Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
„Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto dnes prohlásil, že členství jeho země v alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 tisíc vojáků připravených k boji a že finská armáda hodlá modernizovat své vzdušné síly. „Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu,“ řekl ministr. Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
NATO - jak funguje a pomáhá?
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference, na níž má být oznámeno „rozhodnutí týkající se finské bezpečnostní politiky“, je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance v obou zemích po únorovém ruském útoku na Ukrajinu výrazně vzrostla. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů, pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.
Osud Ukrajiny je pro Finsko zvlášť znepokojující. Země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi ze strany Sovětského svazu. Finsko se dlouho útoku úspěšně bránilo, nakonec ale v důsledku konfliktu přišlo o deset procent svého území.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.
