Problémy s hospodařením se v posledních dvou letech zhoršily u 39 procent oslovených soukromých i obecních firem. Kromě výroby elektřiny táhnou firmy do červených čísel také odbyt plynu či prodej elektřiny. Potíže hlásí také teplárny, které fungují v režimu společné výroby elektřiny a tepla, která dosahuje vysoké účinnosti, pokud jde o využití energie v palivu.
Právě kogenerace tepla a elektřina by podle plánů vlády měla hrát významnější roli v nové německé energetice. Jenže 32 procent tepláren je podle průzkumu ve ztrátě a dalších 51 procent si sotva vydělá na provoz. V zisku je jen 17 procent zařízení. Budoucnost vidí německé teplárny ještě hůře. Ve ztrátě bude 43 procent tepláren a s černou nulou bude hospodařit 43 procent výroben. Ziskem se bude chlubit jen 14 procent tepláren.
Svaz proto vyzývá vládu k rychlé stabilizaci německé energetiky. „Jsme v přechodu mezi první a druhou fází německé energetické revoluce. V první fázi šlo o přípravu půdy pro nasazení obnovitelných zdrojů, což se podařilo. Teď nás čekají úplně nové výzvy,“ říká předsedkyně BDEW Hildegard Müllerová.
Politici podle ní musí vyřešit soužití konvenčních energetických zdrojů se zelenými elektrárnami, které mají proměnlivý charakter výroby. S tím souvisí zajištění dostatečných záložních výrobních kapacit a výstavba sítí. Podstatnou otázkou také je, jak se do energetického systému dostane více inteligentních zařízení či jaký potenciál se otevírá pro internet, zpracování velkých objemů dat či decentralizace.
„V letošním roce musí vláda přijít s konkrétním reformami zákonů a nařízení, které se budou zabývat uspořádáním trhu, kogenerací, investičními pobídkami či úsporami CO2 v elektrárnách. Potřebujeme jasný energetický rámec, který se nebude zabývat jen ochranou klimatu, ale také cenou a bezpečností dodávek energií,“ dodává Müllerová.
