Energetická společnost ČEZ a Škoda Auto naplno rozjíždějí obchod s bateriemi z elektromobilů Enyaq. Z akumulátorů, které nesplňují přísné požadavky pro využití v elektromobilu nebo které vzejdou z ojetých e-aut, vyrábí bateriová úložiště. Ze spolupráce, kterou giganti české ekonomiky oznámili v polovině roku, už vzešly první kontrakty. Dvacet bateriových systémů nakoupily zemědělské či průmyslové podniky v Nizozemsku, šestice jich putuje k tuzemským zákazníkům.
Mladoboleslavská automobilka už zhotovila více než půl milionu baterií do svých vlajkových elektromobilů Enyaq i plug-in hybridů, letos má navíc zrychlit produkci na 2300 baterek denně. Baterie, které neprojdou testy pro využití v e-voze, ovšem nemíří „do koše“.
ČEZ uvádí, že k výrobě velkého bateriového úložiště, které dokáže „několik hodin“ dodávat energii a stabilizovat energetická hospodářství středně velkého průmyslového podniku, stačí pět baterií z enyaqů. „Pro lepší představu může jít o ekvivalent několikahodinové spotřeby čtyřiceti domácností,“ přibližuje ČEZ kapacitu úložiště.
Zatímco v autě je baterie jen jedna, takže musí být „dokonalá“ a řidiči vždy zprostředkovat stabilní výkon, v úložišti jich je více. Neposkytuje-li každý bateriový článek či modul optimální výkon, pro úložiště to není zdaleka tak závažný problém, uvádí ČEZ. Do budoucna počítá Škoda i ČEZ i s využitím baterií z ojetých e-aut, nejen enyaqů. Letos nastartovaný byznys chtějí výrazně zrychlit, v příštích třech letech cílí na prodej 150 takových úložišť.
Trh s použitými bateriemi jako nová příležitost
„K dnešku máme uzavřeno 26 smluv s českými i zahraničními firmami. Zákazníkům garantujeme provoz úložišť v řádu tisíců dobíjecích cyklů, nízkou degradaci baterií do dvou procent ročně a samozřejmě i průběžný servis systémů,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Trh druhého života použitých baterií slibuje velké příležitosti. Podle současných předpokladů poroste tempem asi 40 až 50 procent ročně, upozorňuje expert EY na automobilový sektor Petr Knap. „Výrazně se budou uplatňovat v záložních úložištích energií nebo v energetických mikrosítích. Celkově se očekává, že s dekarbonizací a decentralizací energetických soustav a zdrojů výrazně poroste potřeba bateriových úložišť. Podporou rostoucího trhu bude také klesající cena nových baterií, která bude tlačit níže také ceny použitých baterií a rozšiřovat tak možnosti jejich ekonomického využití,“ míní Knap.
Úložiště vyrábí smluvní partneři ČEZ ESCO na několika místech v Česku. Zhotovení jednoho systému trvá obvykle několik dní, jeho cena se pak pohybuje v rozmezí od deseti do dvaceti tisíc korun za kilowatthodinu plus náklady na instalaci. Pořízení jednoho úložiště tak může zákazníka vyjít na miliony korun.
„Dekarbonizace si žádá chytrá a zároveň udržitelná řešení, která prodlouží životnost jednotlivých prvků moderní energetiky a sníží celkovou uhlíkovou stopu. Ukázkovým příkladem je další využití baterií elektromobilů, které v sestavách velkých úložišť pomohou na cestě k dekarbonizaci našim zákazníkům z řad průmyslových podniků, městských energetických hospodářství nebo v zemědělství,“ dodává Čermák.
Svářecí linka napojená na baterie
Mezi první zákazníky, kteří si úložiště pořídili, patří například zpracovatelský průmyslový provoz Mouw Hoedliggers z Nizozemska, který využívá bezemisní energii k řezání a svařování ocelových nosníků. Energii, kterou získává ze 760 střešních fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 328 kilowattů, vkládá do dvou bateriových úložišť o celkové kapacitě šest set kilowatthodin.
ČEZ uvádí, že Mouw dříve potřeboval ze sítě jednorázově odebírat více energie, než kolik mu bylo povoleno, takže by mu hrozily vysoké pokuty. Díky úložištím pokuty nehrozí, Mouw jimi zároveň nahradil záložní dieselové agregáty.
Další úložiště zamířila do zeleninové farmy Pronk a do mléčné farmy Loonen v Nizozemsku. Obě si objednaly úložiště s kapacitou tří set kilowatthodin. Schraňují v nich energii lapenou více než tisícem fotovoltaických panelů. Díky úložištím tak mohou farmy získanou energii skladovat a využít tehdy, kdy je to pro ně výhodnější. Třeba ve chvíli, kdy by byl odběr ze sítě nákladnější.
Expanze do Nizozemska, Německa a Rakouska
Dveře na nizozemský trh otevírá dvojici českých exportérů mimo jiné tamní zastoupení energetických společností Belectric a Elevion. Firem, které v minulosti akvíroval ČEZ. Po Nizozemsku má následovat expanze na britský, německý a rakouský trh. Spolupráce měla začít také v Izraeli, kde má Škoda rozsáhlou laboratoř, export úložišť do tohoto regionu je ale vzhledem k aktuálním bezpečnostním hrozbám nejistý.
„Už dnes vidíme, že sekundární trh s bateriemi v Evropě i ve světě rychle roste. Poptávka po těchto sestavách je plošná napříč všemi sektory ekonomiky. Second-life využití a následná recyklace baterií elektromobilů se ale může okamžitě vrátit třeba i zpět do rozvoje elektromobility,“ popisuje Jaroslav Pelant, šéf Škoda X, dceřiné firmy automobilky.
„Sestavená bateriová úložiště totiž mohou sloužit jako záložní zdroje ultrarychlých dobíjecích stanic v místech s méně kapacitní sítí. S přibývajícím počtem baterií, které nesplňují parametry pro provoz v elektromobilech, poroste v dalších letech i potenciál pro sestavování těchto systémů,“ dodává Pelant.
Prozatím ČEZ neplánuje oslovovat další partnery z řad automobilek. „Nyní hlavně ověřujeme reakci trhu, na to nepotřebujeme další dodavatele. Rozšiřování dodavatelského řetězce přijde na řadu, až se trh zvětší,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Teplárna i stabilizace distribuční sítě
Šest kontraktů na prodej úložišť uzavřel ČEZ v tuzemsku, částečně s dceřinými podniky. V Ivančicích u Brna například vzniká energetické centrum v rámci městského teplárenství. Testovat se zde bude kombinace fotovoltaiky, bateriového systému z akumulátorů z e-aut, elektrokotle, tepelného čerpadla a chytrých zařízení.
EP Rožnov zase otestuje systém vehicle-to-grid, kdy elektromobil slouží jako baterie pro stabilizaci distribuční sítě. Úložiště mají „vydržet“ tisíce dobíjecích cyklů. Zda bude možné po jejich uplynutí baterie recyklovat, se teprve ukáže.
