Africe musíme pomáhat aktivněji, říká ministr zahraničí Tomáš Petříček
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se ke sporům s prezidentem Milošem Zemanem vyjadřuje podle zásad svého úřadu diplomaticky. Doufá, že si záležitosti například kolem seznamu top ambasád, z něhož vypadlo Maďarsko či Itálie, vyříkají na lednové schůzce ústavních činitelů. „Je politováníhodné, že se z toho stalo politické téma. Jde o čistě administrativní záležitost. Počet diplomatů zůstane stejný,“ říká. Chce se soustředit na rozšiřování sítě českých zastupitelských úřadů a na otázky bezpečnosti, rozvoje demokracie a obrany lidských práv.
Nejprve jste po nástupu do funkce čelil kritice opozice a pak výhradám prezidenta Miloše Zemana nebo KSČM, která napadá vaše postoje k rusko-ukrajinskému konfliktu. Nepřipadáte si jako hromosvod?
Držím se schválené zahraničněpolitické koncepce České republiky a programového prohlášení vlády. To jsou pro mě dva klíčové dokumenty. Od začátku říkám, že chci aktivně přispívat ke schůzkám ústavních činitelů. Jsou místem, kde můžeme diskutovat o důležitých otázkách, abychom zkoordinovali své postoje. Poslední schůzka se uskutečnila v září. Vycházím z toho, co na ní bylo dohodnuto například k sankcím vůči Rusku nebo ke spolupráci s Izraelem.
V minulosti se prezidenti střetávali s premiéry, Václav Klaus s Jiřím Paroubkem, poté Miloš Zeman s Bohuslavem Sobotkou. Čím si vysvětlujete, že nyní Hrad útočí přímo na vás?
To by asi měl komentovat pan prezident. Na příštím setkání ústavních činitelů jsem připraven vyslechnout si jeho názory na kroky, které ministerstvo zahraničí od mého nástupu do funkce učinilo.
Co spor o takzvanou kategorizaci zastupitelských úřadů? Zeman a komunisté vás napadli za to, že jste vyškrtl Maďarsko a Itálii ze seznamu našich top ambasád.
Je politováníhodné, že se z toho stalo politické téma, protože jde o čistě administrativní záležitost. Týká se snížení platových tříd některých diplomatů o jeden stupeň, což nijak nesouvisí s tím, jaký máme vztah s danou zemí a nakolik je pro nás důležitá. Jde výhradně o mzdové náklady. Do jednoho až dvou měsíců předložím systémové řešení.
Nebylo nešťastné, že informace unikla před návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána?
Z budapešťské ambasády se rozhodně nestane méně významný úřad než dosud. Počet diplomatů zůstane stejný i v Římě, Ankaře nebo v Kyjevě. Opakuji, že na významu vztahů s těmito zeměmi se vůbec nic nemění.
Šetřit ale musíte. Je to tak?
Síť zastupitelských úřadů musíme celkově rozvíjet. Na počátku příštího roku se připravuje otevření ambasády v Mali, kde máme druhý nejpočetnější vojenský kontingent. A budeme také obnovovat generální konzulát v Miláně, což je významné ekonomické centrum severní Itálie. V této zemi tedy naše zastoupení posílí. Když snižuji platy některým diplomatům, dělám to jen proto, že musím reagovat na zahraničněpolitické a ekonomické zájmy České republiky.
Budete otevírat nebo obnovovat i další mise?
S výhledem na to, že Česko má v roce 2022 už podruhé předsedat EU, bude připraven plán stálého posilování v Bruselu. To je záležitost mezirezortní spolupráce, nejde jen o ministerstvo zahraničí. Protože chci rozšiřovat zastupitelskou síť systematicky, předložím i další záměry na otevření nebo obnovení některých ambasád a konzulátů. Nabízejí se země jihovýchodní Asie, například Singapur. Ale není to definitivní. Jednat by se o tom mělo na schůzce ústavních činitelů v první polovině ledna.
Otevření ambasády v Mali souvisí jen s přítomností našich vojáků?
Je to jeden z aspektů. Tím druhým je, že malijská vláda chce působit v oblasti Sahel, což je rozsáhlé území v severní Africe na jižním okraji Sahary. Jde o zdrojové regiony migrace, kde bychom chtěli rozvíjet naši pomoc. Aby to bylo možné, musíme mít zastoupení přímo na místě.
Kde ještě chce Česko předcházet nebezpečí migrace?
V Mali se momentálně angažujeme prostřednictvím evropských nástrojů nebo mezinárodních organizací. Co se týče subsaharské Afriky, realizujeme projekty především v Etiopii. To je také země, která je pro nás důležitá ekonomicky. I v jejím případě ale musíme zohledňovat bezpečnostní otázky, hlavně migraci.
Jak jste spokojen s návrhem rozpočtu ministerstva na příští rok, když jste se na jeho přípravě od začátku nepodílel?
Rozpočet zohledňuje hlavní zahraničněpolitické priority vlády, mezi něž patří i pokračování rozvojové spolupráce a pomoci. V naší kapitole bych si ale dovedl představit zvýšení. Doposud jsme nedostáli všem mezinárodním závazkům jak ve vztahu k EU, tak k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Priorit je řada, mimo jiné je to kybernetická bezpečnost ambasád. S omezeným rozpočtem ale na všechno peníze nejsou.
