Po počítačích a mobilních telefonech se na nás řítí další vlna z Číny. Ta si však tentokrát bere na paškál tradiční západní automobilky, kterým začínají další těžké časy. Na expanzi levných čínských elektromobilů již zareagovala i Evropská komise, která se chce neférovým obchodním praktikám ze strany Pekingu bránit.
„Světové trhy jsou zaplavené levnými elektromobily z Číny. Jejich ceny jsou uměle drženy nízko díky rozsáhlým státním dotacím,“ prohlásila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a zároveň oznámila, že se komise bude problémem aktivně zabývat. Poukázala také na zkušenost z minulých let z odvětví solárních elektráren, kde Čína získala silné postavení kvůli nízkým cenám. „Je rovněž klíčové ponechat otevřené kanály komunikace a dialogu s Čínou,“ dodala Leyenová. Její proslov následně pochválil francouzský ministr financí Bruno Le Maire i německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Evropu přešel smích
Není tomu tak dávno, kdy jsme se čínským automobilům smáli kvůli jejich podivnému designu (mnohdy navíc nestydatě okopírovanému), špatným jízdním vlastnostem, tragické bezpečnosti a interiérům páchnoucím po průmyslových lepidlech. Číňané se však ze svých chyb rychle poučili, vývoj spalovacích motorů postupně utlumili ve prospěch elektromobility a zaměřili se též na softwarovou stránku, která je u bezemisních modelů s komplikovanější palubní elektronikou ještě důležitější než u standardních vozů.
Trochu stranou zájmu velké části světa díky tomu v uplynulých letech vzniklo velké množství méně či více úspěšných značek, které doplňují zaběhnuté výrobce. Jejich produktům se dnes smějí pouze pokrytci a neználkové, byť čínské automobilky v mnoha ohledech na evropské, americké, japonské či korejské konkurenty stále ztrácejí. Tento handicap ovšem Číňané vyvažují agresivní cenovou politikou a multimediálními systémy, jaké jim mohou závidět i giganti v čele s koncernem Volkswagen. Donutili VW zlevnit.
Mnohokrát slibovaná čínská ofenzíva je konečně tady. Už několik měsíců se v Evropě úspěšně zabydluje dostupný elektrický hatchback MG4, jehož výkonnější varianta se 150 kilowatty a akumulátorem s kapacitou 64 kWh začíná na 884 960 korunách. Konkurent v podobě prostornějšího Volkswagenu ID.3 s totožným výkonem, ale o něco menší baterií (58 kWh) proto musel jít po modernizaci s cenou výrazně dolů.
Přesto i po zlevnění stojí minimálně 999 900 korun. A to se na nás brzy chystají ještě těžší váhy. Na autosalonu v Mnichově, který od roku 2021 nahrazuje tradiční přehlídku ve Frankfurtu, totiž od 5. září své novinky nepředstaví jen zavedené automobilky v čele s Volkswagenem, BMW, Mercedesem či Audi, ale též méně známá jména BYD, Xpeng, Leapmotor, Seres, Dongfeng a zmíněné MG s britskými kořeny. 
BYD raketově roste
Nenechte se však zmást. Například BYD (akronym Build Your Dreams) loni vyrobil přes 1,86 milionu osobních aut, z nichž zhruba polovinu tvořily plug-iny hybridy a druhou půlku čisté elektromobily. BYD se letos dostal na pozici nejprodávanější značky na domácím trhu, když porazil německý koncern Volkswagen, jenž tenhle primát držel nejméně od roku 2008, kdy byla data o prodejích v Číně poprvé k dispozici. SUV BYD Atto 3 v přepočtu za zhruba 900 000 korun se navíc v červenci se 721 kusy stalo nejprodávanějším elektromobilem ve Švédsku.
BYD se také angažuje v lokálně bezemisní hromadné dopravě. Jeho elektrickými autobusy se vozí cestující třeba na letištích v Amsterdamu, v Bruselu či v Tampě na Floridě. Konkurent i partner. „Relativně mladé čínské automobilky donedávna hledaly svou identitu a snažily se vyrovnat západní produkci. S nevalnou pověstí bojovaly i na domácím trhu, být viděn v čínském voze nebylo příliš žádoucí ani mezi samotnými Číňany.
