Rok 2021 byl bohatý na zajímavé události na světových burzách. Ceny akcií kolísaly kvůli drobným investorům i čínským úřadům, švýcarská Credit Suisse odepsala kvůli nevydařeným spekulacím jednoho z VIP klientů miliardy dolarů, zajímavé bylo také dění v USA okolo udělení licencí burzovně obchodovaným fondům na bitcoin.
Na horské dráze s malými spekulanty
Který termín se v minulém roce vyskytoval na globálních burzách nejčastěji? Zcela jistě slovní spojení meme stocks, česky něco jako vtipné akcie. Tak se označují akcie firem, na které zaměří svou pozornost horda drobných investorů, kteří přímo či volně koordinují své kroky prostřednictvím sociálních sití, například Redditu.
V lednu prudce vylétly nahoru ceny akcií firem GameStop, AMC Entertainment či Nokia. Malí investoři si vzali na mušku velké fondy, které vydělávají na sázkách na pokles cen akcií. Taktika byla zřejmá – vyhnat kurzy cenných papírů vytipovaných firem prudce nahoru a zasadit tak fondům ránu v podobě obrovských ztrát. Čas od času pak drobní hráči hýbali cenami akcií i v dalším průběhu roku.
V případě prodejce videoher a herních konzolí GameStop, jehož akcie se staly symbolem meme stocks, vyletěl kurz během ledna ze zhruba 17 dolarů až na více než 400 dolarů. Hedgeový fond Melvin Capital kvůli tomu utrpěl obrovské ztráty. Potíže způsobily nebývalé pohyby cen akcií dotčených firem i populární investiční platformě Robinhood.
Na druhou stranu řada fondů se svezla na zájmu drobných hráčů a na pohybech kurzů akcií slušně vydělala. Zisky narostly díky výrazně vyšším objemům obchodů také takzvaným tvůrcům trhu, kteří dodávají akciovým trhům likviditu a vydělávají na rozdílu (anglicky spreadu) mezi tím, za kolik akcie od ostatních obchodníků včetně masy těch nejmenších na trhu nakupují a za kolik je obratem prodávají.
Riskantní obchody hedgeového fondu nadělaly bankám miliardové ztráty
Přes pět miliard dolarů musela letos odepsat švýcarská investiční banka Credit Suisse. Důvodem byly kolosální ztráty jednoho z VIP klientů, amerického hedgeového fondu Archegos Capital – do nichž se dostal kvůli vysoce rizikovým sázkám na pohyby kurzů akcií.
Zakladatel fondu Bill Hwang sázel hlavně na růst akcií amerických a čínských firem ViacomCBS, Discovery, Baidu, Tencent Music, Vipshop Holdings, GSX Techedu a Farfetch. Dokud ceny akcií rostly, zvyšovaly se i papírové zisky fondu. Jakmile se ale v březnu u některých titulů vývoj obrátil, začal mít fond vážné problémy.
Hwangův fond totiž nepoužíval na nákupy akcií jen vlastní peníze, ale půjčoval si i od bank, u kterých měl otevřené obchodní účty. A tak zatímco ve správě od investorů měl v březnu fond okolo 20 miliard dolarů, hodnota nakoupených akcií byla až pětinásobná.
Kromě Credit Suisse fond využíval také makléřských služeb japonské Nomury, rovněž švýcarské UBS a obrů z Wall Street – Goldman Sachs a Morgan Stanley. Jednotlivé banky netušily, kolik peněz má fond vypůjčeno u jiných finančních domů, a proto dostatečně neošetřily možná rizika. Na to následně doplatily, protože fond Archegos nebyl schopný dostát svým závazkům. Ztráty Credit Suisse byly ze zmíněných bank bezkonkurenčně nejvyšší.
Naštěstí však pád fondu Archegos dopadl jen na jednotlivé banky a nedotkl se stability finančních trhů.
Komise pro cenné papíry dala stop bitcoinovým ETF
Hned několik amerických investičních společností požádalo v uplynulém roce federální Komisi pro cenné papíry (SEC) o udělení licence pro burzovně obchodovaný fond (exchange traded fund, zkratkou ETF), jenž by měl ve vlastnictví přímo kryptoměnu bitcoin. Ani jedna však neuspěla. Naposledy těsně před Vánoci odešly s nepořízenou firmy Valkyrie Investment a Kryptoin. Již dříve podobně neuspěla například společnost VanEck.
