Bývalí uhlobaroni se hádají o miliardy z Mostecké uhelné společnosti

Antonín Koláček

Antonín Koláček Zdroj: ctk

Kolem bývalých majitelů Mostecké uhelné společnosti doutná další konflikt miliardářů. Jeho klíčového protagonistu Antonína Koláčka přitom pravděpodobně letos za privatizaci MUS čeká nástup do švýcarského vězení.   

Z nekončícího příběhu kontroverzní privatizace Mostecké uhelné společnosti se znovu dostávají na povrch rozbroje bývalých majitelů MUS o miliardy utržené prodejem firmy Pavlu Tykačovi.

Antonín Koláček tvrdí, že mu bývalí spoluvlastníci Vasil Bobela a Petr Pudil dluží 4,5 miliardy korun. Stejná částka má připadnout i dědičce po jejich zesnulém partnerovi Luboši Měkotovi. Duo Pudil a Bobela říkají, že je to nesmysl.

Koláček v rozhovoru pro deník E15 uznal, že Bobela a Pudil byli součástí akciové transakce s Pavlem Tykačem a své miliardy si vydělali zaslouženě. „Na druhou stranu si ponechali i peníze, řádově devět miliard korun, které jim nepatřily,“ dodal.

„Podíly ve skupině Czech Coal jsme od společností ovládaných Antonínem Koláčkem a Lubošem Měkotou odkoupili před více než deseti lety. Celý obchod považujeme za dávno vypořádaný a neevidujeme k němu žádnou spornou pohledávku, soudní či arbitrážní řízení o úhradu kupní ceny. Nevidíme žádný důvod proč bychom se k celé věci dále vyjadřovali,“ sdělil mediální zástupce Bpd partners Vít Kurfürst. Kromě Bobely a Pudila zahrnuje skupina Bpd ještě dalšího vrcholového manažera MUS Jana Dobrovského.

Spor má kořeny v roce 2007. Tehdy Pavel Tykač koupil ve dvou fázích 49 procent Mostecké uhelné. To už ale současně švýcarská policie dva roky vyšetřovala podezření, že z českých dolů byly nelegálně vyvedeny peníze. Následně měly být vyprány ve Švýcarsku.

Mezitím majitelé poloviny firmy Koláček, Měkota, Bobela a Pudil začali připravovat prodej zbylých padesáti procent. Do úvahy připadal ČEZ nebo Pavel Tykač. Tomu již patřila polovina MUS.

Protože Švýcaři šli po Koláčkovi s Měkotou, začal je údajně Bobela s Pudilem přesvědčovat, aby naoko vystoupili z akcionářské struktury firmy a nesnižovali tak její hodnotu.

„Po nějakých diskusích jsme to udělali a předali jsme jim naše akcie MUS do správy. Vyplatili nám zálohu asi dvě miliardy korun,“ doplnil Koláček.

Současně měl k těmto smlouvám uzavřít s Bobelou a Pudilem dodatky. Mimo jiné o tom, že v případě, že se MUS prodá za více peněz, tak rozdíl Koláčkovi s Měkotou doplatí. Jestliže Tykač nakonec za podnik zaplatil dvacet miliard korun, mělo na každého z nich připadnout 4,5 miliardy.

Po návratu z Číny v roce 2009 prý Koláček zjistil, že Bobela a Pudil mezitím převedly akcie do jiných fondů v Lichtenštejnsku. Zdůvodnili to tím, že kvůli akvizici Elektráren Opatovice museli bankám prokázat, že nikomu nic nedluží. Koláček s Měkotou měli přitom naoko prohlásit, že už jsou skutečně vyrovnaní.

„To jsme bohužel udělali, protože jsme se na nich stali závislými. Ústně jsme se však dohodli, že nám peníze po prodeji MUS vyplatí,“ líčí Koláček svou verzi.

Faktem však je, že Antonín Koláček v roce 2015 u policie s trestním oznámením kvůli údajnému zadržování svých peněz nepochodil. A to přesto, že byl v jeho prospěch ochotný svědčit privátní bankéř slovenského původu Camillus Braxator žijící v Panamě, jak již dříve uvedly Lidové noviny.

Koláček v současnosti říká, že je připraven se o peníze soudit. Současně však kromě již jednou nevyužitého svědectví bankéře Braxatora není jasné, o co by své nároky mohl opřít. Luboš Měkota zemřel v roce 2013. Měkotovou jedinou dědičkou je jeho sestra.

Na konci roku 2017 švýcarský nejvyšší soud potvrdil tresty v kauze MUS. Antonín Koláček dostal za podvody a praní špinavých peněz nejvíce, a to přes čtyři roky vězení.

U třech odsouzených doporučil nižšímu soudu přezkoumat tresty u tří odsouzených. Mimo jiné u miliardářů Jiřího Diviše a Marka Čmejly. Ve Švýcarsku mají současně všichni bývalí uhlobaroni zablokovaných celkem třináct miliard korun. Vasil Bobela a Petr Pudil souzeni nebyli.

Rozhovor s Antonínem Koláčkem čtěte ve čtvrtečním vydání deníku E15.