Veřejný prostor kolem Vltavy má dostat novou dynamiku. Ve výhledu pražských plánovačů je vznik největšího příměstského parku v Evropě, nových lávek nebo jednoho zcela nového ostrova.
Kristýna Lhotská, ředitelka Sekce detailu města Institutu plánování a rozvoje (IPR), sedí nad plány ukazujícími, jak se Vltava a její okolí v Praze rozsvítí. První se týká Trojské kotliny, tedy místa, kde řeka pomalu opouští Prahu. Už název projektu Divoká Vltava napovídá, že od umělé podoby toku mají úpravy směřovat k tomu, aby navrátily okolí řeky její původní charakter.
Pracovat se má na březích a okolí tak, aby se zlepšila protipovodňová ochrana, tedy aby se řeka měla kde řízeně rozlít. Místo se má více otevřít lidem, řeč je zejména o areálu kolem čističky odpadních vod. „Zvýší se tak rekreační potenciál kotliny,“ popisuje Kristýna Lhotská.
Změny čekají i okolí Stromovky
Nové lávky mají podle městských plánovačů propojit Císařský ostrov a čističku s napojením na Troju a Bubeneč. Změní se i vltavské nábřeží u Stromovky. Poté co park prošel velkou opravou, je tohle poslední místo se starým rázem. Novou podobu získá i most mezi Stromovkou a Císařským ostrovem, to už je ale úkol Ředitelství vodních cest, které by rádo umožnilo proplutí i vyšším plavidlům.
Projekty upravující okolí řeky v těchto místech už viděli pražští radní, jejich dotažení záleží na dotacích a dalších vlivech. Některé z projektů mohou být realizovány velmi rychle, jiné mají horizont desítek let.
O něco dále proti proudu se rodí Park Maniny. Místo leží kousek od Libeňského mostu, je tam pár squatů, kousek odsud golfové hřiště a kotví zde golfová loď. Mimochodem kdysi byly jejím domovem české doky v Hamburku, nabízela vyhlášenou kuchyni a zažila největší slávu tamních přístavů.
Teď je v plánu vybudovat povodňový park s novým ramenem řeky, který by u Libeňského mostu navázal na slepé rameno Vltavy. Vznikl by tak nový pražský ostrov. Podobně jako úpravy v Troji má i tahle protipovodňový potenciál, koneckonců začalo se o ní hovořit už po povodních před jednadvaceti lety.
Podle výpočtů se díky novému korytu může při povodních snížit hladina řeky v centru zhruba o pět centimetrů u Karlova mostu, v Karlíně dokonce až o 17 centimetrů. „Při přípravě tohoto celoměstsky významného parku klademe důraz nejen na ekologickou, ale i sociální udržitelnost. Jeho integrální součástí bude voda a kontakt člověka s ní,“ říká Kristýna Lhotská. Park naváže na velkou developerskou výstavbu na Rohanském ostrově.
Pokud se přes ostrov Štvanice, který také čeká na úpravy, posuneme dále k jihu, mineme chystanou Vltavskou filharmonii a novou čtvrť v Bubnech. Filharmonie má také za cíl přivést návštěvníky blízko k řece, bylo to i součástí zadání. „Pokud se podíváme na významné veřejné budovy postavené v novodobé historii, vždycky vznikaly u řeky. Z tohoto konceptu jsme proto chtěli vycházet i dál,“ přibližuje Kristýna Lhotská.
Česká filharmonie v příštích letech
Pražský magistrát nyní připravuje model fungování připravované budovy filharmonie. Řešit bude například to, která hudební tělesa budou v nové stavbě sídlit nebo jestli město na její provoz zřídí zvláštní organizaci či společnost. Návrh by měl být dokončen v letošním roce.
V novostavbě by v každém případě měl sídlit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Připravovaný materiál bude podle náměstka řešit také využití objektu. „Pro mě je důležité, že to musí být primárně sídlo pražského hudebního tělesa,“ řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil.
U České filharmonie se podle něj řeší to, zda bude v nové budově přímo sídlit, nebo ji bude využívat, a sídlo si ponechá v Rudolfinu. V plánovaném rozsáhlém areálu pak budou i kavárny či restaurace a mělo by tam být například i hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Projekt výstavby nové filharmonie připravuje pražský magistrát, který loni podepsal smlouvu na vypracování projektové dokumentace za 1,02 miliardy korun bez DPH s dánským architektonickým studiem Bjarke Ingels Group. Stavba má podle odhadu z loňského června stát 9,4 miliardy korun a začít má podle plánu města v roce 2027. Hotovo má být o pět let později.
Co čeká Smetanovo nábřeží
Tím výčet změn kolem Vltavy zdaleka nekončí. Smetanovo nábřeží je dalším z cílů, na který se upírá pozornost. Po první etapě, která je uzavřená, má následovat dokončení úprav směrem k Vltavě v obdobném duchu a následně pokračování směrem k Palachovu náměstí.
Most Legií je pak jedním z těch, které v Praze potřebují nejnutnější opravy. Jde o politické rozhodnutí, ale ve hře je zklidnění dopravy na Smetanově nábřeží, jež by budoucí uspořádání mostu mohlo ovlivnit. Jasno by mělo být zhruba za půl roku, samotné opravy mostu potrvají dva roky.
Podobně horkou politickou otázkou je budoucí podoba železničního mostu na Výtoni. Ať už to bude jeho demolice, nebo stavba nového, obojí by mělo vyústit v doplnění třetí koleje a výstavbu nové železniční zastávky.
A jsme na konci trasy, tedy v území, kudy Vltava vstupuje do Prahy a kde se Bedřich Smetana v myšlenkách nadechoval k hudebnímu motivu Vyšehradu. Téměř žádné pozemky tu nejsou městské, přesto vzniká v režii Prahy ambiciózní plán na největší příměstský park v Evropě. Ponese jméno Soutok, protože v místě se potkává Berounka s Vltavou.
Cílem IPR je propojit všechny majitele pozemků z katastrů Velké Chuchle, Radotína a Zbraslavi a nabídnout jim plán obhospodařování a péče o tento budoucí park. Koncept počítá i s tím, že umožní lidem těmito místy procházet, tedy například s lávkami a cestami, dalším tématem je péče o prostor po těžbě štěrkopísku, která je zde stále aktivní. Praha je třináctým nejzelenějším velkoměstem světa. Na jednoho člověka tu připadá 180 metrů čtverečních zelených ploch. Voda se tedy brzy stane dalším živlem, který bude město definovat.