Takový fond by dostal bitcoin na finančních trzích do stejné společnosti, jako jsou akcie či burzovně obchodované fondy na akcie či zlato nebo jiné komodity. Tím, že by šlo o standardní finanční produkt schválený SEC, a navíc obchodovaný na regulované burze, bylo by pro investory, zejména pro ty institucionální, snazší nakoupit tímto způsobem bitcoin do portfolia či do portfolií klientů.
SEC, kterou řídí Gary Gensler, se však burzovně obchodovaným fondům, které by držely přímo „fyzický“ bitcoin, brání. Důvodem je, že kryptoměnové burzy jsou jen velmi málo regulované, mnohem méně než tradiční akciové či komoditní trhy. Regulátoři se tak obávají manipulací s cenami, a tedy ohrožení investic hlavně menších investorů. Gensler v této souvislosti dokonce použil slova „Divoký západ“.
Útěchou pro investiční firmy může být alespoň to, že SEC povoluje ETF fondy, které investují do bitcoinových termínových kontraktů. Takové fondy nemají ve vlastnictví přímo „fyzický“ bitcoin, ale investují peníze klientů do futures, s nimiž se obchoduje na komoditní burze Chicago Mercantile Exchange. Takové ETF jsou však z různých důvodů nevýhodné hlavně pro dlouhodobé investory – mimo jiné jsou nákladnější a nemusejí vždy přesně kopírovat cenu bitcoinu.
Za zmínku stojí, že ETF, jež mají ve vlastnictví „fyzický“ bitcoin, běžně existují v Kanadě i v Evropě – například CoinShares Physical Bitcoin či Purpose Bitcoin. Situace tak v mnohem připomíná dění na počátku 90. let. Tehdy se první ETF investující do akcií rozjely v Kanadě – důvodem bylo váhání regulátora v USA.
Černý rok pro čínské akcie
S velkou slávou vstoupily na konci června na newyorskou burzu akcie čínské alternativní taxislužby Didi. Zejména američtí institucionální investoři nakoupili při primární veřejné nabídce cenné papíry v objemu 4,4 miliardy dolarů. Z tohoto pohledu šlo o třetí největší IPO na amerických burzách v roce 2021, hned po prodejích akcií výrobce elektromobilů Rivian a jihokorejské e-commerce skupiny Coupang.
Netrvalo ale dlouho a objevily se problémy. V prvních dvou dnech obchodování na NYSE se akcie Didi držely a dokázaly se dostat nad upisovací cenu z IPO, která činila 14 dolarů, pak však přišel postupný sešup. V závěru minulého týdne se akcie Didi obchodovaly již za méně než šest dolarů.
Důvod propadu? Regulatorní zásahy ze strany čínských úřadů. Ty na začátku července obvinily firmu ze závažného porušení bezpečnostních pravidel ohledně nákladání s citlivými daty jejich zákazníků. Od té doby byla firma předmětem rozsáhlého vyšetřování. Podle dostupných informací vedení firmy o možných trablech s úřady vědělo už před IPO, přesto jej uskutečnilo.
Jak pandemie změnila e-commerce ve světě
Na začátku prosince společnost Didi oznámila, že stáhne své akcie z newyorské burzy a zalistuje je na burze v Hongkongu.
Akcie Didi nebyly jediné, které mají za sebou špatný rok kvůli krokům čínských úřadů, respektive komunistické vlády, která se snaží upevnit kontrolu nad ekonomikou a omezit podnikání v sektorech, které považuje ze svého pohledu za problémové pro čínskou společnost.
Komunističtí vládci si v předchozích měsících došlápli například také na videoherní průmysl, komerční vzdělávací platformy, rozvozce jídla, výrobce e-cigaret, developery, finanční firmy i na velké technologické skupiny, zejména firmu Alibaba. Její akcie se mimochodem letos propadly o zhruba 50 procent.
Polovinu hodnoty odepsal například i burzovně obchodovaný fond na čínské technologické tituly KraneShares CSI China Internet ETF. Ten má vedle Alibaby v portfoliu i akcie společností Tencent, Pinduoduo či Baidu.
I v případě Alibaby se hovoří o tom, že by firma mohla v budoucnu stáhnout akcie z New Yorku. Následně by bylo možné s nimi obchodovat už jen v Hongkongu. Ke stejnému kroku může přistoupit i část ostatních čínských firem, mimo jiné proto, že do budoucna by musely americkým dohledovým úřadům podle nových pravidel předkládat více informací o auditech svého hospodaření. To se však nelíbí čínské vládě a úřadům.
