Lyžařská střediska začínají po předčasně ukončené sezoně sčítat škody. Pandemie obrala skiareály o drtivou většinu tržeb, což některé nemusejí finančně zvládnout. Nové zveřejněné hospodářské výsledky skupiny Tatry mountain resorts (TMR) naznačují, že existenční problémy se mohou týkat i těch největších.
Největší firmě v cestovním ruchu v Česku a na Slovensku podle výroční zprávy za loňský rok hrozí, že si s důsledky koronakrize neporadí. Finanční injekci by skupina podle dokumentu mohla potřebovat už v září, a to v případě, že ani do té doby nebude moci otevřít horská střediska, zábavní parky či hotely.
„Ačkoli vedení považuje tento scénář za vysoce nepravděpodobný, tyto události by pro společnost představovaly významnou materiální nejistotu, která by mohla zásadním způsobem zpochybnit schopnost společnosti nepřetržitě trvat,“ píše se ve zprávě s tím, že podnik by pak nemusel dostát svým závazkům.
Hlavní akcionář TMR Igor Rattaj zprávu mírní. Je to podle něho velmi konzervativní hodnocení těch nejpesimističtějších scénářů. „Majitelé dluhopisů i akcionáři nás drží. Nehrozí žádné dramatické scénáře. V České republice i na Slovensku vyjednáváme o státní pomoci, na kterou podle nás máme jak právní, tak morální nárok,“ sdělil deníku E15 Rattaj.
Osekávání nákladů
Skupina podle výroční zprávy vykázala ztrátu více než 22 milionů eur, zhruba 585 milionů korun, což je desetkrát více než předloni. TMR už kvůli špatným výsledkům musela osekat náklady na minimum a v lednu oznámila, že na Slovensku propustí 260 zaměstnanců, přibližně čtvrtinu tamních pracovníků. Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot se domnívá, že podobně bude postupovat i řada dalších skiareálů.
Výjimkou mohou být střediska s velmi silným kapitálovým zázemím, která nejsou zatížena dluhy z minulosti. K nim patří skiareál Kopřivná pod Pradědem, který byl dosud ziskový.
„Bez pomoci akcionářů bychom veškeré závazky ufinancovat nedokázali. Celkově jsme na tržbách přišli o zhruba 60 milionů korun, tedy o dvě třetiny loňských příjmů,“ vyčísluje Karel Ležatka, předseda představenstva areálu, jehož polovičním akcionářem je miliardář Petr Otava.
V celém Česku se podle Knota mohou ušlé tržby skiareálů za celou sezonu vyšplhat na tři až čtyři miliardy korun. „Problém navíc umocňuje skutečnost, že areály, které z hlediska tržeb představují přes polovinu trhu, už vyčerpaly maximální výši kumulované podpory do konce roku 2021, což je 1,8 milionu eur, zhruba 47 milionů korun,“ dodal Knot.
Finanční injekce
Kompenzace z nového programu COVID – Sport III, které se začnou vyplácet příští týden, tak pomohou jen části provozovatelů. Pokud vláda nevyužije u některého z nově připravovaných programů jiných povolených forem podpory a nezvýší tak limit čerpání, bude to podle Knota pro některé podniky fatální.
O žádném bankrotu zatím nevíme, ale je jasné, že dluhy firem narůstají. Budou to řešit půjčkami nebo budou muset přizvat spoluinvestory. Kompenzace polovičních nákladů je dobrým základem, bude ale stačit jen minimu z nich,“ míní Knot.
V Česku je podle Asociace horských středisek 450 skiareálů. V této sezoně směly fungovat jen mezi 18. a 26. prosincem a sezonu považují za ukončenou. Některé stále doufají, že lyžaře budou moci pustit na svah alespoň v dubnu.
