Řeč je o hypotečních a spotřebitelských úvěrech od bank i nebankovních institucích. Počet dlužníků stagnuje, lidé si ale půjčují stále větší částky. 80 procent jsou dlouhodobé úvěry na bydlení. Ze statistiky dále plyne, že loni výrazně klesl počet neplatičů.
Prosperita a rostoucí ceny nemovitostí vedou ke stále většímu zadlužování se obyvatelstva. Dlouhodobé úvěry se na celkovém dluhu podílejí částkou 1,7 bilionu korun, meziročně vzrostly o 9 procent. Díky přísným pravidlům bank prakticky všichni dlužníci splácí. Zbytek, 440 miliard, tvoří spotřebitelské úvěry, jejich objem loni vzrostl o 30 miliard korun. Vyplývá to z údajů bankovního a nebankovního registru klientských informací.
Dluh určený na bydlení představují zejména hypoteční úvěry doplněné úvěry ze stavebního spoření, přičemž průměrná částka u hypotečních úvěrů přesahuje 2 miliony korun.
Průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení vzrostla meziročně o 9,4 procenta a poprvé v historii přesáhla částku milion a půl na jednoho klienta.
Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2017 na 39 miliard korun. Za poslední dva roky se dle statistik objem rizikového dluhu snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun.
U hypoték mělo potíže se splácením necelých 25 tisíc klientů, v případě spotřebitelských půjček necelých 300 tisíc klientů. Jen pro zajímavost, nějaký úvěr má přes 3 miliony lidí. 614 tisíc lidí má jen hypotéku a 1,9 milionu lidí jen spotřebitelský úvěr. Přes půl milionu lidí splácí obojí.
