Český problém: Není možné sestavit vládu levicovou, ani pravicovou | E15.cz

Český problém: Není možné sestavit vládu levicovou, ani pravicovou

Jan Bureš
Jan Bureš
• 
ZDROJ: archiv E15

Marek Schwarzmann

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Nedaří se tvořit vlády ze stran, které jsou silné, zároveň většinové a nebo ze stran, které si jsou alespoň ideově nějak blízké. To se nedaří a to, jak sněmovna nyní vypadá, tento trend potvrzuje. Nebude možné sestavit vládu levicovou, ani jasně pravicovou. Jan Bureš, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha, komentuje povolební situaci

Těch překvapení bylo hodně, ale tím největším je velký úspěch Andreje Babiše. Překvapením číslo dvě je pak příliš nízký výsledek ČSSD. Předpokládal jsem obrácený výstup, tedy že Babiš neuspěje tolik a ČSSD půjde výsledkově „nahoru“.

E15.cz: Co to podle vás způsobilo?

U voličů je to hodně individuální. Ale obecně bych řekl, že velké politické strany, včetně ČSSD, podcenily míru nespokojenosti lidí. A to zejména s tím, jak stát hospodaří s finančními prostředky nebo mírou nespokojenosti s korupcí.

Samozřejmě tam může být řada dalších faktorů, lidé se mohli obávat, že hlas pro ČSSD se bude rovnat hlasu pro prezidenta Zemana. Obávali se, že se stane časem jakousi novou Zemanovo stranou. Vzhledem k tomu, že mnoha voličům vadí chování stávajícího prezidenta, tak právě průnik těchto dvou argumentů mohl zapříčinit jejich odklon.

E15.cz: Když už hovoříte o prezidentovi: Domníváte se, že takový počet stran ve sněmovně může znamenat jeho jakési mocenské posílení? Třeba v kontextu v pověření k sestavení vlády.

Jen tak si sám od sebe přece jen rozhodnout nemůže. Tradice, kdy je sestavením vlády pověřen lídr nejsilnější strany, je v Česku silná. Nicméně volební výsledky jsou pro Zemana obousečné. Propad SPOZ může minimálně krátkodobě znamenat významné oslabení jeho pozice. Nejenom proto, že Rusnokova vláda a v ní ministři Zemanovců učinili mnoho sporných kroků, ale i proto, že se ta strana až příliš intenzívně spojovala pouze s jeho osobou. Na druhé straně, parlament bude dosti roztříštěný. Jakákoliv vláda, která vznikne, bude podle mého názoru málo stabilní. A to prezidenta a jeho roli v politice vždy posiluje.

E15.cz: Zmiňoval jste, že předpokládáte slabou vládu. Jak moc reálné je tedy riziko dalších předčasných voleb?

Osobně se domnívám, že pokud by se předčasné volby během půlroku či roku přece jen konaly, tak se tím nic nevyřeší. Nechci to pár okamžiků po volbách nějak přivolávat, ale složení sněmovny moc nedává šanci, že vznikne nějaká stabilní a hlavně programově konzistentní koalice..

To je základní problém české politiky již deset či patnáct let nazpět. Nedaří se zde prostě tvořit vlády ze stran, které jsou silné, zároveň většinové a nebo ze stran, které si jsou alespoň ideově nějak blízké. To se nedaří a to, jak sněmovna nyní vypadá, tento trend potvrzuje. Nebude možné sestavit vládu levicovou, ani jasně pravicovou.

Buď to bude vláda menšinová, která ale povede k velké nejistotě vládnoucí strany vůči svým partnerům. Nebude vědět, kdy ten nekoaliční partner vládu „potopí“. Navíc u nás příliš nefunguje kultura politické loajality, takže by to mohlo přejít spíše k mocenskému vydírání.

Široké volební spektrum

A pokud by tu vznikla vláda většinová, musela by být složena napříč spektrem, včetně třeba hnutí ANO. Za takovéto situace pak ale hrozí, že se strany prostě nedohodnou na řešení klíčových věcí ve svých programech. Opět by to byla vláda, která by musela rezignovat na jakékoliv reformní myšlenky.

Ale nějaké východisko stejně vidím. Jestliže volby ukázaly, že míra nespokojenosti voličů s tím, jak politické nakládají s tím státem, je tak vysoká, tak podle mého názoru nezbývá nic jiného, než realizovat politický program Babišova ANO. To totiž nemluvilo o těch sociálních či ekonomických aspektech vládnutí, ale o problémech korupce či státní správy.

De-facto bych skoro doporučoval, aby se sociální demokraté pokusili Andreje Babiše přemluvit na koalici, samozřejmě ještě s někým. A vytvořit vládu, která by primárně připravila a schválila ty klíčové zákony, které by společnost přesvědčily, že se s výše zmíněnými nešvary začíná konečně bojovat. Mluvím například o zákonech státní službě, proti korupci a mnoho dalších, které jsou obsaženy v projektu rekonstrukce státu.

