Na konci dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že Severoatlantická aliance udělala „značný pokrok“ v poskytování podpory Ukrajině. Členské státy v Litvě oznámily nové balíčky vojenské pomoci a dohodu o změně budoucího procesu členství v alianci. Skupina G7 také představila dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Přesto Ukrajina neobdržela pozvánku ke členství v NATO. Důležitým tématem byly i obranné rozpočty členů.
Sunak uvedl, že Ukrajina by měla být členem Severoatlantické aliance a stane se jím v případě splnění všech požadovaných podmínek. „Z tohoto summitu je naprosto jasné, že veřejné mínění podporuje členství Ukrajiny v NATO a že se tak stane,“ dodal Sunak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj avizovaný závazek podpory od zemí G7 před zahájením jednání Rady NATO-Ukrajina ocenil, zároveň ale dodal, že nemůže být náhradou za členství v NATO.
Zelenskyj řekl, že je pochopitelné, že se Ukrajina nemůže připojit k NATO, když je ve válce. Ideální by však podle něj bylo, kdyby byl Kyjev nyní pozván, aby se v budoucnu k alianci připojil.
Zelenskyj také uvítal podporu od ostatních zemí na summitu, které hodlají Ukrajině poskytnout vojenskou podporu a pomoct jim při vstupu do aliance. Zelenskyj uvedl, že je pochopitelné, že se Ukrajina nemůže připojit k NATO, když je ve válce. Ideální by však bylo kdyby byl Kyjev pozván se k alianci připojit.
K plánu zemí G7 se vyjádřil i tiskoví mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Plán označil za chybný a nebezpečný, jelikož by byla ohrožena bezpečnost Ruska.
Členové G7 podepsali prohlášení, ve kterém se zavazují k dlouhodobé bezpečnostní a ekonomické podpoře Ukrajiny kvůli ruské invazi. Prohlášení také obsahuje podporu pro usnadnění reformní agendy. V případě budoucího ruského ozbrojeného útoku poskytnou země G7 Ukrajině okamžitou pomoc. K prohlášení se mohou připojit i další země. Výměnou za tuto podporu by se Ukrajina měla zavázat ke zlepšení opatření v oblasti správy věcí veřejných.
Turecko dostane americké stíhačky
Americký prezident Joe Biden na okraj úvodního dne summitu NATO ve Vilniusu jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Bílý dům poté oznámil, že souhlasí s prodejem stíhaček F-16 Ankaře.
Poradce Bílého domu Jake Sullivan po jednání uvedl, že Bidenova administrativa bude pokračovat v procesu dodání stíhaček F-16 po konzultacích s Kongresem. Ankara o dodání nových stíhaček usiluje od roku 2021, žádá také o techniku na modernizací svých stávájících 80 stíhaček F-16.
Erdogan ale už před zahájením summitu oznámil, že turecký parlament zahájí proces ratifikace švédské žádosti, což mělo být jedním z klíčových témat summitu. Vedle Turecka vstup Švédska do NATO blokovalo ještě Maďarsko. Ministr zahraničí Péter Szijjártó ale už před zahájením summitu řekl, že ratifikace vstupu Švédska do NATO Maďarskem je už jen technickou otázkou. Televizní stanice ATV později informovala, že maďarská vláda švédskou žádost projedná ještě tento týden.
Také generální tajemník Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že na příštím summitu bude už Švédsko členem aliance.
Cesta Ukrajiny do NATO se zkrátí
Hned úvodní den summitu NATO ve Vilniusu přinesl zásadní rozhodnutí stran budoucího přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Členské státy se dohodly na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny, což přístupový proces zkrátí o rok, oznámil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Proces přijetí se tím z obvyklých dvou let zkrátí na polovinu. NATO ovšem podle něj oficiálně nabídne Ukrajině členství až ve chvíli, kdy s tímto krokem vysloví souhlas všechny členské země a Kyjev splní dané podmínky přistoupení k alianci.
„NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ prohlásil po oznámení rozhodnutí Zelenskyj.
Nový plán obrany proti Rusku
Lídři členských zemí NATO také stanovili plán obrany proti Rusku. Podle Stoltenberga jde o nejpodrobnější obranný plán aliance od konce studené války. Reaguje nejen na případný ruský útok, ale i na teroristické hrozby ze strany Ruska.
Plán rozděluje území NATO na tři zóny. Navyšuje se také počet vojáků, kteří mají být připraveni k obraně ve zrychleném čase. Zatímco dosud bylo pod velením aliance 40 tisíc vojáků připravených zapojit se do akce do 30 dní, do budoucna jich má být 300 tisíc.
