Jednou z velkých neznámých současné bezpečnostní krize na Blízkém východě je, jak dalece se do situace vloží libanonský Hizballáh. Militantní šíitská organizace, označovaná za nejmocnější nestátní armádu světa, by mohla Izraeli způsobit velké potíže. Její aktivita by navíc nejspíše vyvolala dominový efekt. Není vyloučené, že by do střetu zasáhly Spojené státy. Hizballáh tak musí dobře vážit, zda mu horlivost spíše neuškodí a nepřijde o své postavení v Libanonu. Konečné rozhodnutí o tom, co podnikne, však může padnout v Íránu, který nad organizací drží patronát.
Hizballáh od brutálního útoku Hamásu na Izrael rozhodně nevyčkává v nečinnosti. Opakovaně z Libanonu sousední zemi ostřeluje a jeho bojovníci se dostali s izraelskými vojáky do pohraničních střetů. Zatím se však nezhmotnily obavy z velkého útoku, který by na severu Izraele otevřel druhou frontu v době, kdy se židovský stát snaží rozložit Hamás v Pásmu Gazy.
Je přitom zřejmé, že toto riziko bere velmi vážně nejen izraelská armáda, ale také západní představitelé. Před zásahem do konfliktu šíitskou skupinu výslovně varoval kupříkladu německý kancléř Olaf Scholz. Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi do Libanonu vzkázal, že počítá s podporou nejsilnějšího spojence. „Izrael nebude sám. Americké síly jsou zde a jsou připraveny,“ uvedl.
Hizballáh má obrovské množství raket
Impulzem k případnému útoku Hizballáhu na Izrael by mohla být buď samotná pozemní invaze izraelských sil, nebo způsob jejího provedení. Napětí v regionu v úterý večer vyhrotilo prohlášení Hamásu, že izraelské síly v Gaze zasáhly nemocnici, kde zahynuly stovky lidí. Izrael to vehementně popřel, podle něj explozi způsobilo selhání rakety Islámského džihádu a pochybnosti se vznášejí i nad počtem obětí.
Odborníci si v tuto chvíli netroufají odhadovat, jestli se Hizballáh k větší akci skutečně odhodlá a jak daleko může zajít. „Situace je velmi křehká a může přerůst v něco mnohem horšího během několika hodin, ale také nemusí,“ uvedla vedoucí Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Je jasné, že pro Izrael by otevření severní fronty znamenalo poměrně velkou komplikaci. Hizballáh vidí, že Izrael má v tuto chvíli plné ruce práce v Gaze, a že by byl schopný mu uštědřit poměrně velkou ránu,“ dodala.
Ani další experti nepochybují o tom, že by byla válka s Hizballáhem pro Izrael nebezpečná. „Hamás je jen slabým podřízeným Hizballáhu, který má mnohem impozantnější bojovou sílu a je široce uznáván jako nejmocnější nestátní armáda na světě,“ řekl CNBC Firas Maksad z Middle East Institute. „Byla by to změna hry nejen pro Izrael, ale také pro celý region,“ varoval.
„S výraznou íránskou pomocí Hizballáh rozšířil svůj arzenál a nyní má obrovské množství raket. Ty mohou zasáhnout hluboko do Izraele,“ popsal potenciál organizace pro magazín Foreign Policy Daniel Byman ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetown University. Expert na Hizballáh z washingtonského think tanku Atlantic Council Nicholas Blanford odhaduje jeho raketový arzenál na 150 tisíc kusů.
Šíitské militanty drží na uzdě americká hrozba
Organizace je také vojensky kvalifikovanější než jiné militantní skupiny, možná nejzkušenější na světě, konstatoval Byman. Hizballáh už svedl s Izraelem zhruba měsíční válku v roce 2006, kdy vypálil na jeho území tisíce raket. Kromě toho bojoval v syrské občanské válce téměř od jejího začátku v roce 2011. Navíc má na kontě několik útoků na židovské cíle v zahraničí, například v roce 2012 na autobus s izraelskými turisty v bulharském Burgasu.