To by byla asi jediná šance, ale znamenalo by to, že vláda nebude schopná reformovat právě ty ekonomicko-sociální věci. Babiš je profilově spíše pravicový politik, možná až s liberálními názory. Tam k plnému průniku s ČSSD asi nedojde, druhou otázkou jsou Babišovi poslanci, jestli nebudou ještě méně naklonění nějaké takové spolupráci. Pokud by ovšem měla vzniknout vláda alespoň třeba na dva roky, která by měla potenciál být pro zemi nějak prospěšná, tak by to mohla být takováto vláda.

E15.cz: V kontextu zahraniční politiky: Bude takto nově vytvořená vláda schopná nějak udržovat stávající kurz České republiky? Jaký signál to může vyslat zahraničním partnerům ČR?

Zahraniční politika by neměla být problémem, na kterém se zasekne sestavování vlády. Většina politických stran se na směřování zahraniční politiky shoduje. I Babiš sám je velmi proevropský, zdůrazňuje zvýšení aktivit ČR v EU, navíc spolupracuje s rovněž proevropským Teličkou. V tom bych neviděl žádný problém. Naopak, právě ta případná koalice ANO a ČSSD by mohla být spojena tím, že by se pozitivněji stavěla k EU a pokusila se vyčerpat další miliardy z EU, případně vyjednat výjimky pro ČR v kontextu s jejich čerpáním.

E15.cz: Dají se podle vás označit volební výsledky ODS a TOP09 za naprostý propadák české pravice? Nevzniká v Česku trend „novodobé“ pravicové strany, která by se mohla etablovat – dejme tomu v podobě ANO? Mizí v Česku pravice v tom pojetí, jak si ji pamatujeme z devadesátých let za časů Václava Klause?

To je otázkou, jakým směrem se vydá Andrej Babiš. Myslím si, že on tíhne spíše k těm pravicovějším konceptům. I v průběhu kampaně mi přišlo, že jeho lídři jsou spíše pravicoví politici, dost možná sami bývalí voliči ODS. ANO by mohlo mít ambici se do budoucna pokusit stát největší pravicovou stranou.

Ale zejména výsledek ODS je těžkou porážkou. U TOP09 je to sice oslabení, ale udrželi si například silné posty v Praze a větších městech, tudíž pro ně to tak velká katastrofa rozhodně není. Pro ODS je to ale naprostý pád. Tam se spíše ukazuje, že strana zklamala voliče svými skandály, ale zároveň nedokázala využít svoji kampaň v posledních týdnech. To jak ji vedla, tím prostě voliče nezaujala. Většina politologů upozorňovala, že ODS většinou dopadá ve volbách lépe, než v průzkumech. To se nyní nekonalo.

E15.cz: Značka ODS to tedy nezachránila?

Letos se stal úplný opak. Strana je ještě níž, než předvídaly volební průzkumy. Její značka už netáhne, politici netáhnou, a navíc zvolili špatnou kampaň s nezajímavými hesly a rétorikou. Těch 350 tisíc voličů ODS, kteří ji letos podpořili, to je podle mého odhadu i méně, než kolik bývalo dřívější stabilní či standardní voličské jádro strany.

E15.cz: Jaké další překvapení letošních voleb ještě podle vás stojí za zmínku?

Nízký výsledek SPOZ. To čekal asi málokdo, i vzhledem k tomu, že před čtyřmi roky měli něco přes čtyři procenta hlasů a téměř se dostali do sněmovny. A to byli v situaci, kdy neměli vládu ani prezidenta. Nyní mají obojí a dopadli naprosto tragicky. Je to samozřejmě překvapivé ve vztahu k prezidentu Zemanovi.

A jako jistou perličku bych si dovolil zmínit vzhled kampaně Zemanovců. A je to již podruhé, co předvedli takovéto vedení kampaně: agresívní, poměrně primitivní hesla, osoba Miloše Zemana a brutální zneužívání jeho osobnosti na billboardech, které byly navíc laděny do národních barev, aby kampaň vypadala i emotivně. Ukázalo se, že i když do toho SPOZ musela investovat značné prostředky, tak že to nezabralo.

Ve veřejných diskuzích by se pak podle mého názoru mělo objevit ještě jedno téma související s SPOZ, a to kde na to SPOZ vzala peníze. Podobně jako kampaň Miloše Zemana byla i tato kampaň rozhodně nákladná. Dodnes nevíme, kdo ji zaplatil, a asi těžko budeme vědět, kdo ji zaplatil Zemanovcům. Ostatní strany byly míň vidět, měly méně billboardů, jedinou výjimkou byl Babiš. U toho je však jasné, že si je financoval ze svého. Je zajímavé, že voliči i přes velkou a agresívní masáž kampaně SPOZ její volání vůbec nevyslyšeli.

E15.cz: Slyší tedy český volič spíše na koblihu, než na vlastenectví, národní barvy či personu prezidenta?

Těžko říct, do jaké míry měly přímo koblihy nějaký vliv. Každá strana se pokouší mít nějaké takovéto oživení. Například celkem vtipní byli čokoládoví čerti, které rozdávala KSČM. Tyto metody volebního marketingu budou jistě pro odborníky na reklamu zajímavé.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video