Splnění stanovených cílů si podle Stoltenberga vyžádá i posílení zbrojního průmyslu. „Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník.
Zelenskyj žádal přístupový jízdní řád
Zelenskyj před začátkem summitu označil za absurdní, pokud summit nestanoví harmonogram pro projednávání přijetí Ukrajiny do NATO. Nejistota ohledně toho, zda NATO přijme po skončení války Ukrajinu do aliance, akorát povzbuzuje Rusko v agresi, uvedl.
Časového harmonogramu se mu na summitu nedostalo. Když byl Stoltenberg na tiskové konferenci dotázán na Zelenského kritiku, reagoval vysvětlením, že přístupové procesy nebyly ani nikdy v minulosti doprovázené časovými harmonogramy. Tempo záleželo na plnění podmínek členství.
Zelenskyj na svém Twiteru kritizoval i to, že se některé otázky probírají v jeho nepřítomnosti. „Vypadá to, že nebylo v úmyslu pozvat Ukrajinu na summit ani ji učinit členem aliance,“ uvedl v tweetu.
We value our allies. We value our shared security. And we always appreciate an open conversation.
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 11, 2023
Ukraine will be represented at the NATO summit in Vilnius. Because it is about respect.
But Ukraine also deserves respect. Now, on the way to Vilnius, we received signals that…
Před začátkem summitu uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív.
Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana nyní není členství Ukrajiny v NATO možné, protože by to alianci přivedlo do války, uvedl před summitem. Časový rámec pro budoucí členství Ukrajiny zatím není, dodal. Americký prezident Joe Biden, který se summitu také účastní, se s Volodymyrem Zelenským sejde ve středu. Podobně jako Sullivan se před summitem vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda.
Záruky jako pro Izrael
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že je připraven poskytnout Ukrajině stejné garance jako Izraeli. „Slyšel jsem, že americká delegace přišla s novým návrhem závěrečné deklarace, která ne všem je úplně srozumitelná,“ komentoval to prezident Pavel. USA Izraeli dodávají zbrojní techniku, a to včetně té nejmodernější. I přesto že Spojené státy poskytují Ukrajině rozsáhlou vojenskou pomoc, dosud se vyhýbají dodávání nejmodernějších technologií.
Na tom, že by Ukrajina měla vstoupit do NATO až po skončení války, panuje všeobecná shoda. Ostatně i prezident země Volodymyr Zelenskyj zdůrazňuje, že mu jde o budoucnost. „Nemluvíme o dnešním členství. Chápeme, že za války se nemůžeme stát členem NATO, ale musíme si být jisti, že po válce ano. A to je přesně signál, který chceme dostat: že po válce bude Ukrajina členem NATO,“ prohlásil Zelenskyj podle agentury Ukrinform.
Poslední šance dobýt ztracená území
Český prezident Petr Pavel promluvil hned na začátek na veřejné diskuzi ve Vilniusu o situaci na Ukrajině. Na otázku ohledně vývoje ukrajinské protiofenzivy uvedl, že „Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili“.
Ukrajinští vojáci jsou dle jeho názoru vybaveni lepší technikou než Rusové, což je doprovázeno větší motivací. Čeho však nemají dostatek, je munice a vzdušné síly. Ukrajina potřebuje „povzbuzení a ujištění“ uvedl Pavel. Územní zisky, kterých Ukrajina dosáhne přibližně do konce tohoto roku, se stanou základem pro budoucí vyjednávání s Ruskem, dodal.
Francie na úvod summitu oznámila, že začala Ukrajině dodávat rakety s plochou dráhou letu SCALP/Storm Shadow. Rakety mohou nosit ukrajinská letadla a mají dostřel až 250 kilometrů, nejvíce ze všech zbraní dosud poskytnutých západními spojenci Ukrajině.
NATO – jak funguje a pomáhá?
Důležitým tématem bude pro členy aliance i posilování vlastních obranných kapacit, s čímž úzce souvisí otázka financování. Řada zemí pod tíhou ruské invaze na Ukrajinu přislíbila větší výdaje na vojenské účely. A to jak ty, které byly dlouhodobě pod doporučenými dvěma procenty HDP, tak státy, které tyto cíle aspoň v posledních letech plnily. Hovoří se také o tom, že dvě procenta by měla být spodní hranicí, jestřábi usilují o tři až čtyři procenta.
