Tuzemská ekonomika potřebuje více zahraničích pracovníků, shodují se odborníci. Zájem cizinců o práci v Česku sice dlouhodobě roste dokonce i na vysoce kvalifikovaných pozicích, jejich příchod do země však brzdí komplikovaná administrativa. Zatím není zřejmé, jak se k problému postaví nový kabinet Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nicméně považuje ekonomickou migraci za velkou výzvu, kterou se příští vláda bude muset zabývat.
Nezaměstnanost v Česku je jedna z nejnižších na světě. Ke konci září činila podle ČSÚ 3,5 procenta. Počet volných pracovních míst naopak zůstává na rekordních hodnotách.
„Populace stárne, dlouhodobě máme více lidí, kteří odcházejí do důchodu, oproti těm, kteří přicházejí na pracovní trh. A nelze spoléhat na to, že vše vyřeší automatizace či rekvalifikace domácích pracovníků,“ varuje analytik ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
„V rychle rostoucích oborech, kde jsou potřeba vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, nedokáže školství vyprodukovat dostatek oborových specialistů, aby uspokojilo poptávku na trhu práce,“ souhlasí Mirek Mejtský, expert na pracovní migraci a relokační služby z firmy Petyovský & Partners.
Východiskem by mohlo být právě přilákání pracovníků z jiných zemí. „Potřebujeme využít migraci ve svůj prospěch. Pokud nám v tom ujede vlak, naše ekonomika bude stagnovat,“ míní Mejtský a jako odstrašující příklad uvádí pobrexitovou Velkou Británii, kde nedostatek řidičů nedávno málem způsobil hospodářský kolaps.
Místa pro Indy či Pákistánce
Zájem cizinců o trvalou práci ve střední Evropě je podle Dombrovského obrovský. „Například v Indii nebo Pákistánu jsou spousty špičkových inženýrů a IT expertů, kteří by mohli volná místa zaplnit. Prostupnost na český pracovní trh je však z těchto států natolik složitá, že si tuzemští zaměstnavatelé, typicky u digitálních a inženýrských pozic, raději najímají kontraktory, než aby ten zdlouhavý a rizikový proces podstoupili,“ tvrdí Dombrovský.
To se podle ekonomů negativně promítá do státního rozpočtu. „Kdyby do Česka přišlo z ciziny chybějících 350 tisíc zaměstnanců, na odvodech do veřejných rozpočtů by stát získal 125 miliard korun ročně. Pokryla by se tím velká část deficitu a výrazně zlepšil stav veřejných financí,“ říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Příchod většího množství cizinců má i svá úskalí. „V mimoekonomické rovině by vpuštění mnoha desítek tisíc občanů z jiných zemí znamenalo riziko v oblasti vzájemného soužití, jako se to ostatně stalo s tureckými gastarbeitery v Německu ve druhé polovině minulého století,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
I kvůli odporu části veřejnosti vůči přistěhovalcům bývá pracovní migrace v období před volbami jedním z témat, o kterých politické strany raději mlčí, shodují se odborníci. Vyčkávají, jak se k problému postaví formující se nová vláda, kterou pravděpodobně povede Petr Fiala (ODS).
Odpovědnost za integraci ponesou firmy
„V zájmu restartu hospodářství potřebujeme nejen zvýšit kvóty, ale i zrychlit povolovací proces, kvůli kterému trvá získání pracovního povolení do Česka čtyřikrát déle než získání pracovního víza třeba do Německa. Zbytečně tak přicházíme o nejkvalifikovanější pracovníky, kteří si mohou vybírat – a my je zbytečně odrazujeme nesmyslnou byrokracií,“ nabádá Prouza.
Kvóty pro ekonomickou migraci ze třetích zemí bývají upravovány každého půl roku. Naposledy se měnily k 1. červenci. Tehdy ovšem nastaly pouze dílčí změny, zatímco celková kvóta zůstala stejná.
Zástupci nově vznikajícího kabinetu se vzhledem k probíhajícímu sestavování vládního programu nechtěli k problematice detailně vyjadřovat. „S koalicí Spolu máme velmi silnou shodu na tom, že chceme ve vízovém systému umožnit prioritizaci vysoce kvalifikovaných pozic. Určitě bude namístě i částečná debyrokratizace pracovní migrace skrze digitalizaci,“ uvedl pirátský exposlanec Jan Lipavský, jenž by měl ve Fialově vládě zastávat post ministra zahraničí.
Lipavský však zdůraznil, že bude nutné dbát také na integraci zahraničních pracovníků do české společnosti. „Jednoznačně bude potřeba, aby se firmy, agentury a vysoké školy na začlenění těchto lidí podílely a do určité míry tak za ně nesly odpovědnost,“ zmínil.
Cizinci v Česku
- Zahraniční občané tvoří přibližně patnáct procent všech zaměstnanců v Česku.
- Za posledních deset let se jejich podíl na pracovním trhu téměř ztrojnásobil.
- Přibývají ve všech odvětvích, už dávno nezastávají jen nekvalifikované pozice. Nejrychleji jich přibývá ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v administrativních a podpůrných činnostech.
- Pandemie růst počtu zahraničních pracovníků loni přerušila, ale jen dočasně.
- Bez cizinců by zaměstnanost v Česku za poslední dekádu vůbec nerostla, počet pracujících Čechů dlouhodobě klesá.
- Nejčastěji zastoupenými národnostmi na tuzemském pracovním trhu jsou Slováci, Ukrajinci, Poláci, Rumuni a Bulhaři.
