Češi nemají k reformě penzí důvěru. A také jí nerozumí

Polovina lidí si nemůže dovolit spořit na důchod

Polovina lidí si nemůže dovolit spořit na důchod Zdroj: ctk

Se zapojením do druhého pilíře penzijní reformy nepočítají téměř dvě třetiny Čechů. A to přesto, že výrazná většina z nich - téměř tři čtvrtiny populace - se domnívá, že reforma důchodů je potřebná. Lidé by chtěli od státu více záruk i informací, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos Tambor pro ING Investment Management.

Zapojení do penzijní reformy zvažuje nebo s ním počítá jen necelých 40 procent Čechů, častěji jsou to lidé, kteří si již na důchod v rámci penzijních fondů spoří. Současných možností důchodového spoření využívá 63 procent lidí.

Nedůvěra k druhému pilíři důchodového systému, který lidem dává možnost vyvést tři procenta ze sociálního pojištění na účet jednoho ze soukromých penzijních fondů s podmínkou, že určitou částku přidají i z vlastních peněz, pramení z velké části s nedůvěry vůči stabilitě systému.“U lidí převládá názor, že nastavení reformy se změní s další vládou,“ upozornil ředitel Ipsos Tambor Tomáš Macků. To si podle průzkumu myslí 59 procent dotázaných.

Jako další problém se jeví špatná informační kampaň k chystaným změnám. Téměř čtvrtina Čechů podle výsledků průzkumu Ipsos Tambor vůbec netuší, že se připravuje nějaká reforma důchodů. Z obdobného březnového průzkumu společnosti Partners vyplynulo, že pro 70 procent Čechů je současná penzijní reforma navržená vládou Petra Nečase nesrozumitelná.

Čtěte také:

Penzijní reforma prošla, chystejte se na soukromé fondy

Důchody porostou pomaleji i přes odpor opozičních poslanců

„Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci. Komunikace spojená s reformou ze strany vlády je katastrofálně špatná, když se ptám odborníků, i oni tápou,“ komentoval tehdy výsledky ředitel pro strategii Partners Pavel Kohout.

Jak má druhý pilíř fungovat?

Tzv. druhý pilíř důchodového systému počítá s převodem peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech. Cílem reformy je získat nové zdroje na financování penzí budoucím generacím.

Spoření je dobrovolné. Pokud však lidé do nového pilíře vstoupí, nebudou již moci přestat spořit. Čerpání důchodu bude možné pouze formou penze, a to buď doživotně, nebo po dobu 20 let. Jednorázové výběry na rozdíl od současného penzijního připojištění nebudou.

Celkem osm z devíti tuzemských penzijních fondů už potvrdilo definitivně svou účast v důchodové reformě. Pouze penzijní fond Axa ještě čeká na souhlas mateřské skupiny. Z dalších finančních skupin chystá vznik penzijní společnosti a transformovaných fondů Raiffeisenbank a společnost Conseq.

Penzijní společnosti budou muset spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli. Pojišťovny budou povinny nejméně 90 procent výnosů z investování aktiv každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů.

Spoření ve druhém pilíři se v porovnání s průběžným systémem při jeho současných parametrech vyplatí podle expertů spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě strategie spoření a zejména na skutečném výnosu jednotlivých fondů.