají významnější roli zaměstnanecké benefity, ze kterých firma ani zaměstnanec většinou neplatí sociální a zdravotní pojištění.
„Firmy, které teď nabírají, ale obávají se blízké budoucnosti a očekávají nutné snižování nákladů, v některých případech nabídnou lidem zajímavé mimořádné bonusy. Marketingově je nazývají třeba inflačním nebo energetickým bonusem,“ dodává Halbrštát. Firmy také častěji umožňují práci z domova, některé výrobní podniky zase zkracují pracovní dobu bez dopadu na mzdu a prodlužují dovolené.
„Pro mě teď visí otazník nad tím, jak moc toho aktuálně zrychleného růstu mezd ‚pošlou‘ firmy znovu do cen,“ varoval člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub v nedávném rozhovoru pro E15. Větší část nákladů zatím odnesly prostřednictvím poklesu reálných mezd domácnosti, zatímco ziskovost firem zůstala ,slušná‘,“ uvedl Holub.
„Jednoduše se řadě firem podařilo zvýšit marže navzdory zvýšení nákladů. A mají tedy prostor část mzdového růstu vstřebat, aniž výrazněji zvýší ceny,“ poukázal. Trh práce je podle něj stále přehřátý. Nízká míra nezaměstnanosti tak vytváří prostor, aby mzdy, které nyní rostou tempem kolem devíti procent, stoupaly stejným tempem i v příštím roce.
Kromě zmíněných zaměstnanců Nexenu už v Česku protestovali za vyšší mzdy i vysokoškolští pedagogové. Tisíce odborářů zase před sídlem vlády hlasitě odmítaly zvýšení důchodového věku na 68 let. Hojně se ale protestuje po celé Evropě. Například do stávky německých odborů se 27. března zapojilo po celé zemi téměř čtyřicet tisíc zaměstnanců, kteří se tímto způsobem vyjádřili v 69 podnicích. Ve snaze docílit vyšších mezd paralyzovali veškerou veřejnou dopravu v Německu.
Pocítili to i Češi, některé mezistátní spoje Českých drah musely skončit na hranicích se západním sousedem. Četné stávky například na letištích nebo napříč podniky letových dispečerů ochromily leteckou dopravu už v minulých měsících.
