Výměna kotle není letos nutná. V objektech pro bydlení dostanou lidé dva roky navíc
Na výměnu neekologických kotlů mají lidé čas do konce srpna letošního roku. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí to více než 150 tisíc domácností doposud nestihlo. S ohledem na výši inflace a válku na Ukrajině navrhlo ministerstvo posun termínu o další dva roky. Návrh novely již schválila Poslanecká sněmovna a nyní ji posoudí Senát.
Nedostatek topenářů a růst cen energií výměnu komplikují
Zákon o ochraně ovzduší od 1. září 2022 zakazuje provoz „stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy pro přímé vytápění místa instalace“, pokud nesplňují stanovené emisní požadavky. Příloha č. 11 k zákonu pak upřesňuje emisní požadavky. V provozu by k 1. září mohly zůstat kotle od třetí emisní třídy výše. Kotle nižší třídy musí provozovatelé ostavit, v opačném případě jim hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
Zákon o ochraně ovzduší dal lidem na výměnu kotlů desetiletou lhůtu. Pokud však někdo pořídil nemovitost se starým kotlem teprve loni s tím, že kotel brzy vymění, narazil na nepříjemné překvapení. Topenáři nestíhají obsloužit tak velké množství zákazníků, materiálu je nedostatek a zdražuje, situaci navíc komplikuje válka na Ukrajině a snaha o dosažení energetické nezávislosti na Rusku.
„Na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Lze předpokládat, že situace se může v blízké budoucnosti zhoršit například z důvodu nedostatku železa a oceli na trhu v důsledku omezení jejich exportu a exportu želené rudy a uhlí z Ukrajiny. Čekací lhůty pro dodání některých výrobků jsou i delší než rok a lze očekávat i jejich další prodloužení,“ vysvětluje důvodová zpráva k návrhu zákona.
Dva roky času navíc u staveb sloužících k bydlení
Novela odlehčí domácnostem, které se ještě potýkají s dopady pandemie covidu, aktuální dvoucifernou inflací i růstem cen energií a ukončením podpory plynových zdrojů. Státní fond životního prostředí totiž ukončil kotlíkové dotace na plynové kotle. Obdobně byla podpora zrušena v programu Nová zelená úsporám.
„Odkladem povinnosti provozovat vybrané spalovací stacionární zdroje dojde k prodloužení termínu pro zákaz provozu starých kotlů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroj tepla a které neplní emisní požadavky (…) o dva roky pro provozovatele rodinných domů, bytových domů nebo staveb pro rodinnou rekreaci,“ uvedlo Ministerstvo životního prostředí. Odklad povinnosti se tedy týká pouze vytápění nemovitostí, které mohou sloužit k bydlení.
Nový termín pro domácnosti v nemovitostech k bydlení tak bude 1. září 2024. „Myslíme tak zejména na české domácnosti, které v dnešní době pociťují finanční dopady covidové pandemie, bezprecedentní růst cena energií a také důsledky ruské agrese na Ukrajinu,“ podotýká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). „Odkladem zákonného termínu jim chceme vyjít vstříc,“ dodává.
Pokud by zůstala zachována lhůta do 1. září 2022, již dnes ministerstvo ví, že zákonnou povinnost by neplnilo velké množství provozovatel. A mezi nimi bude také vysoké procento nízkopříjmových domácností. Návrh novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů, který lhůtu pro výměnu kotlů prodlužuje, nyní posoudí Senát.
