Spojené státy marně hledají recept na rasovou rovnost | E15.cz

Být černý znamená být chudší. Amerika tápe v nápravě rasové nerovnosti

Pavla Palaščáková

Předvolební rok ve Spojených státech je mimořádně napjatý. Kromě koronakrize se v létě potýkaly s rozsáhlými nepokoji, které dosud zcela nevyhasly. Vyvolala je smrt černocha George Floyda po policejním zásahu. Protesty rozvířily širokou debatu o militarizaci policie, rasismu, sociální nerovnosti a frustraci z pandemie. Patrně i povzbudily různé radikály, kteří dlouhodobě tyjí z hlubokého společenského příkopu v zemi.

Nálady Američanů ve vztahu k protestům a hnutí Black Lives Matter (BLM – Na černošských životech záleží) se postupně mění. Zatímco v červnu je podle průzkumu pro AP schvalovalo 54 procent tázaných, koncem září s nimi souhlasilo jen 39 procent respondentů a 44 procent je odsoudilo.

Své postoje přehodnotili poté, co viděli protestující páchat násilí, žhářství a loupit. Část z nich patrně ovlivnil postoj prezidenta Donalda Trumpa a jeho snaha vrátit před volbami do ulic „zákon a pořádek“. Mnozí jsou podle odborníků také unavení tématem, které se jich bezprostředně netýká a nemá jednoduché a rychlé řešení.

Od počátku léta se však posunulo i vnímání policejních zákroků, tedy příčiny nepokojů. V současnosti už si méně lidí myslí, že policisté používají násilí častěji vůči černochům než bělochům.

Roli samozřejmě hraje politické přesvědčení a barva pleti. O rasové motivaci příslušníků bezpečnostních složek hovoří 84 procent Afroameričanů, ale pouze polovina Hispánců a ještě méně bílých respondentů.

Solidarita s Afroameričany klesá

Po počáteční nebývalé vlně solidarity se naplno ukazuje rozdíl v pohledu různých etnických skupin na americké problémy. Zatímco na počátku protestů média plnily omluvy za až stovky let staré křivdy a sliby velkých společností, že se budou snažit o rasovou spravedlnost, nyní převládla opatrnost.

„V tomto nově polarizovaném prostředí se stávají rizikem i mírné projevy podpory,“ napsal v magazínu Vanity Fair publicista Ken Stern a jako příklad uvedl aktivitu desítek tisíc lidí proti jednomu lokálnímu pivovaru, který vyjádřil BLM podporu. Proti samotnému hnutí vznikly různé iniciativy, které zdůrazňují, že záleží na všech životech, a to i na těch bílých.

Vyvstávají tak pochyby, zda protesty místo smíření nevedly k ještě hlubšímu rozdělení. O to důležitější je seriozní pátrání po kořenech nepokojů a hledání odpovědi na znepokojivé otázky. Zda se Spojené státy skutečně ještě nevymanily z éry otroctví a segregace a černá barva pleti člověka stále předurčuje k horšímu životu. Jestli má být blahobyt zásluhový či dědičný, nebo na něj má mít v zájmu sociálního smíru do jisté míry nárok každý.

A zda snaha o rovnost výsledků, nikoli příležitostí nevytváří jiné formy nespravedlnosti a nepodrývá samotnou podstatu „amerického snu“.

Černá rodina má desetinu majetku bílé

V USA žije na čtyřicet milionů černochů, tvoří tak třináct procent populace. Řada statistik dokazuje, že jejich horší postavení není mýtem. Příkladem může být vlastnictví nemovitostí. Na svůj dům má majetková práva 72 procent bílých, ale pouze 41 procent černých obyvatel.

Nůžky se přitom od roku 2004 rozevřely. Ještě hlubší propast zeje v celkovém majetku. V roce 2016 byl v případě průměrné bílé domácnosti desetkrát vyšší než u afroamerické, která měla jmění v hodnotě sedmnáct tisíc dolarů.

