Severoatlantická aliance vznikla přesně před 70 lety ve Washingtonu D.C., tedy ve státě, který i v současnosti nejvíce určuje její směřování. Spojené státy se totiž ze všech členských zemí na zbrojení podílejí nejvíce, jsou dokonce jedinou zemí na světě, která má vyšší vojenský rozpočet než Čína. Připomeňte si, jak jeden z nejsilnějších vojenských paktů vznikl.
Severoatlantická aliance (NATO) vznikla 24. srpna 1949, když ji podepsali ministři zahraničí celkem dvanácti států. Sílu spojenectví dodává klíčový pátý článek smlouvy, podle něhož aliance považuje ozbrojený útok proti jednomu partnerovi za útok proti všem. V takovém případě se smluvní strany, tedy státy aliance, zavazují napadenému pomoci.
Založení NATO předcházel takzvaný bruselský pakt. V něm se Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Británie zavázaly k vytvoření obranného systému a k posilování ekonomických a kulturních vztahů. Následovala jednání s USA a Kanadou, při nichž se už jednalo o vytvoření Severoatlantické aliance. Mocnosti Bruselské smlouvy následně přizvaly Dánsko, Island, Itálii, Norsko a Portugalsko, aby se staly účastníky tohoto procesu.
Aliance má momentálně 29 členů, tím nejvýraznějším jsou Spojené státy.„Bez USA by NATO neexistovalo, drží 60 až 70 procent nákladů,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Jiří Šedivý, bývalý velvyslanec ČR při NATO.
Washington se proto svou vahou snaží působit i na ostatní členy, což někdy hraničí i s mocenským nátlakem. Na loňském summitu NATO Trump například vznesl požadavek, aby alianční státy urychleně zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Do té doby se přitom počítalo s tím, že na dosažení dvouprocentní hranice budou mít státy čas aspoň do roku 2024. „Vidím to jako bič, jako manažerský tlak na spojence, aby plnili, k čemu se zavázali,” vysvětlil v březnu počínání Trumpa Šedivý.
Trump loni dokonce pohrozil, že Spojené státy by mohly z aliance na dobro odejít. Pokud by tyto úvahy naplnil, pro NATO by to znamenalo nepříjemné probuzení. “Mimo USA nemá žádná jiná země vyšší vojenský rozpočet než Čína.Dopad armádního posilování Pekingu již můžeme pociťovat při čínských námořních cvičeních v Baltském a Středozemním moři, kterými se čínská armáda dostala blíže k členským státům NATO,” řekl Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO.
I přes pnutí v alianci se ale NATO mezi českými občany těší vysoké důvěře. Podle dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Češi důvěřují NATO téměř dvakrát více než hlavní instituci Evropské unie – Evropské komisi. Důvěru v Severoatlantickou alianci vyjádřilo 61 procent dotazovaných, přičemž vůči Evropské komisi jen 35 procent.
