„Po osmi letech existence této legislativy je to oproti ostatním evropským státům zcela podprůměrné využívání mechanismu nepřímé finanční podpory inovací a vědy a výzkumu,“ uvedla ředitelka české pobočky poradenské společnosti Alma CG Kristína Šumichrastová. Připomněla, že v Evropě je odečitatelná položka často hlavním nástrojem financování podnikových inovací a vědy a výzkumu.
Hlavním důvodem, proč podniky odpočet dostatečně neuplatňují, je, že nedokážou vytipovat vhodné projekty. Pro ekonomy nebo účetní, kteří mívají příslušnou agendu na starosti, je to velmi obtížné.
„Obecně je uplatnění odpočtu spojeno s vysokou administrativní náročností, zejména pak se zpracováním projektu výzkumu a vývoje a následnou evidencí nákladů,“ zdůraznila Jaroslava Hanková z daňového oddělení skupiny Apogeo.
Daňově odečitatelnou položkou jsou totiž pouze ty výdaje, které byly vynaloženy na realizaci projektu.
„Často se také setkáváme s tím, že daňové subjekty nechtějí podstupovat riziko případného rozporování těchto nákladů správcem daně a odečitatelnou položku neuplatňují,“ dodala Hanková. Zákon přitom firmám umožňuje v případě pochybností požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda jsou to skutečně výdaje na výzkum a vývoj.
„Podpora výzkumu a vývoje je českými soudy zpravidla spojována s činnostmi uskutečňovanými akademií věd. Pokud tak podniky neobjevují něco převratného, jedná se nanejvýš o inovace, které daňové podpory nepožívají,“ upozornil dále specialista na řešení daňových sporů advokát Ondřej Lichnovský.
Podle něj podniky často čelí tomu, že jejich výzkum a vývoj posuzují úředníci bez technických znalostí, výsledkem pak mnohdy bývá neuznávání výzkumu a vývoje. To vše dokonce za situace, kdy v řízení jsou předkládány posudky znalců a osob v oboru erudovaných, kteří existenci výzkumu a vývoje potvrzují.
„Proto jako profesionál v této oblasti varuji své klienty před uplatňováním odečitatelných položek na výzkum a vývoj tam, kde se jedná o složité technické činnosti, pro laika neuchopitelné,“ uvedl Lichnovský.
„Samotný proces uplatnění odpočtu na VaV vnímáme jako administrativně náročný,“ potvrzuje Aleš Kielar, finanční ředitel firmy Befra electronic. Není to však prý tak těžké, jak se na první pohled zdá. Podle něj stačí průběžně zpracovávat projektovou dokumentaci k jednotlivým projektům, takže pak již není složité připravit materiály potřebné pro daňový odpočet.
„Časté změny legislativních úprav a obecně nestabilní právní prostředí, které neumožňuje alespoň v daňové oblasti plánovat na více let dopředu, představují jeden z faktorů, které ovlivňují rozhodování daňových subjektů,“ konstatovala Hanková.
| Na milionu lze ušetřit 190 tisíc |
|---|
| Odečitatelná položka na výzkum a vývoj je ustanovení zakotvené v zákoně o dani z příjmu umožňující každé společnosti splňující zákonná kritéria odečíst podruhé od základu daně veškeré výdaje vynaložené na inovativní a vývojové projekty. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob činí devatenáct procent, lze prostřednictvím této daňové úlevy z každého milionu korun výdajů na vědu a výzkum uspořit 190 tisíc korun. |
Průmysl opět v čele
Podle dat ČSÚ využilo nejvíce podniků odčitatelnou položku na VaV ve zpracovatelském průmyslu (602), kde si od daňového základu odečetly celkem 7,5 miliardy korun. Největší podíl na tom měly strojírenské podniky – 142 společností si odečetlo 1,5 miliardy korun – a automobilový sektor, kde si celkem 55 podniků odečetlo 3,4 miliardy korun.
„Přestože počet podniků uplatňujících odpočet na VaV v těchto tradičních výrobních odvětvích každoročně roste, je tady stále prostor pro zásadní zvýšení souvisejících úspor, poznamenala k datům ředitelka společnosti Alma CG Kristína Šumichrastová.
Podle ní si totiž společnosti v těchto tradičních výrobních odvětvích uplatňují odpočet na VaV zejména v projektech, které si kladou za cíl výrobu nových nebo podstatně zlepšených produktů, materiálů a technologií, nebo také zdokonalení dosud využívaných výrobních postupů a metod. Zpravidla však opomíjejí procesní projekty, většinou zaměřené na snižování dopadů na životní prostředí, snižování energetické náročnosti, snižování zmetkovitosti či optimalizaci výrobních postupů.
Co do výše nákladů na VaV pak na druhém místě skočnily informační a komunikační činnosti. V tomto segmentu uplatnilo odpočet 140 podniků ve celkové výši 977 milionů korun. Typickými projekty, které je možné v tomto odvětví uplatnit, jsou podle Šumichrastové vývoj softwaru, operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, vývoj internetové technologie nebo nových softwarových technologií.
Uplatnit či neuplatnit
„Otázka financování inovací je ze strategického pohledu pro podniky zcela zásadní,“ tvrdí dále Kristína Šumichrastová. Podle ní může mít uplatnění těchto položek také pozitivní vliv na zvýšení konkurenceschopnosti firmy.
V Česku údajně existuje dle konzervativního odhadu Alma CG přes tři tisíce společností, které by si odčitatelnou položku na VaV mohly uplatnit. V kontrastu s daty ČSÚ tu tak funguje zhruba sedmdesát procent podniků, které na odpočet pravděpodobně mají nárok, ale nevyužívají ho.
„Vyšší konkurenceschopnost nicméně není primárně důsledkem daňových výhod, ale může být důsledkem právě investic do výzkumu a vývoje,“ vysvětluje dále Hanková z Apogeo. Daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje tak představuje určitou formu podpory investic do těchto oblastí, neboť výdaje často převyšují příjmy, které firma ve spojitosti s výzkumem inkasuje, a navíc jsou tyto příjmy často nejisté.
„Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního výzkumu,“ potvrzuje vedoucí oddělení financí a služeb společnosti Safina Michal Šedina.
