Elektromobily v Evropě 2022: Cena je stále vysoká. Srovnání zemí a jak je na tom Česko

Elektroauto Kia e-niro u nabíjecí stanice (ilustrační foto)

Elektroauto Kia e-niro u nabíjecí stanice (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Počet elektromobilů na evropských silnicích v posledních letech roste. V České republice tento trend zatím tolik patrný není. Jaké země stojí v čele automobilové revoluce, a kde se nástup elektromobilů naopak odkládá?

Počet elektroaut v Evropě rychle roste

Elektromobily začínají na evropských silnicích postupně nahrazovat vozidla se spalovacími motory. Řada řidičů s tímto trendem sice nesouhlasí, nicméně pohled do statistik hovoří jasně.

  • V EU bylo za rok 2021 zaregistrováno více než 878 tisíc elektromobilů, což znamená meziroční nárůst o 63 %.
  • Pokud zahrneme i členy EFTA (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko) a Spojené království, dostaneme se na více než 1,2 milionu elektromobilů.
  • Vedle elektromobilů bylo v roce 2021 prodáno dalších 867 tisíc plug-in hybridů, tedy vozů s kombinovaným pohonem spalovacího motoru a elektromotoru. Při započtení zemí EFTA a Spojeného království jde o zhruba 1 milion automobilů.
  • Čistě bateriová auta spolu s plug-in hybridy dohromady představují cca 18 % nově registrovaných vozů v EU.

Data ve své zprávě zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Konec spalovacích motorů v roce 2035?

EU si jako jeden z cílů v boji proti klimatickým změnám vytyčila uhlíkovou neutralitu do roku 2050. K omezení emisí škodlivých plynů má výrazně přispět právě elektromobilita. Z nastoupené cesty evropské země neplánují ustoupit ani po složitostech, jež přinesla pandemiie covid-19 nebo válka na Ukrajině.

Evropský parlament v červnu letošního roku schválil návrh, podle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových vozů se spalovacími motory. Legislativa se vztahuje na osobní auta a lehké užitkové vozy.

V praxi to znamená, že byste si po roce 2035 nemohli pořídit nové auto na benzin či diesel. Ojetá vozidla s tímto pohonem by se prodávala dále. Strategie počítá s životností automobilu 15 let – do roku 2050, kdy chce být EU uhlíkově neutrální, by tak vozy produkující emise měly zmizet úplně.

Podle řady indicií by konečný zákaz nemusel přijít už v roce 2035, případně mít tak přísnou podobu. Hovoří se například o odkladu o pět let nebo prvotním snížení emisí o 90 %. Evropská komise by se měla v roce 2026 k návrhu vrátit a opět vyhodnotit jeho splnitelnost a dopady. V ohrožení je ale spíše podoba návrhu než samotná podstata. To, že automobilům se spalovacími motory v Evropě odzvonilo, se zdá být definitivní.

V ČR stále dominují spalovací motory

Na českého řidiče může celkový postup působit uspěchaně. Elektromobilita v Česku totiž výrazně zaostává. Jak jsme zmínili v úvodních statistikách, v průměru na celou EU je téměř každé páté nově registrované vozidlo elektromobil či plug-in hybrid. V České republice činí tento podíl méně než 4 %.

Vedoucí pozici si s přehledem drží benzin, následuje diesel. Více než 80 % nově přihlášených aut v ČR mělo benzinový či dieselový motor. V rámci celé Evropské unie je tento podíl mnohem nižší, zhruba okolo 50 %.

Nejoblíbenější elektroauto v ČR je Škoda Enyaq

Loni se v tuzemsku prodalo 2646 elektromobilů. Čistě elektrická auta tvořila pouze 1,28 % nově registrovaných vozů. To nás v EU řadí na předposlední příčku. Odmítavěji se k elektromobilům staví už jen Kypřané (0,8 %). Podobně rezervovaný přístup jako v Česku se dá vysledovat ještě v dalších zemích Visegrádské čtyřky – s výjimkou Maďarska, kde elektromobily představovaly 3,5 % prodaných vozů. Evropský průměr se však pohybuje okolo 8 %.