V současnosti má řadu možností, jak způsobit Izraeli potíže. Kromě odpalování raket může například minomety ostřelovat izraelské farmy nedaleko hranice. Není vyloučené, že by byl podobně jako Hamás schopný poslat na židovské území zabíjet palestinské militanty. Je schopný útočit na Izrael i ze Sýrie v oblasti Golanských výšin.
Přes všechny své schopnosti musí ale počítat s tím, že by z otevřeného střetu s největší pravděpodobností nevyšel jako vítěz. „Pořád je to Izrael, kdo je vojensky výrazně silnější. Takže by Hizballáh zaplatil vysokou cen,“ zdůraznila Kalhousová. Izraelská armáda má v aktivní službě 170 tisíc vojáků a už povolala 300 tisíc rezervistů. Hizballáh se chlubil tím, že má na sto tisíc bojovníků, podle Blanforda jde však nejspíš o šedesát tisíc.
Zatím se podle něj zdá, že Hizballáh chce svou aktivitu držet v jistých mezích, aby Izrael nedonutil k silnější odvetě. Kalhousová podotýká, že organizace si je také dobře vědoma současné demonstrace americké síly v regionu. Spojené státy do východního Středomoří přesunuly dvě letadlové lodě, do Perského zálivu vyslaly letadla a do pohotovosti uvedly dva tisíce vojáků. „Je to jasná zpráva Teheránu a Hizballáhu, že když se do konfliktu zapojí, nebude to pouze střet mezi Izraelem a Hizballáhem,“ tvrdí analytička.
Írán zřejmě nebude chtít vyplýtvat potenciál Hizballáhu kvůli Gaze
Hizballáh má ale i dobré domácí důvody nejít do větší konfrontace s Izraelem. Organizace je aktivní v libanonské politice, v posledních volbách v roce 2022 získala patnáct křesel ve 128členném parlamentu. A neváhá se široce veřejně angažovat, provozuje zdravotnická a sociální zařízení. V době palivové krize v roce 2021 dovezl do země přes Sýrii pohonné hmoty z Íránu a jeho příznivci cisterny nadšeně vítali podél cest.
Řada Libanonců k Hizballáhu ale nechová důvěru a podle některých názorů organizace v zemi v současnosti ztrácí podporu i ve svých tradičních baštách. Konflikt s Izraelem by měl jistě drtivé dopady na civilní obyvatelstvo Libanonu, které v posledních letech už tak dost strádá. Hizballáh by tak mohl rychle přijít o svou léta budovanou pozici v zemi.
Otázkou ovšem je, jestli o svých dalších krocích rozhodne skutečně Hizballáh, nebo se bude muset podřídit vůli Teheránu. Ideologické, vojenské a finanční vazby organizace na íránské revoluční gardy omezují jeho manévrovací prostor. Spojené státy jsou přesvědčeny, že Írán poskytuje Hizballáhu většinu výcviku, zbraní a každý rok této skupině posílá stovky milionů dolarů.
„Je to Írán, kdo bude mít poslední slovo v tom, zda Hizballáh půjde do války s Izraelem,“ je přesvědčen Blanford. Podotýká, že šíitští militanti jsou pro Teherán důležitou součástí bezpečnostní architektury, která má odstrašovat Izrael a Spojené státy. Není podle něj pravděpodobné, že by si chtěl toto eso vyplýtvat v marné totální válce s Izraelem kvůli Gaze. Rizikem však je, že Hizballáh bude pod vlivem stoupajícího napětí stupňovat své aktivity do bodu, odkud není návratu, varuje.
Kalhousová se domnívá, že Írán se určitě bude snažit vyhnout eskalaci do míry, která by ho přímo ohrozila a vedla by k jeho střetu se Spojenými státy. „Írán je vždy opatrný, aby nešel do přímého konfliktu se zeměmi, které jsou vojensky silnější,“ zdůraznila s tím, že by to byla pro režim v Teheránu sebevražda.
