Vznik registru už prosazoval bývalý šéf státní pokladny Miroslav Kalousek (TOP 09) a i on u centrální banky narazil. Že se postoj ČNB od té doby nijak nezměnil, potvrdil dnes serveru E15.cz její mluvčí Marek Petruš.
„K návrhům projektů na zřízení centrálního registru bankovních účtů se ČNB vždy vyjadřovala zdrženlivě a měla k nim řadu připomínek. I k současnému návrhu zastává rezervovaný postoj. V tuto chvíli očekáváme, že předkladatelé se na nás obrátí s konkrétními rozpracovanými návrhy,“ konstatoval Petruš.
Deník Právo napsal, že kvůli registru se na středečním jednání vlády, kde byl přítomen i guvernér centrální banky Miroslav Singer, strhla vzrušená diskuse. Singer měl argumentovat tím, že registr by byl příliš drahý, přičemž právě ČNB by ho měla spravovat. Vedle toho má prý stát možnosti, jak potřebné informace od bank získat.
K účtům by měla přístup řada úředníků či exekutoři
Provoz registru v podobě, jakou prosazují šéfové rezortů financí a vnitra Andrej Babiš (ANO) a Milan Chovanec (ČSSD), by podle všeho skutečně výrazně zatížil státní rozpočet, protože obrovské množství dat by bylo třeba denně aktualizovat. Podle Chovance by v něm mohlo pracovat až 30 lidí.
Vláda počítá s tím, že banky, stavební spořitelny, družstevní záložny a pojišťovny budou v registru udržovat aktuální informace nejen o tom, kdo má kde účet, ale také kolik peněz je na něm uloženo.
Navíc existuje riziko zneužití dat. Přístup k citlivým informacím by měla nejen policie, ale taky finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, notáři či exekutoři, tedy osoby ze soukromého sektoru.
Singer měl vyjádřit názor, že nový registr není potřeba, protože už v současnosti se může policie písemně obrátit na banky s žádostí o potřebné informace. S tím souhlasí i Česká bankovní asociace, která nynější praxi považuje za funkční a mnohem levnější než plánovaný nový registr. Pouze by ji rozšířila na další subjekty.
Podle Babiše jsou v Česku hlavně problémy s podvody se spotřební daní a DPH. Podle studií, která má Babiš k dispozici, může tuzemská ekonomika ročně přijít až o 100 miliard korun tím, že například podvodné skupiny organizují takzvané karuselové obchody, kdy nakonec firma zkrachuje a neodvede státu žádné peníze.
Protikorupční policie loni prověřovala případy, při nichž měla na daních vzniknout škoda přes 36 miliard korun, což byl meziroční nárůst o téměř 15 miliard korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ze začátku února činily nedoplatky na daních v roce 2012 téměř 135 miliard korun.
David Klimeš: Kobra ano, registr ne
