Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou v letech 2021 až 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Téměř 40 procent z této částky, tedy 52 miliard korun, tvoří financování z Evropské unie, zbytek by měly pokrýt národní zdroje. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který v pondělí projedná vláda.
Vládní kabinet se bude zabývat i dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030. Akční plán rozpracovává opatření ze strategie do konkrétních úkolů. Dokumenty vládě předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny.
„Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun,“ píše se ve zprávě. „Je nutné zdůraznit, že tyto částky jsou jednak odhady na období pěti let, průměrné roční náklady představují celkem 27 miliard korun, z toho deset miliard korun jsou zdroje Evropské unie a 17 miliard korun národní zdroje. Z pohledu požadavků na nové národní zdroje představují opatření náklad cca devět miliard korun ročně,“ konstatuje dokument. Odhadované náklady zahrnují i výzkum.
Nová strategie adaptace na změnu klimatu se podle autorů od předchozí, schválené vládou v roce 2015, liší zejména strukturou. Původní se dělila do sektorů, u nichž odborníci předpokládali největší dopady změny klimatu. Nynější návrh sleduje jednotlivé projevy změny klimatu, což podle předkladatelů lépe odráží to, že prostupují napříč různými oblastmi.
Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v Česku a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v ČR strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace.
U klíčových sektorů pak popisuje, jaká rizika a problémy jim, v souvislosti s určitým projevem, hrozí. Těmito sektory jsou lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí.
Dokument se zabývá také možnými ekonomickými nástroji pro financování adaptace a udržitelnosti, legislativou a provázaností s jinými strategickými dokumenty a osvětou. Formuluje cíle, k nimž přiřazuje rámcová adaptační opatření.
Pro adaptaci v zemědělství strategie například uvádí opatření k omezení vodní a větrné eroze půdy, posílení schopnosti půdy zadržet vodu, podporu systémů hospodaření vedoucích k vyšší odolnosti krajiny či rozvoj dostupnosti systému včasné výstrahy před meteorologickými jevy. V případě lesů je zmíněna nutnost snížení počtu spárkaté zvěře, která ničí dřeviny, podpora výsadby vhodně druhově složených lesů a zajištění přirozené obnovy lesů i kroků pro zadržení vody v lesích.
Strategie požaduje také revitalizaci vodních toků a obnovu niv a rozvoj hospodaření se srážkovou vodou v sídlech. Zdůrazňuje také potřebu adaptace budov na změnu klimatu a snížení jejich ekologické stopy či opatření pro pokles tepelného stresu obyvatel ve městech. Další z cílů zmiňuje rozvoj systému včasného varování před krizovými situacemi. Strategie uvádí také konkrétní příklady dobré praxe z různých oblastí.
Současná strategie uvádí 108 rámcových adaptačních opatření, které dále rozpracovává právě národní akční plán do souboru 323 úkolů. Na přípravě aktualizace strategie a plánu se podílelo 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.
