Elektrické topení: Přímotopy do zásuvky nabízejí solidní výkon, úsporné ale nejsou

Elektrický přímotop

Elektrický přímotop Zdroj: Štěpán Bruner

Snaha zbavit se závislosti na plynu narůstá a řada domácností hledá třeba i provizorní řešení. Jedním z nich mohou být elektrické přímotopy. Pokud si hned vybavíte staré rozžhavené konvektory, budete současnou nabídkou příjemně překvapeni.

Přímotopy zaznamenaly řadu vylepšení a dnes se řadí mezi oblíbené způsoby vytápění. Přesto v porovnání s jinými zdroji tepla příliš ekonomické nejsou. Jak se pohybuje spotřeba a které druhy přímotopů známe? 

Co je to přímotop? 

Přímotop je zařízení určené k rychlému vytápění místností nebo ohřívání svého bezprostředního okolí při venkovním použití. Nejčastěji se setkáváme s elektrickými přímotopy, které nasávají vzduch z místnosti a po ohřátí ho vracejí zpět. Zapojují se přímo do zásuvky, není tedy potřeba žádný kotel. Instalace přímotopu je velmi snadná a pořizovací náklady jsou zpravidla nízké.

Běžné přímotopy nejsou schopné teplo žádným způsobem akumulovat, bývají ale dostatečně výkonné a hned po zapnutí rychle ohřívají okolní vzduch. Z tohoto důvodu jsou často využívány jako doplňkové topení, které si doma nebo na chatě můžete zapnout ještě předtím, než roztopíte krbová kamna nebo začne fungovat jiný zdroj tepla. 

Kromě elektrických přímotopů se můžeme setkat ještě s plynovými nebo naftovými variantami. V domácích podmínkách se ale téměř nevyužívají. 

  • Plynové přímotopy – pro svůj provoz využívají propanbutanové bomby, případně zemní plyn. Nejčastěji se využívají na zahradách a terasách v podobě venkovních ohřívačů.
  • Naftové přímotopy – slouží například k vysoušení novostaveb nebo k vytápění rozestavěných budov.

Typy elektrických přímotopů

Trhu s přímotopy suverénně dominují modely na elektřinu. Využívají se jako doplňková topení v domech i na chatách, někdy ovšem mohou představovat i hlavní zdroj tepla. A které typy rozlišujeme?

  • Přímotopné konvektory – představují nejčastější typ přímotopů. Fungují na výše uvedeném principu, kdy spodem nasávají studený vzduch, který se při průchodu topným tělesem ohřívá a následně vychází horní částí zařízení zpět do místnosti. Výhodou konvektorů je nízká pořizovací cena, rychlá instalace a v případě samostatně stojícího přímotopu i možnost snadného přemístění. Nevýhodu představuje víření prachu po místnosti, což může trápit především alergiky a astmatiky.
  • Teplovzdušné přímotopy – jsou vybavené odporovými články, které přeměňují elektrickou energii na teplo. To je následně za pomocí ventilátoru distribuováno do místnosti. Teplovzdušné přímotopy bývají skladné, snadno přenosné a levné, vyznačují se ale vysokou spotřebou elektřiny. 
  • Olejové radiátory – svým tvarem připomínají klasické starší radiátory, jsou ale naplněné olejem, který se následně ohřívá. Trvá jim sice delší dobu, než začnou hřát, v porovnání s konvektory ale pomaleji chladnou a nevíří všude po místnosti prach. 
  • Infrazářiče a topné panely – na rozdíl od výše uvedených typů přímotopů ohřívají pomocí infračerveného záření primárně předměty a osoby, od kterých potom teplo sálá do prostoru. Nejčastěji se připevňují na strop nebo na stěny místnosti. Výhodou je, že nevíří prach, je ovšem třeba počítat s tím, že nikdy nevytápějí celou místnost. 
  • Sálavé přímotopy – kombinují vlastnosti sálavých infrazářičů a konvektorů, kdy přibližně z poloviny využívají princip sálání, z druhé poloviny princip konvekce.

Spotřeba elektřiny 

Spotřeba přímotopu se přirozeně odvíjí především od jeho příkonu a aktuální ceny energií. Standardně se u elektrických přímotopů setkáváme s příkony od 500 do 3000 wattů. Pokud si jako příklad vezmeme model s příkonem 2000 wattů a budeme počítat s průměrnou cenou elektřiny pět korun za kilowatthodinu, za hodinu topení přímotopem zaplatíme deset korun.

Pokud vezmeme v potaz, že většina přímotopů by v zimě musela běžet téměř nepřetržitě, za měsíc topení jedním přímotopem s příkonem 2000 wattů zaplatíme více než 7000 korun, což není zrovna zanedbatelná částka. 

Pokud navíc vytápíme více místností, bude se částka úměrně zvyšovat. Použití přímotopů jako hlavního zdroje tepla je tedy značně neekonomické, zvláště pokud vezmeme v potaz zvyšující se ceny energií. Jako doplňkový zdroj na příležitostné vytápění ale mohou fungovat velmi dobře. 

Jak vybrat přímotop?

Kromě typu přímotopu je nejdůležitějším kritériem už zmíněný příkon. Ten určuje, jaká bude spotřeba energie, současně z něj ale vyčteme, jestli nám daný přímotop stačí na vytápění celé místnosti. Vzhledem k tomu, že elektrické přímotopy převádějí energii na teplo s téměř stoprocentní účinností, příkon přibližně odpovídá i výkonu. Obecně se uvádí, že na vytopení metru krychlového místnosti je třeba 40–50 wattů. Čím kvalitnější je izolace vytápěného objektu, tím nižší výkon potřebujeme.

Při výběru lze potom zvážit i některé doplňkové funkce, které dnešní přímotopy nabízejí. Hodit se může třeba termostat, který pomáhá udržet v místnosti požadovanou teplotu, zabraňuje tak přetápění a šetří elektřinu. Zajímavá je i možnost dálkového ovládání, kdy svůj přímotop můžete zapínat a nastavovat pomocí aplikace v chytrém telefonu.

Video: Proč roste cena energií

Video placeholde

Proč stále rostou ceny energií? • Videohub