Zaměstnání během evidence na úřadu práce v roce 2026: Jaké máte možnosti?
I při evidenci na úřadu práce je možné při splnění zákonných podmínek pracovat a mít tedy příjem ze zaměstnání. Podmínky jsou pochopitelně hodně přísné. Kdy se takové zaměstnání vyplatí a kdy nikoliv?
V § 25 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. je uvedeno, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Lidé v evidenci na úřadu práce tedy nemohou pracovat na dohodu o provedení práce. Vzhledem ke zvýšení minimální měsíční mzdy pro rok 2026 na 22 400 korun bude možné mít v příštím roce výdělek 11 200 korun, zatímco v roce 2025 byl limitem výdělek 10 400 korun.
Během příjmu nenáleží podpora v nezaměstnanosti
Občané v evidenci na úřadu práce, kteří mají příjem do limitu (nejčastěji na dohodu o pracovní činnosti) nemají pochopitelně za dané období nárok na podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že podpora v nezaměstnanosti je zpravidla vyšší, tak se případná výdělečná činnost během evidence na úřadu práce případně vyplatí až po vyčerpání podpůrčí doby pro nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Jak dlouhá je podpůrčí doba?
Pro příští rok se posouvá věková hranice pro určení maximální délky podpůrčí lhůty u podpory v nezaměstnanosti. V letošním roce mají občané do 50 let věku nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, ve věku 50 až 55 let potom po dobu 8 měsíců a ve věku nad 55 let již 11 měsíců.
V roce 2026 se posouvá věková hranice o dva roky, tj. z 50 let na 52 let a z 55 let na 57 let (dle § 43 zákona o zaměstnanosti). Věková hranice se přitom posuzuje ke dni, kdy je požádáno o podporu v nezaměstnanosti.
Vyšší podpora v nezaměstnanosti v roce 2026
Výpočet podpory v nezaměstnanosti v příštím roce bude při krátkodobé nezaměstnanosti poměrně výrazně výhodnější, jak vyplývá z § 50 zákona o zaměstnanosti. V prvních dvou měsících bude činit podpora v nezaměstnanosti 80 procent rozhodného příjmu (v roce 2025 je to 65 procent), v dalších dvou měsících 50 procent rozhodného příjmu (v roce 2025 je to 50 procent) a v následujících měsících 40 procent rozhodného příjmu (v roce 2025 je to 45 procent).
Zdanění výdělku
Výdělek pouze do limitu je samozřejmě nedostačující, primárním cílem by měl být nástup do zaměstnání na plný úvazek. Případný příjem do limitu by se měl týkat pouze velmi krátkého přechodného období, než se podaří najít „normální zaměstnání“.
I lidé v evidenci na úřadu práce musí z případného příjmu do limitu odvádět sociální a zdravotní pojištění, vždy však ze skutečného výdělku, při výpočtu zdravotního pojištění se neprovádí dopočet do minima, tak jako u ostatních zaměstnanců, protože občané v evidenci na úřadu práce jsou současně i státními pojištěnci. Při podepsaném prohlášení k dani se neplatí daň z příjmu, protože náleží sleva na poplatníka.
Splnění oznamovací povinnosti
V případě příjmu do limitu během evidence na úřadu práce je nutné výkon této činnosti oznámit na úřadu práce, nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Pokud se vykonává více činností, tak se pro účely dodržení příjmového limitu měsíční výdělky sčítají, na to je potřeba pamatovat.
Dlouhodobá nezaměstnanost je problém
Vzhledem k časovému omezení nároku na podporu v nezaměstnanosti je dlouhodobá evidence na úřadu práce velmi nepříjemná. Nejenom že se s každým dalším měsícem v evidenci na úřadu práce hůře hledá uplatnění na trhu práce, ale současně je to negativní pro budoucí výpočet starobního důchodu, jelikož období evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává pro důchodové účely velmi omezeně.
VIDEO: Snížíme daně pro firmy a tím nastartujeme ekonomiku, slibuje exministr za hnutí ANO Adam Vojtěch v pořadu FLOW