Meziročně v ČR došlo v roce 2021 dokonce k 19% poklesu počtu nových elektromobilů. Spíše než o důsledky pandemie se ale jedná o částečné zkreslení statistik. Na konci roku 2020 si společnost Škoda Auto nechala registrovat více než 741 elektrických vozidel Škoda Enyaq, což data neúměrně navýšilo. Titul nejprodávanějšího elektromobilu v ČR si Enyaq s přehledem udržel i v roce 2021.

Nejprodávanější elektromobily v ČR v roce 2021
VůzPočet registrací
Škoda Enyaq738
Hyundai Kona206
Tesla Model 3201

Podle aktuálních statistik z letošního roku se zájem Čechů o elektroauta zvyšuje. Ve druhém čtvrtletí vzrostl prodej elektromobilů meziročně o více než 65 %. Za první pololetí prodaly automobilky již 1953 elektroaut – a to přesto, že prodej osobních vozů celkově klesl o 12,3 %.

Dvourychlostní Evropa v elektromobilitě

Z unijních zemí se elektroauta těší největší popularitě především v Nizozemsku a Švédsku. V těchto státech se podíl elektromobilů u nově prodaných vozů blíží 20 %. Nicméně i řada dalších zemí se pohybuje nad 10% hranicí – sousední Rakousko, Německo, Dánsko, Lucembursko a Finsko. Nutno však poznamenat, že se stále bavíme o nově registrovaných automobilech.

Jak můžete vidět na následujících grafech, v rámci všech vozů pohybujících se na evropských silnicích tvoří elektromobily pořád jen nepatrnou část.

Na přístupu k elektroautům a elektromobilitě jako takové jsou patrné markantní rozdíly mezi starými a novými členy EU. Z celkových 878 tisíc elektromobilů registrovaných v unijních zemích v roce 2021 jich bylo 851 tisíc (necelých 97 %) přihlášeno ve státech EU-14.

Tímto termínem se po brexitu občas označuje bývalá evropská patnáctka bez Spojeného království. Jedná se o státy, které byly členy EU před rokem 2004. Do EU-14 patří:

  • Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko – zakládající šestka
  • Dánsko a Irsko – první rozšíření Evropského společenství v roce 1973
  • Řecko – druhé rozšíření v roce 1981
  • Portugalsko a Španělsko – třetí rozšíření v roce 1986
  • Rakousko, Finsko a Švédsko – čtvrté rozšíření v roce 1995

Ve zbylých 12 evropských zemích přistoupivších do EU po roce 2004 (data pro Maltu nejsou k dispozici) došlo loni k registraci pouhých 27 tisíc elektromobilů.

Elektromobilový zázrak jménem Norsko

Na evropském kontinentu se mimo hranice EU najdou ještě další země s významnou elektromobilovou stopou. Pokud někdo v oblasti elektroaut momentálně hraje zcela jinou ligu, pak je to Norsko. Tato skandinávská země si vytyčila smělý cíl – do roku 2025 ukončit prodej automobilů se spalovacím motorem.

Zní to bláhově? V norském případě ani ne. Již v roce 2017 zde tvořily elektromobily přes 20 % nově prodaných vozů, což by i v současnosti stačilo v EU na absolutní prvenství.

V roce 2021 představovala elektroauta 65 % všech prodejů. Dalších 22 % si pro sebe uzmuly plug-in hybridy. Benzinová a dieselová vozidla dohromady tvořila jen 8 % nově registrovaných vozů. Letos se očekává podíl čistě bateriových aut okolo 75–80 %. Že to není nereálné ukázal rovnou leden, kdy elektromobily dosáhly na 84 % prodaných aut. K nejprodávanějším vozidlům v Norsku patří:

  • Tesla Model 3
  • Audi Q4 e-tron
  • Hyundai Ioniq 5
  • BMW iX

Velmi solidně si ale v Norsku vedou prodeje prakticky všech dostupných elektromobilů včetně Škody Enyaq.