Co považujete za další priority?
Chtěl bych se soustředit na plnění úkolů podle zahraničněpolitické koncepce, zvláště na bezpečnost, rozvoj demokracie a na obranu lidských práv. Česká republika by měla být ještě více aktivní v poskytování humanitární a rozvojové pomoci.
Ještě ke sporům s prezidentem Zemanem – zpřísnil byste kvůli napětí v Kerčské úžině sankce vůči Rusku?
Minulý týden jsem se zúčastnil zasedání ministrů zahraničí NATO a následně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). S našimi spojenci jsme jasně vyjádřili podporu Ukrajině a její teritoriální integritě.
A možné zpřísnění sankcí?
Zaznamenal jsem, že některé země EU to chtějí navrhnout. Česko je v tuto chvíli připraveno aktivně se debaty účastnit. Vítáme, že se situace v Černém moři postupně uklidňuje a ruská strana už neblokuje ukrajinská plavidla. Nicméně stále nedochází k naplňování minských dohod, boje na východě Ukrajiny na takzvané linii dotyku nejsou zastaveny. Situace se tam nezměnila. A co se týče nedávného konfliktu, samozřejmě očekáváme, že Rusko propustí zajaté ukrajinské námořníky a bude garantovat svobodnou navigaci ukrajinských plavidel v Kerčské úžině. To je pro ukrajinský export životně důležité.
Máte s prezidentem Zemanem shodný pohled na Rusko, Čínu, Izrael?
Všechny tyto země jsou důležití partneři Česka. Co se týče vztahů s Izraelem, jejich historie je velmi dlouhá. Bývalé Československo sehrálo významnou roli při vzniku židovského státu. Myslím, že je celospolečenská shoda na tom, že Izrael je jeden z našich nejvýznamnějších partnerů na Blízkém východě. Pro ministerstvo zahraničí je klíčové rozvíjet s ním spolupráci v řadě oblastí, jako je bezpečnost, zdravotnictví, vodohospodářství, věda či inovace.
Jaký je váš názor na přemístění české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma?
Držím se závěrů zářijové schůzky ústavních činitelů. Měli bychom respektovat mezinárodní právo a rezoluce OSN i EU, že Jeruzalém by měl být hlavním městem jak Izraele, tak budoucího státu Palestina.
Kdy bude otevřeno české zastoupení v Jeruzalémě?
Od listopadu funguje v Jeruzalémě Český dům, jehož cílem je rozvoj kulturních, obchodních a ekonomických vztahů. Věnujeme se přípravě mezivládního jednání obou zemí, rozhovory by se měly uskutečnit příští rok.
Co porušování lidských práv v Číně, což bylo v minulosti jedno ze stěžejních témat české zahraniční politiky?
Prosazujeme sebevědomou zahraniční politiku. S našimi partnery řešíme celou škálu témat, hovoříme s nimi otevřeně. Snažíme se rozvíjet ekonomické vztahy, máme kulturní výměnu. A samozřejmě že jednou z oblastí jsou i lidská práva, kde má Česká republika dlouhou tradici. Téma jsem otevřel na listopadovém setkání s čínským ministrem zahraničí.
Hodláte aktivně přispívat ke schůzkám ústavních činitelů. Jak často by se měly konat?
Bylo by ideální potkávat se alespoň čtyřikrát za rok, aby bylo možné reagovat na vývoj ve světě. V tuto chvíli pracujeme s lednovým termínem další schůzky. Předpokládám, že si tam vysvětlíme i některé domácí záležitosti, u kterých podle mého názoru došlo k nedorozuměním.
K nedávno zveřejněným zprávám BIS a Vojenského zpravodajství o přítomnosti ruských a čínských agentů v Česku ministerstvo zahraničí uvedlo, že nejsou překvapivé. Není to bagatelizace problému?
Ministerstvo průběžně spolupracuje s českými tajnými službami. Poskytují nám velmi důležité informace, které nepodceňujeme. Nicméně není možné komentovat veškeré kroky, které na jejich základě činíme.
Podle vás má ruská ambasáda větší počet diplomatických vozů než diplomatů. Budete jednat o jeho snížení?
Chci to řešit. Aktuálně se uskuteční jednání v Moskvě na pracovní úrovni. Naše vztahy s Ruskem se ale nemohou omezovat jen na počet diplomatických aut.
Vystudoval mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Magisterské tituly získal i na Evropském centru pro mezinárodní a strategické výzkumy v Bruselu a na Warwické univerzitě ve Velké Británii. Členem ČSSD je od roku 2005. V letech 2007 až 2009 byl asistentem europoslance Libora Roučka, v letech 2014 až 2017 pak poradcem europoslance Miroslava Pocheho. Mezitím pracoval na pražském magistrátu, kde měl na starosti evropské fondy. Loni se stal náměstkem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), od srpna zastával stejnou pozici na ministerstvu zahraničí. Šéfem tohoto rezortu je od poloviny října. |