Koalice ANO a ČSSD si s pomocí komunistů přiklepla přes 20 miliard korun ze státních firem pro své potřeby. Opozice kabinet ostře zkritizovala.
Po téměř třech desítkách let od zahájení prodeje státního majetku už nebudou výnosy vázány na konkrétní účely, ale vláda s nimi bude nakládat po svém. Kolice ANO a ČSSD s podporou komunistů prosadila přes odpor Senátu novelu zákona o takzvaném Fondu privatizace, kde je nyní téměř 22 miliard korun. Od ledna půjdou mimo jiné na vyšší důchody.
„Žádné rozpouštění prostředků ani hledání nových zdrojů se rozhodně nekoná,“ tvrdí ministerstvo financí, které změnu navrhlo. „Hlavním cílem je, aby peníze, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly nečinně ležet na účtech, ale mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství,“ uvedl úřad Aleny Schillerové (ANO).
Doposud byly dividendové výnosy z ČEZ a dalších státních podniků, které už delší dobu plní fond, vázané na likvidaci ekologických škod nebo na krytí schodku penzijního účtu. Ten má však letos vzhledem ke kondici ekonomiky skončit v rekordním pětadvacetimiliardovém přebytku.
„ANO spolu se socialisty a KSČM vybrabčí privatizační účty a rozpustí je do běžných výdajů státního rozpočtu. To si nedovolila žádná polistopadová vláda,“ prohlásil poslanec ODS Jan Skopeček.
Podle exministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o „krádež na našich dětech“, prostředky by použil na obnovu kulturního dědictví. „Pamatuji si, jak ještě přede dvěma roky s tímto návrhem ČSSD Andrej Babiš zásadně nesouhlasil,“ připomněl Jurečka premiérovi a šéfovi ANO.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) míní, že Babišova vláda peníze prošustruje, a až přijde krize, stát nebude mít z čeho stavět dálnice nebo financovat důchody. Podobně se vyjádřil i šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „Místo vytváření rezerv se opět setkáváme s projídáním vlastní budoucnosti,“ řekl.
Ministerstvo financí argumentuje tím, že možnost převádět výnosy z ČEZ do státního rozpočtu byla uzákoněna už před šesti lety. Každoročně tak bylo podle něj převáděno průměrně deset miliard na vyrovnání deficitu důchodového systému, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména ekologie.
Šéfka rezortu Schillerová nedávno uvedla, že na odstraňování starých ekologických zátěží, k nimž se při privatizaci zavázaly předchozí vlády, zůstane ročně vyčleněno 4,5 miliardy.
• Fond národního majetku vznikl v květnu 1991 jako privatizační agentura státu. Většinu privatizační agendy dokončil do konce roku 1998. Během činnosti podléhal fond kontrole sněmovny, které předkládal svůj rozpočet a zprávu o hospodaření. Sněmovna rovněž volila jeho nejvyšší orgány. • Příjmy, které fond z privatizace získal, netvořily součást státního rozpočtu. Když byl FNM k 31. prosinci 2005 zrušen, jeho veškerý majetek přešel na stát, působnost fondu převzalo ministerstvo financí. Peníze jsou v tzv. Fondu privatizace, což jsou fakticky zvláštní účty, na které mimo jiné plynou i peníze z privatizace a dividendy od společnosti ČEZ. |