Zásadní změna přišla s nástupem elektromobility. Tamní výrobci se do ní pustili dříve než zavedené značky a dnes mají výhodu nižších cen a mnohdy lepší techniky. Především ale pochopili, co zájemci o takové vozy opravdu chtějí. Tedy interiér plný moderních technologií, zabalený v pohledné karoserii“, říká Michal Dokoupil, redaktor Světa motorů, který v Číně strávil několik let.
„Dnes už prodeje domácích automobilek v Číně převálcovaly ty zahraniční, což platí i pro prémiové značky. V Evropě zatím bodují spíše kvůli ceně, což je případ třeba MG, ale míří už i do vyšších sfér. Dnes jsme v situaci, kdy se na nás hrnou desítky čínských značek a evropští importéři bojují o to, kdo jich ukořistí nejvíce.
A nejde jen o samotné prodeje. Tradiční automobilky uzavírají partnerství s čínskými výrobci, aby získaly přístup k jejich technologiím. Toyota už staví na základech modelů BYD, BMW si nechá elektrická mini vyvíjet u Great Wall a Mercedes své bezemisní smarty zase u Geely.
V Číně, pro Čínu
Že konečně nadešel jejich čas, si v Číně velmi dobře uvědomují. Zakladatel značky BYD ostatně nedávno prohlásil, že nastala chvíle, aby se čínští výrobci sjednotili v útoku a převálcovali zavedené legendy“, dodává Dokoupil. V Číně pro Čínu. A přidává se i Volkswagen, jenž v rámci strategie „In China, for China“ investoval 700 milionů dolarů (asi 15,47 miliardy korun) do zmíněné značky Xpeng, v níž získal podíl 4,99 procenta.
Značka má největšímu evropskému výrobci pomoci s vývojem bezemisních modelů pro čínský trh, jež by se měly představit již za tři roky. Audi zase prohloubilo spolupráci s koncernem SAIC, od něhož si Němci slibují nastartování vadnoucích prodejů v dnes již druhé nejlidnatější zemi světa. Ostatně Audi v elektromobilitě (nejen) za svými přímými konkurenty v podobě BMW a Mercedesu obecně docela zaostává.
Zapomenout ovšem nesmíme ani na jednu z nejjasnějších komet posledních deseti let. Ani americká Tesla totiž v Mnichově chybět nebude. Klenot impéria Elona Muska rozpoutal cenovou válku, díky níž jeho nejlevnější model 3 začíná už lehce nad milionem korun, tedy jen o něco výše než slabší Volkswagen ID.3.
Technicky spřízněné SUV Tesla Model Y se navíc aktuálně může pochlubit titulem nejprodávanějšího automobilu na našem kontinentu. Díky citelnému snížení cen se bezemisní vozy dostávají do hledáčku zákazníků, kteří by nad takovým konceptem jinak ještě několik let neuvažovali. A právě kategorii dostupnějších elektroaut pro široké masy by mohli Číňané opanovat. Evropské značky se totiž dosud soustředily především na dražší modely s vyššími maržemi, které alespoň částečně kompenzují stovky miliard eur, jež každoročně utrácejí za vývoj a výrobu bezemisních vozů a udržování spalovacích agregátů při životě, s nimiž si v Číně naopak už hlavu nelámou. 
Bezpečnostní riziko
Podle prezidenta britského Institutu pro motorová vozidla (IMI) Jima Sakera ovšem čínské vozy představují také potenciální bezpečnostní riziko. Tamní automobilky jsou totiž silně provázané s vládnoucí komunistickou stranou. V případě konfliktu s Čínou tudíž není vyloučeno, že někdo sedící třeba v Šanghaji díky permanentnímu propojení aut s internetem může Evropě naráz vypnout až 300 tisíc vozů, čímž ji fakticky paralyzuje.
Nemluvě o tom, že dnešní automobily díky GPS, vnějším i vnitřním kamerám a mikrofonům hlasového ovládání o svých uživatelích mohou sbírat gigabajty osobních dat. Rychle se proto můžeme dostat do podobné situace jako v případě telekomunikačních sítí 5G od čínských výrobců či aplikace TikTok, před nimiž některé západní státy varují.
