Ratifikace pozměněné smlouvy o Mezinárodní investiční bance v Senátu se zadrhává. Zahraniční a hospodářský výbor vnímají změnu stanov organizace jako příležitost k debatě o tom, zda má Česko zůstávat členem instituce s kořeny v časech Rady vzájemné hospodářské pomoci.
MIB, která poskytuje úvěry a exportní záruky podnikům z členských států, se nedávno přestěhovala z Moskvy do Budapešti. Protože bylo sídlo v ruské metropoli zakotveno v jejích stanovách, muselo dojít k úpravě smlouvy o založení banky. Česká vláda tuto změnu s výhradami schválila, nyní mají ratifikaci dohody posvětit Poslanecká sněmovna a Senát.
S návrhem na přehodnocení české účasti v MIB přišel ve své zpravodajské zprávě k návrhu ministerstva financí na schválení ratifikace senátor a člen Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu horní komory Miroslav Balatka. „Domnívám se, že změna Dohody o zřízení MIB a jejích Stanov je velmi vhodnou příležitostí k tomu, zamyslet se nad smyslem členství České republiky v MIB,“ uvedl Balatka ve zprávě.
Výhrady má senátor především vůči tomu, že Maďarsko přiznalo zaměstnancům banky rozsáhlá privilegia. Všichni zaměstnanci i hosté MIB požívají diplomatickou imunitu, maďarská policie nemůže do sídla banky vstoupit bez souhlasu vedení organizace.
Podobně zní i kritika členství Česka v MIB ze strany předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera. Jak napsal na Twitteru, banka „vyhovuje hlavně zájmům Ruské federace“ a její přesídlení do Maďarska údajně znamená, že do členského státu Evropské unie přijdou „desítky prominentních Rusů s trestněprávní imunitou“.
Podle Balatky ministerstvo financí, kteří návrh předkládá, také dostatečně nevysvětlilo, zda je členství v bance pro Česko ekonomicky přínosné. „Chceme získat více informací, abychom se mohli rozhodnout,“ řekl pro E15. Středečního jednání hospodářského výboru se zúčastnila i náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková. „Z odpovědí paní náměstkyně vyplynuly další otázky,“ dodal Balatka. Hospodářský výbor projednávání ratifikace smlouvy přerušil, a přidal se tak k zahraničnímu výboru, který stejný krok učinil už při své schůzi na konci července.
Ministerstvo financí naposledy vyhodnocovalo smysl účasti v MIB v roce 2014 a rozhodlo se členství zachovat. „Banka prošla od roku 2013 významnou transformací a nyní již funguje jako běžná mezinárodní finanční instituce, kterou využívají rovněž české podniky,“ vysvětlil mluvčí rezortu Zdeněk Vojtěch.
MIB poskytuje českým firmám především podporu při zajištění exportu do podnikatelsky nejistých zemí, podílí se také na syndikovaných úvěrech pro české firmy. „Tímto způsobem se jen v roce 2018 podařilo českým firmám získat ze spolupráce s MIB celkem cca 70 milionů eur,“ uvedl Vojtěch.
Přímé úvěry českým firmám nicméně MIB poskytuje jen výjimečně. Jediným případem v porevoluční historii organizace je půjčka 50 milionů eur společnosti Pilsen Toll z roku 2016 ve prospěch sesterských hutí Pilsen Steel. Podnik s ruskými vlastníky je nyní v insolvenci.
Jediné náklady, které Česko má v souvislosti se členstvím, jsou výdaje na účast zástupců Česka při jednáních nejvyšších orgánů MIB. „Jedná se však o minimální částky,“ uvedl Vojtěch.
Jak dříve informoval týdeník Respekt, na odchod Česka z MIB a další postsovětské instituce - Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, tlačí USA. Ty obě banky podezřívají z krytí ruských zpravodajských aktivit, praní špinavých peněz a obcházení protiruských sankcí.
Hospodářský a zahraniční výbor Senátu nyní plánují společné jednání o MIB. Podle Balatky by mělo proběhnout v září.