Řidič elektromobilu má v Norsku mnoho výhod

Za popularitou elektromobilů v Norsku stojí více faktorů. Svoji roli nepochybně hraje vysoká kupní síla občanů i jejich uvědomělost. Témata jako ochrana životního prostředí či kvalita ovzduší jsou pro Nory zkrátka důležitá. Elektrický pohon navíc dává v Norsku smysl více než kde jinde – téměř 99 % norské elektřiny je vyrobeno z obnovitelných zdrojů. K úspěchu elektromobilů ale výrazně napomáhá také politika státu. Řidiči se těší celé řadě výhod.

  • Finanční zvýhodnění při koupi: Některé poplatky spojené s pořízením konvenčních automobilů se na elektromobily nevztahují nebo jsou sníženy. Jedná se například o dovozní cla či DPH. Pořízení dieselové Škody vás tak v Norsku může vyjít dráž než nákup modelu od Tesly.
  • Provozní úspory: Například mýtné a poplatky za parkování či trajekty mohou být pro elektroauta maximálně ve výši 50 % ceny stanovené pro ostatní automobily.
  • Další dílčí výhody: Často se objevuje parkování zdarma, elektromobily mohou v případě zácpy využívat jízdní pruhy pro autobusy apod.

Čechy stát ke koupi elektroaut nijak nemotivuje

Norsko v tomto přístupu zdaleka není výjimkou. Většina zemí, kde elektromobilita hraje podstatnou roli, má společného jmenovatele – státní podporu. Pořizovací cena elektroaut je zatím stále vyšší než u konvenčních typů paliva. Může za to zejména samotný akumulátor. Automobilky na tomto problému pracují a cena baterií by se měla do budoucna snížit, aktuálně jsou ale elektromobily pořád citelně dražší než srovnatelné benzinové či dieselové vozy.

Záleží tedy čistě na státu, zda se rozhodne elektromobilitu nějakým způsobem zvýhodňovat. Mnoho evropských zemí sáhlo k aktivní podpoře elektroaut. Nemusíme přitom chodit daleko, kromě Norska lze jmenovat například naše sousedy – Německo, Rakousko a Slovensko.

  • Německo: Soukromé osoby mohou zažádat o dotaci ve výši 6000 eur. Další 3000 eur přidá formou slevy automobilka, nový uživatel tak může ušetřit až 9000 eur. Zvýhodnění se vztahuje na elektromobily s cenovkou do 40 tisíc eur. Od příštího roku se ale úroveň dotací sníží a Němci dostanou o 1500 eur méně.
  • Rakousko: Rakušané mohou žádat o příspěvek ve výši 5000 eur. Další dotace v řádu stovek eur lze získat na domácí nabíječku.
  • Slovensko: Také na Slovensku proběhly dvě dotační výzvy na nákup elektromobilů. Slováci v nich mohli požádat o 8000 eur při pořizovací ceně vozu do 50 tisíc eur. Podoba další výzvy se připravuje.

V České republice mají soukromé osoby smůlu. Dotační programy se na ně nevztahují. Podpora na pořízení elektromobilu se v ČR týká jen veřejné správy. Nárok na dotaci mají obce, kraje, veřejné vysoké školy a výzkumné instituce. Další formy podpory se plánují, ale zatím by měly být určeny jen pro podnikatele. Současná vláda však do budoucna zvažuje i dotace pro soukromé osoby.

Elektromobily vyžadují kvalitní infrastrukturu

Pro rozvoj elektromobility je zásadní vybudování potřebné infrastruktury, především dobíjecích stanic. Jejich dostupnost jde obvykle ruku v ruce s celkovým přístupem konkrétního státu k elektromobilitě. Nijak proto nepřekvapí, že nejlepší infrastrukturu pro elektromobily zajišťují země jako Nizozemsko, Norsko či Německo.

V České republice bylo podle ministerstva průmyslu a obchodu na konci loňského roku 944 dobíjecích stanic s celkem 1841 dobíjecími body. Během příštích let dojde ke značnému zahušťování veřejné sítě. V souladu s Národním akčním plánem čisté mobility by v ČR mělo v roce 2030 fungovat nejméně 19 tisíc dobíjecích stanic. Očekává se, že tou dobou se bude po českých silnicích prohánět minimálně 220 tisíc elektromobilů.