Jedním z nejdůležitějších úkolů nové české vlády, která vzejde z říjnových voleb, bude transformace na zelenou ekonomiku. Evropská unie se snaží členské státy tlačit k tomu, aby co možná nejdříve dosáhly uhlíkové neutrality. Příští kabinet přitom může vzhledem k blížícímu se předsednictví Česka EU do značné míry ovlivnit průběh a podobu této ekonomické proměny celé Evropy.
Evropská komise v červenci představila balíček legislativních návrhů známý jako Fit for 55. Na jeho základě se evropské země zavazují snížit svou uhlíkovou stopu do roku 2030 nejméně o 55 procent. Kvůli tomu má být například postupně ukončen provoz uhelných elektráren nebo prodej nových automobilů se spalovacími motory.
Příležitost pro českou vládu
Konečnou podobu balíčku musejí schválit všechny unijní státy a Evropský parlament. Finální jednání o podobě Fit for 55 se s největší pravděpodobností uskuteční na podzim roku 2022 čili v době českého předsednictví Evropské unii.
„Předsednická země má šanci obecné proklamace konkretizovat do reálných návrhů. To může být doména České republiky, která může předvést své diplomatické schopnosti,“ souhlasí europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Podle Michala Kiči, tajemníka slovenského ministerstva životního prostředí, může balíček Fit for 55 země Visegrádu potrápit, protože jsou silně orientované na automobilový průmysl. Nicméně díky inovativnímu prostředí a dobře zacíleným investicím se pro ně může stát i velkou byznysovou příležitostí. „Visegrádská čtyřka má potenciál stát se zeleným srdcem Evropy, pokud správně zhodnotí možné dopady zelené dohody na společnost a průmysl,“ řekl Kiča na červencovém Evropském summitu v Praze.
Hlavní výzvou pro příští vládu tak bude především dekarbonizace energetiky, ale mimo jiné i budování nové infrastruktury. A to z toho důvodu, že Česko v porovnání se západními státy výrazně zaostává ve výstavbě dobíjecích stanic pro elektromobily. Klíčovou roli bude hrát také výzkum a rozvoj moderních technologií.
Vysoká cena za transformaci
Mnozí tuzemští ekonomové však varují, že zmiňovaná zelená transformace bude stát jak firmy, tak občany spousty peněz a ohrozí tisíce pracovních míst. „Je třeba říct, kdo ponese cenu za zelenou unii,“ upozorňuje náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
Velmi pesimistický je šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Odhady nákladů pro Česko včetně vysokých investic začínají částkou deset bilionů korun. To je sedm ročních státních rozpočtů. Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ soudí odborář a varuje před rostoucí cenou emisních povolenek, která může vést k pádu firem a k vysoké nezaměstnanosti.
Čeští politici tudíž budou muset spolu s orgány EU řešit i to, jak finančně odškodnit podniky a jedince, na které bude mít ozelenění ekonomiky negativní dopad. Evropská komise momentálně počítá s vytvořením sociálního fondu, do kterého má směřovat až čtvrtina výnosů z prodeje emisních povolenek z dopravy a vytápění. V letech 2025 až 2032 by takto mohla získat až sedmdesát miliard eur, asi 1,8 bilionu korun. Tato částka má být přerozdělena evropským domácnostem a vykompenzovat jim chystané zdražování energií.
Strany chtějí jádro
Současná vláda je k evropským plánům spíše zdrženlivější. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje pro Česko za nejdůležitější zachování energetického mixu. V podobném duchu se nesou i programy dalších stran. „Chceme jádro a potřebujeme, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, přechod přes plyn,“ nastínil ministerský předseda.
Šéf rezortů dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO) označil záměr EU snížit uhlíkovou stopu o 55 procent za příliš ambiciózní. „Se sociálními partnery je shoda na tom, že musíme trvat spíše na 40 až 45 procentech. Důvodem je to, že bude třeba zdrojů do obnovy ekonomiky, hospodářství a zabezpečení a zajištění pracovní síly,“ řekl Havlíček. Podle něj je nyní klíčové nastartovat ekonomiku po pandemii.
