Dalších třináct procent by dalo přednost půjčce s nižším úrokem, ale s poplatky. Omezení poplatků na úkor vyšší úrokové míry by si vybralo jen pět procent klientů. Hlavními důvody při rozhodování jsou pro téměř polovinu lidí celková RPSN a pro čtvrtinu výše úrokové sazby.
Výsledky průzkumu podle českých bank z velké části kopírují to, jak klientela vnímá důležitost parametrů. Například ale mluvčí České spořitelny Jan Holinka zdůraznil, že pořadí preferencí je proměnlivé a závisí na situaci na trhu. „Právě důležitost celkové výše měsíční splátky – nikoli její rozdělení na úroky a poplatky – může naznačovat, že současný boj za vracení poplatků nemusí být tažen poptávkou klientů, ale pouze podnikatelským záměrem několika jednotlivců,“ upozornil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
„U těchto průzkumů, které zkoumají subjektivní, neměřitelné postoje zákazníků, se obávám o přesnost,“ uvedl Patrik Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com. Podle něj je to totéž, jako se zeptat lidí, zda je reklama ovlivňuje při nákupech. Většina odpoví negativně, ale to neznamená, že se tak ve skutečnosti, byť nevědomky, nechovají.
Preference klientů se dále podle ČSOB mění po sjednání úvěru. Lidé údajně teprve poté více hledí na úrokovou sazbu a výši splátek. Třetina klientů se podle zkušeností UniCredit Bank dokonce vůbec nezajímá, z jakých položek se nabídnutá cena hypotéky skládá. Podle Hypoteční banky jsou rovněž významnými faktory jednoduchost a rychlost procesu sjednání úvěru, doporučení od známých či komunikace s bankou.
