Blíží se konec superhrubé mzdy. Otázkou je, jak nahradit výpadek v rozpočtu | E15.cz

Blíží se konec superhrubé mzdy. Koalice ale bude muset řešit, jak nahradit výpadek v rozpočtu

Jaroslav Bukovský

Přes 1700 korun k měsíční průměrné mzdě lidem navíc, ale také desítky miliard korun výpadku pro státní rozpočet. Takové jsou nejzásadnější dopady daňových změn, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). Pokud návrh projde legislativou, po dvanácti letech zmizí dědictví z dob finanční krize v podobě superhrubé mzdy. Babišův návrh podporuje opoziční ODS, jen zčásti přijatelná je naopak pro vládní sociální demokracii. 

Koaliční smlouva ANO a ČSSD se zrušením superhrubé mzdy počítá, a to se sazbou 19 procent z hrubé mzdy. O víkendu ale Babiš navrhl jen patnáctiprocentní sazbu daně. To by podle odhadů ministerstva financí znamenalo rozpočtovou díru 90 miliard korun.

„Superhrubou mzdu chceme zrušit, ale zároveň musí být vyřešena příjmová strana státního rozpočtu. Sektorová daň například pro banky může být takovým řešením,“ uvedl šéf sociálních demokratů Jan Hamáček.

Opoziční ODS Babišův návrh podporuje s tím, že financování nižší sazby daně by pokryly úspory. Podle odhadů občanských demokratů by zrušení supehrubé mzdy znamenalo výpadek 55 miliard korun.

„Ty ale nikde nezmizí. Zůstanou lidem, kteří je opět pustí zpět do ekonomiky," uvedla zástupkyně mluvčího ODS Adéla Brandová. Strana by prý dokázala zásadní část výpadku ve výši 46 miliard korun pokrýt úsporami, které loni navrhovala k letošnímu rozpočtu.

Podle ekonomů Babišem navržené změny neřeší nejpalčivější problém tuzemského zdanění práce a jeho vlivu na ekonomiku, a totiž extrémní výši zaměstnavatelských odvodů. 

„Zrušení superhrubé mzdy vítám, neboť tímto krokem se český daňový systém vrátí k praxi obvyklé ve vyspělých zemích OECD a dojde k jeho zpřehlednění a zjednodušení,“ uvedl expert poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal.

O kolik by si zaměstnanci polepšili po zrušení superhrubé mzdy
Průměrná hrubá mzda (v korunách ke konci března 2020) 34 077
Průměrná čistá mzda 25 557
Průměrná čistá mzda po zrušení superhrubé mzdy 27 282
Rozdíl v korunách 1725
Nárůst příjmu v procentech 6,8

Pramen: výpočty deníku E15

Daňová sazba by se měla podle návrhu opět počítat jen z částky, kterou zaměstnanec skutečně vidí ve své pracovní smlouvě. Od roku 2008 se k této částce připočítávají i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí jeho zaměstnavatel. 

„Je dobře, že superhrubá mzda bude odstraněna, idea danění odvodů je postavená na hlavu. Jejím smyslem navíc bylo, aby se vyčíslily a vyjasnily náklady práce v České republice, nikoli proto, aby se jejím prostřednictvím ještě zvýšily,“ zdůraznil ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (poradního orgánu EU, pozn. red.) Petr Zahradník.

„Podle našich výpočtů se zrušením superhrubé mzdy u zaměstnanců s průměrnou mzdou státní rozpočet sníží o 10 miliard korun měsíčně, tedy o 120 miliard ročně,“ uvedl daňový expert firmy V4 Group Michal Jelínek.

„Umím si ale představit, že by se tento výpadek dal alespoň zčásti pokrýt zredukováním systému daňových slev, odečitatelných položek a nezdanitelných částí příjmů,“ míní šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Sázka na to, že více peněz mezi obyvatelstvem masivněji podpoří ekonomiku stiženou pandemií koronaviru, může být ale lichá. „Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ domnívá se ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle ní budou krizí postiženy především sociálně slabí občané. „Větší smysl by tak dávalo například zvýšení nezdanitelného minima na jednotlivce a na dítě,“ dodává Horská. 

Koncept superhrubé mzdy byl v Česku zaveden v roce 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS). „Cílem bylo, aby si byl každý vědom míry odvodů zaměstnavatelů z ceny své práce, což dnes zaměstnanci nemají,” uvedl už dříve pro deník E15 duchovní otec superhrubé mzdy a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (původně KDU-ČSL, později TOP 09).

Podle kritiků šlo tehdy nicméně především o způsob, kterak zachovat opticky relativně příznivou a rovnou sazbu daně ze zaměstnaneckých příjmů a zároveň se vyhnout masivnímu výpadku rozpočtových příjmů. 

Ve výsledku tak nikterak nepolevila tendence k relativně vysokému zdanění tuzemské práce, které je podle statistik organizace OECD sedmé nejvyšší mezi členskými zeměmi. „Ne samotná sazba daně, ale vysoké odvody hrazené zaměstnavateli za své zaměstnance jsou největším problémem zdanění české práce,“ připomíná Horská.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!