Pandemie ztěžuje najímání cizinců, zemědělci se obávají o sklizeň

Sklizeň českého chřestu (ilustrační foto)

Sklizeň českého chřestu (ilustrační foto) Zdroj: ČTK

Sklizeň švestek
Sklizeň kukuřice
Sklizeň raných brambor
Sklizeň špenátu.
Sklizeň obilovin
6
Fotogalerie

Česká republika nadále láká zahraniční pracovníky. Zatímco loni počet vydaných zaměstnaneckých karet klesl podle dat ministerstva vnitra meziročně téměř o třetinu a krátkodobých pracovních víz o zhruba polovinu, teď se cizinci zvolna vracejí na trh práce. Potřeba jsou zejména v zemědělství, stavebnictví či ve strojírenství. Pandemické restrikce však přijímání pracovníků ze zahraničí komplikují. Zemědělci se už obávají o sklizeň.

Zájem o zahraniční pracovníky v předpandemické době stabilně stoupal, loni však trh zažil výpadek. Přitom se v dnešní době již otevřeně mluví o tom, že se bez cizinců ve výrobě v Česku neobejdeme. Nedostatek zahraničních pracovníků se týká oborů, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství či třeba stavebnictví.

„Kvalifikovaných dělníků je na trhu dlouhodobě nedostatek a situace se jen tak nezmění. Poptávka po těchto lidech mnoho let výrazně převyšuje nabídku. Ve výrobě a ve stavebnictví chybí podle našich odhadů až 300 tisíc pracovníků,“ uvádí ředitelka personální agentury Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.

Cizinci podle Českého statistického úřadu tvoří zhruba patnáct procent zaměstnanců v Česku. Koronakrize sice loni růst jejich počtu zastavila, ale podle úřadu jen dočasně.

Speciální vízum pro Ukrajince

Cizinci mimo zemí EU mohou v Česku pracovat na základě zaměstnanecké karty, modré karty nebo pracovního povolení po získání krátkodobého nebo dlouhodobého pracovního víza. Jen za leden a únor bylo vydáno 5533 zaměstnaneckých karet, zhruba čtvrtina počtu vydaného za celý loňský rok.

Dlouhodobých víz pro pracovní účely bylo od začátku roku vydáno o několik stovek méně než loni a předloni za stejnou dobu, stále však roste počet žádostí. Pandemie se naopak nedotkla modrých karet určených pro pracovníky s vysokou kvalifikací. Loni i předloni jich bylo vydáno přes tři sta.

Speciální režim platí pro pracovníky v zemědělství. Pro občany Ukrajiny zřídila vláda takzvané mimořádné pracovní vízum určené na práci v zemědělství a potravinářství. Po loňském roce, kdy musel být na několik měsíců kvůli pandemii pozastaven příjem žádostí, se pracovníci opět vracejí.

Na jarní práce bude lidí dost

„V letošním roce zaznamenáváme výrazný růst zájmu firem o mimořádné pracovní vízum,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že jen za první letošní měsíce bylo podáno 390 žádostí od 69 firem. Za celý loňský rok šlo o 694 žádostí od 95 firem.

Většina pracovníků v zemědělství, kteří jsou nyní potřeba, je už v Česku. „Na zajištění jarních prací, jež se nyní týkají především zeleniny a ovoce nebo chmelu, je pracovníků dostatek. Přijíždějí zpravidla dříve a do Česka tak dorazili, než se tuzemská epidemiologická situace zhoršila,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka upozorňuje, že nejnáročnější jsou letní měsíce, kdy vrcholí sklizeň. V té době potřebují zemědělci dvakrát více pracovníků než v zimě, navíc se cizinci nesmějí opozdit kvůli karanténě nebo čekání na test.

„Například u hrášku rozhodují jeden až dva dny, pak plodinu musíme zaorat,“ uvedl zelinář. Hanka se proto obává rozšíření nákazy v podnicích, a tím i ohrožení sklizní.

Problémy s testováním

Hrozbu podle něho představuje kolísavá průkaznost testů, se kterými cizinci přijíždějí do Česka. Převážná část pracovníků ze zahraničí přijíždí podle něj z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a z Bulharska.

„Podařilo se nám například odhalit několik pracovníků, kteří přijeli z Moldavska s negativním osvědčením o testu na COVID-19, ale po otestování jsme je identifikovali jako pozitivní. V tom vidím velké riziko,“ řekl Hanka.

Ovocnářům začíná sklizeň v létě, a pak především na podzim. „V době sklizně jsme na zahraničních pracovnících závislí, bez nich nedokážeme úrodu sklidit,“ řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík, podle kterého už by vláda neměla zavírat hranice. „Pomohlo by nám také, kdyby se zjednodušil a zrychlil proces udělování víz ze třetích zemí. To je ale dlouhodobý problém, který nesouvisí s pandemií,“ dodal.