Finanční krizí utrpěly především bílé domácnosti s nízkým majetkem. Silně zasažena však byla i střední třída a v rámci ní hispánské a černé rodiny zaznamenaly hlubší propad než bílé.

„Je také důležité si uvědomit, že jen čtvrtina bílých domácností je v nízkopříjmové vrstvě, zatímco černých a hispánských polovina,“ uvádí se v rozsáhlé studii o majetkové nerovnosti Pew Research Center z roku 2017.

Afroameričané oproti ostatní populaci dlouhodobě vykazují vyšší míru nezaměstnanosti. Přetrvávají i mzdové rozdíly v závislosti na rase, dokonce se za poslední dekády mírně prohloubily. Panují obavy, že dosavadní nerovnováhu ještě více vychýlí hospodářské důsledky pandemie.

Nerovnost se promítá i do zdravotnictví, což nyní nabylo na důležitosti a přispělo k frustraci menšin. Na koronavirus v USA podle srpnové studie Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí umírá dvakrát tolik černochů než bělochů. Netýká se to však jen nemoci COVID-19, černé ženy mají kupříkladu trojnásobně vyšší riziko úmrtí na komplikace v těhotenství.

Černí častěji končí bez diplomu

Velké nepoměry platí ve vzdělávání. Střední školu dokončí devět z deseti bílých, ale jen osm z deseti černých dospívajících. Na univerzitách už činí rozdíl v úspěšném ukončení zhruba dvacet procentních bodů.

Není pochyb o tom, že dosažené vzdělání a šance na úspěch úzce souvisejí se socioekonomickým prostředím, z něhož člověk pochází. A že je možné tyto propasti překonat. Některé prestižní univerzity mají rozvinuté programy finanční pomoci a podpůrných akcí, s diplomem z nich odchází přes devadesát procent černochů.

Majetkové problémy přitom vytvářejí jen jednu z mnoha bariér. Podle odborníků hraje roli celá řada faktorů od geografické polohy škol přes celkový počet nebílých studentů a studijní zaměření až po ambice a předchozí studijní návyky.

„Mnoho černých studentů naráží na jedinečnou kombinaci finanční, akademické a sociální výzvy. Průkazné nerovnosti v předchozím vzdělávání znamenají, že příliš mnoho černých studentů opouští střední školy bez znalostí, které potřebují k okamžitému úspěchu v terciárním vzdělávání,“ píše se mimo jiné v analýze organizace The Education Trust.

Čas ukázal, kudy cesta nevede

Nepřekvapuje, že se snaha o odstranění uvedených měkčích překážek nestřetává u všech bílých s pochopením. Někteří ji vnímají jako vytváření jiné formy nespravedlnosti, či dokonce rasismus vůči bělochům.

Ještě větší neshody panují ve výkladu statistik zločinnosti, které bezprostředně souvisejí s příčinou aktuálních protestů. Podle nich černí občané USA končí ve vězení více než pětkrát častěji než bílí. Je velmi těžké rozkrýt, jak se statistikami souvisejí stížnosti Afroameričanů na policejní šikanu a rasismus, a určit, kde je na místě represe a kde je vhodnější financovat prevenci.

Dojít ke konsenzu v tak složité debatě a najít cestu k nápravě a rasovému smíru bude pro americkou společnost bezpochyby náročné. Poslední měsíce spíše ukázaly, kudy cesta nevede. Udržitelné řešení pravděpodobně nepřinese ani tvrdý až nelidský přístup policie, ani zapalování a rabování, ani povrchní a teatrální omluvy, a už vůbec ne snaha vytěžit z mimořádně citlivého tématu politický kapitál.

 

Volby 2020

Krajské volby a 1. kolo voleb do Senátu se konají 2. a 3. října 2020. Druhé kolo voleb do Senátu se koná 9. a 10. října. Přečtěte si, jak se stát členem volební komise a jak získat voličský průkaz.

Krajské volby

Kandidáti do krajů Jak volit v krajských volbách? Výsledky krajských voleb

Volby do Senátu

Kandidáti do Senátu Druhé kolo voleb Výsledky senátních voleb

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!