„Nechceme a nedovolili bychom si jakkoli zasahovat do Vaší novinářské práce. Jen prosím sami zvažte, nakolik je pan Bohumír Rada důvěryhodnou osobou s dostatečným morálním kreditem a nakolik mohou být jeho tvrzení pravdivá. Na základě našich letitých zkušeností s tímto člověkem nejsme přesvědčeni ani o jednom,“ končí dopis (PDF), pod kterým je podepsán mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Babiš na něj však odkazuje jako na zdroj „pravdivých fakt“ ve sporech s Bohumírem Radou.
Ke svému dopisu Agrofert připojil osm fotografií. Šest z nich je nadepsáno titulkem „Takto hospodařil Bohumír Rada”, nad dvěma stojí „Takto hospodaří Agrofert“.
Záměr je podle Deníku Referendum jasný: Radovo hospodaření reprezentují záběry údajné laguny se znečištěním v Jevišovicích, černá skládka v Hevlíně, zbytky uhynulých zvířat a krve na poli. Hospodaření Agrofertu má pak dokládat, jak po Radovi uklidili.
Zemědělec nepopírá, že „vše v jeho hospodaření bylo bez chyb.“ Odpad nicméně podle něj pochází z bioplynky v době, kdy byl její provoz v záběhu, tvrzení o uhynulých zvířatech odmítá.
Podle Deníku Referendum by však stejný metr šlo uplatnit také na Agrofert. Nedaleko jeho provozu bylo mezi kusy asfaltu, cihlami, štěrkem a hlínou vidět i několik ojetých pneumatik. DR má prý také fotografie, na nichž před drůbežárnami ve Střelicích stojí bedny s mrtvými kuřaty, případně za vraty farmy Újezd leží uhynulé prase
Kdo komu vypálil pole?
Agrofert vyrazil do protiútoku také v případě sporu o zničené pole, k němuž uvádí, že „po vyčerpání veškerých snah najít řešení skutečně nezbyla jiná možnost, než cizí rostliny z našeho pole odstranit.“
Dodává také, že „Bohumír Rada by si měl zamést před vlastním prahem. V roce 1998 udělal to samé. Podle svědků nechal zlikvidovat chemickým jedem úrodu konkurenčnímu zemědělci v katastru sousední obce Slup panu Františku Svadbíkovi.“
Svadbíkova dcera však pro DR uvedla, že její otec žádnou takovou škodu neutrpěl. Agrofert se o ní měl dozvědět z udání jistého Jana Holého. Bohumír Rada jeho jméno zná. Sám jej před několika lety zaměstnával ve své bioplynové stanici ve Velkém Karlově: „Všichni tu vědí, že jsem ho musel propustit. Ztrácela se tam nafta,“ říká.
Mezi argumenty, které se nakonec podle DR obracejí proti samotnému Agrofertu, patří i poukaz na sedmilionovou pokutu udělenou Radovi za provoz bioplynové stanice ve Velkém Karlově bez nutných dokumentů.
Rada se ze zodpovědnosti nevyvléká, dodává však, že jeho bioplynová stanice byla vůbec prvním zařízením svého druhu v České republice. Patřičná legislativa prý vznikla až později. Agrofert, respektive jeho dceřiné firmy, ovšem mají na svém kontě několik pokut za vypouštění škodlivin do řek či ovzduší, dodává Deník Referendum.