Jádro prosazuje i část opozice, například koalice Spolu. „Stojíme za tím, že by jádro mělo být vnímáno jako bezemisní zdroj. Ukončení uhlí nemůže být bez toho, abychom rozvíjeli jadernou energetiku,“ uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že koalice podporuje využití modulárních reaktorů. Podobně jako ČSSD varuje před nahrazováním uhlí plynem. „Jít cestou plynových elektráren si v emisích moc nepomůžeme, protože spalování plynu je jenom o něco čistší než spalování uhlí,“ upozornila poslankyně.
S jádrem počítá i dvojblok Pirátů a STAN. „Po odstavení uhlí lze předpokládat, že jádro zůstane v našem energetickém mixu silně zastoupeno, budou se navyšovat obnovitelné zdroje a v mnoha ohledech bude bohužel nezbytné budovat i nové zdroje na zemní plyn. To jsou zájmy, které by Česká republika měla hájit i v rámci celoevropské politiky,“ míní jeden z odborných garantů programu Pirátů a STAN pro klima a životní prostředí Jan Farský.
Strany se shodují, že bude třeba investovat do regionů postižených útlumem těžby. „Zavedeme výsluhy pro zaměstnance dolů a uhelných elektráren, kteří by přišli o práci,“ slibují sociální demokraté.
Zpomalená elektromobilita
Babiš a s ním řada opozičních stran považují klimatické cíle v ukončení výroby spalovacích motorů za mnohem ambicióznější, než se čekalo. „Opakovaně říkáme, že ty cíle musejí být takové, aby nepoškodily náš automobilový průmysl. Musíme to dělat s rozumem, a nikoliv s nějakou ideologií,“ apeluje. Navzdory tomu vypsal Úřad vlády výběrové řízení na sponzora vozového parku českého předsednictví EU, v němž poptává dodavatele 55 osobních vozů s elektrickým pohonem.
Pokud by se Piráti se Starosty a nezávislými dostali do vlády, budou podle Jana Farského usilovat o důkladnější pomoc českým firmám, aby se na novou průmyslovou etapu připravily. „Z toho důvodu máme v plánu investovat prostředky jak do digitalizace, obnovitelných zdrojů energie, tak i do nových technologií a elektromobility,“ dodává poslanec. Dvojblok ale rozhodně odmítá jít cestou restrikcí a zákazů. Českým občanům musí podle nich zůstat možnost volby, zda si například pořídí dobíjecí auto či vůz na spalovací pohon.
Koalice Spolu apeluje na rychlejší dostavbu dobíjecí sítě, což je hlavní brzda vývoje elektromobility v zemi. „Když lidé nebudou mít kde to auto dobíjet, tak si ho logicky nepořídí,“ řekla Pekarová Adamová, podle které by měl stát a samosprávy výstavbu podpořit. Podle předsedkyně TOP 09 je rovněž správné podpořit projekty typu gigafactory, byť navrhovanou několikamiliardovou investiční pobídku považuje za příliš štědrou.
Pařížská dohoda – dohoda států OSN, uzavřená v prosinci roku 2015 na klimatické konferenci v Paříži. Všechny země na jejím základě slíbily, že budou bojovat proti klimatickým změnám a co nejdříve sníží své emise skleníkových plynů. Nejvyspělejší ekonomiky světa mají od roku 2020 poskytovat nejméně sto miliard dolarů ročně na podporu opatření na ochranu klimatu v rozvojových zemích. Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) – balíček opatření Evropské komise, který byl oficiálně představen v prosinci roku 2019. Evropská unie se touto dohodou zavázala stát se do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem na světě a přeměnit svou ekonomiku tak, aby byla dlouhodobě udržitelná. Nejméně čtvrtina dlouhodobého rozpočtu Evropské unie má být věnována na opatření v oblasti klimatu a energetiky. Fit for 55 – soubor legislativních návrhů, vydaný Evropskou komisí v červenci 2021. Přináší konkrétní plán, jak dosáhnout klimatických cílů EU a zároveň je zpřísňuje. Do roku 2035 má na území unijních států skončit prodej nových automobilů se spalovacími motory. Až čtyřicet procent energie má být do roku 2030 získáváno z obnovitelných zdrojů. Systém obchodování s emisními povolenkami se rozšíří o silniční dopravu. Letecké společnosti mají používat ekologičtější paliva. Celková uhlíková stopa EU se do roku 2030 sníží o 55 procent oproti roku 1990. |
