Deficit českých veřejných financí by měl letos činit 1,9 procenta, v příštím roce 2,4 procenta. Podle předpovědi českou ekonomiku letos a příští rok čeká solidní a široce založená obnova. Jarní prognóza komise výrazným způsobem koriguje odhady z její zimní předpovědi, zveřejněné v únoru. Tehdy komise pro letošek předpokládala výrazně vyšší deficit na úrovni 2,8 procenta a pro příští rok až 3,3 procenta.
Letošní HDP měl podle zimní předpovědi růst jen o 1,8 procenta, o rok později o 2,2 procenta. Ostatně také údaje komise uváděly v únoru propad HDP za loňský rok o 1,2 procenta, dnešní jarní předpověď k loňskému českému HDP přiřazuje pokles o 0,9 procenta.
Tento údaj je zcela v souladu s dubnovými čísly českého ministerstva financí, které je ovšem konzervativnější ve své předpovědi letošního růstu. Ministerstvo pro letošek v dubnu odhadovalo růst pouze o 1,7 procenta, o dvě procenta bude podle něj ekonomika posilovat až v příštím roce.
| Prognóza pro Evropskou unii |
|---|
| Hospodářství Evropské unie se vrací k růstu. Hrubý domácí produkt celé osmadvacítky po loňském poklesu o 0,4 procenta vzroste letos o 1,6 procenta, v zemích platících eurem ale jen o 1,2 procenta. Růst evropské ekonomiky by měl zrychlovat, příští rok o dvě procenta v celé EU a o 1,7 procenta v eurozóně. |
K růstu by po několika letech stagnace měla opět začít přispívat spotřeba domácností, uvádí materiál komise. Stejně jako v celé Evropské unii je to důsledek posílení reálných mezd a zlepšujících se vyhlídek na pracovním trhu, kterým napomáhá nízká míra inflace. Ta byla podle prognózy loni na úrovni 1,4 procenta, letos by měla dosáhnout 0,8 procenta a příští rok 1,8 procenta.
Evropská komise ale ve své nynější prognóze připomíná, že růst české ekonomiky se výrazně zvýšil už v posledním čtvrtletí loňského roku. Částečně to prý bylo dáno jednorázovými faktory jako předzásobování se kvůli daňovým změnám či reakcí investorů na rozhodnutí České národní banky oslabit korunu.
V prvních šesti měsících letošního roku by měl ekonomiku pomáhat dostat z recese především export, v druhé polovině převezme tuto roli domácí spotřeba, uvádí prognóza.
| Prognóza Ministerstva financí České republiky |
|---|
| Česká ekonomika letos stoupne v průměru o 1,8 procenta a navzdory oslabení koruny kvůli devizovým intervencím by se měl letošní rok vyznačovat nízkou inflací. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V roce 2015 by měl hrubý domácí produkt stoupnout o 2,4 procenta. |
Loni negativním způsobem české hospodářství ovlivňovala nízká míra veřejných i soukromých investic, ačkoliv jistá změna nastala v posledním čtvrtletí, uvádí komise. To by se letos mělo změnit, a to nejen nárůstem počtu projektů spolufinancovaných z evropských peněz, ale také vyšší mírou soukromých investic v důsledku obnovy podnikatelské důvěry a průmyslové produkce.
Odvětví jako jsou výroba aut či strojírenství obecně budou nadále těžit z rostoucí poptávky ze zahraničí, kde se hospodářská situace také zlepšuje. Vzrůstající domácí poptávka však postupně posílí dovoz, a tak se celkový podíl obchodu na růstu ekonomiky v roce 2015 sníží.
Změny v regulovaných cenách energií na počátku roku podle předpovědi výrazně ovlivnily míru inflace, která by ale měla opět nabrat tempo ve druhé polovině letošního roku. V roce 2015 tak bude inflace těsně pod dvěma procenty v důsledku silnější domácí poptávky a vyšších mezd. Ekonomické oživení povede jen k opožděnému a mírnému zlepšení podmínek na pracovním trhu, kdy nezaměstnanost letos dosáhne 6,7 procenta a příští rok 6,6 procenta.
K podobě deficitu na úrovni 1,9 procenta podle komise přispějí nárůst očekávaných veřejných investic u projektů financovaných z Evropské unie. Opačným směrem mají působit jak nižší indexace penzí, tak změny ve spotřební dani a jednorázové příjmy z prodeje kmitočtů. V roce 2015 pak výši deficitu podle komise ovlivní daňová reforma.
