Žadatelé o práci ve specializovaných pozicích z Ukrajiny nebudou muset absolvovat několikahodinový pohovor na konzulátu, jako je tomu dosud. „Protože zájem je veliký, na pohovory je málo termínů a celá procedura se tak protahuje,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zatímco loni řešili konzulární úředníci 340 žádostí o zaměstnanecká karty, letos už jich je tisíc, doplnil.
Pokud se projekt osvědčí, po půl roce chce ministerstvo zahraničí spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí vybrat další žádané profese. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová do té doby zpracuje analýzu pracovního trhu a míst, které se nedaří obsadit dlouhodobě nezaměstnanými.
„Naši zaměstnavatelé nám říkají, že s těmito lidmi velmi rádi pracují. Projekt je proto přínosem pro obě strany,“ uvedl Zaorálek k postoji zaměstnavatelů k pracovníkům z Ukrajiny. Projekt by se případně mohl rozšířit do dalších zemí, například Uzbekistánu a Mongolska, kde zájem o české pracovní karty stejně jako na Ukrajině převyšuje možnosti konzulátů.
Zájem i o jeřábníky
Svaz průmyslu a dopravy postup vlády vítá, ocenil by nicméně, kdyby se zjednodušení vydávání pracovních povolení rozšířilo i na středně a nízkokvalifikované zaměstnance. „V opačném případě toto řešení pomůže pouze IT firmám či zdravotnickým zařízením,“ uvedl ve zprávě. Členské firmy svazu mají zájem také o svářeče, klempíře, nástrojaře či jeřábníky.
Odbory naopak s novým systémem nesouhlasí. Podle nich už nyní mohou zahraniční experti získat zaměstnanecké karty. Pokud nynější model nefunguje, měl by se vylepšit, ne zavádět nový, řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
„V Česku je 450 tisíc nezaměstnaných. Připravuje se tu vyplácení podpor na mobilitu zaměstnanců. Ještě se to ani nespustilo a my tu děláme zlatou bránu po zahraniční pracovníky,“ uvedl Středula. Dodal, že odbory se nestaví proti příchodu sil z ciziny, které by měly mít ale stejné podmínky a mzdy jako čeští pracovníci. Podle ČMKOS hrozí, že cizinci budou mít výdělky menší. O novém systému chtějí odbory jednat se zástupci vlády a zaměstnavatelů na příští tripartitě.
Čechům práci neuberou
Podle premiéra Bohuslava Sobotky nabraní pracovníci ze zahraničí nebudou ubírat práci českým nezaměstnaným. Zajistit to má spolupráce s MPSV, které prověří, o které profese není zájem a proč. Nabízet se budou jen místa, o která není zájem po uplynutí 30 dnů od zveřejnění na úřadech práce.
O zařazení do projektu budou moct žádat firmy, které mají vůči státu vyrovnané všechny závazky. Budou muset také doložit, že specialista bude pobírat mzdu ve výši odpovídající alespoň minimální výši stanovené pro modré karty a že s ním uzavřou pracovní poměr na plný úvazek na dobu alespoň jednoho roku.
Nejsou lidi
Poptávka českých firem po odborně vzdělané pracovní síle roste. Kvůli hospodářskému růstu a snižující se nezaměstnanosti mají podniky problém najít dostatek nových zaměstnanců.
Podle nejčerstvějších dat bylo v Česku v posledním čtvrtletí zaměstnáno 70,5 procenta lidí ve věku od 15 do 64 let. Je to nejvíce od roku 1993. Na konci září byla míra nezaměstnanosti v Česku šest procent. S nedostatkem zaměstnanců se potýkají zaměstnavatelé zvlášť v dělnických profesích.
Ukrajinci jsou se Slováky nejpočetnější skupinou cizinců žijících v Česku, k letošnímu září jich zde žilo podle údajů Českého statistického úřadu přes 105 tisíc. Od roku 2009, kdy jich v Česku žilo až 134 tisíc, jejich počet klesá.
