Cla a stíhačky F-35 spolu nesouvisejí, odráží vláda odpůrce nákupů zbraní z USA
Žádosti vlivných podnikatelských svazů, aby Česko v reakci na dodatečná cla USA vůči Evropské unii přestalo nakupovat americké zbraně, vláda nevyhoví. Už zahájená a historicky nejdražší armádní zakázka na 24 nadzvukových letounů F-35 Lightning II tak bude pokračovat. Není ale vyloučeno, že ministerstvo obrany přehodnotí svoji akviziční politiku u jiných zbrojních investic.
„Aby reakce fungovala, musí přijít od EU jako celku. O změně přístupu k nákupu F-35 neuvažujeme, nedoporučuje to ani většina expertů,“ uvádí pro e15 premiér Petr Fiala (ODS). Cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem považuje Fiala za nešťastná a nesprávná. Evropa bude se Spojenými státy jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět, upozorňuje.
Stroje už Česko splácí
Embargo na americké vojenské systémy požaduje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Evropa má v ruce velmi silný nástroj proti hospodářskému nátlaku, jen se ho nesmí bát použít. Není jediný důvod, proč kupovat americké zbraně,“ míní Prouza. Zároveň by nebudoval nové jaderné zdroje v Dukovanech s korejskou společností KHNP, kterou podle něj „drží v hrsti“ americký Westinghouse. „Je nejvyšší čas na větší propojení Evropy,“ zdůrazňuje Prouza, který je také šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Podle rezortu obrany je však nákup strojů F-35 důležitý pro obranyschopnost České republiky. „S otázkami cel nemá spojitost. Rozložení plateb za letouny je smluvně zakotveno a souvisí s termíny dodávek. Za loňský rok jsme už za F-35 odeslali první platby,“ připomíná mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Z celkové částky 150 miliard korun, které bude čtyřiadvacet letounů s logistikou, výcvikem pilotů a techniků a s dalšími položkami stát, už Česko loni uhradilo přes 26 miliard. Suma byla dokonce o deset a půl miliardy vyšší, než kabinet původně plánoval v návrhu státního rozpočtu na minulý rok.
Čapek dodává, že akviziční projekt úspěšně pokračuje a vedení rezortu nevidí důvod, aby byl jakkoli přehodnocován. „Každý nákup techniky vždy pečlivě zvažujeme jak z hlediska potřeb Armády ČR, efektivnosti, tak i z hlediska bezpečnosti dodávek. Obecně ale uvalení cel představuje krok, který nepřispívá k rozvoji mezinárodního obchodu a jistotě podnikatelského prostředí,“ podotýká mluvčí.
EU moc možností nemá
Není to poprvé, kdy k F-35 po nástupu Trumpovy administrativy zazněly výhrady. Už pět evropských zemí, které si letouny objednaly, vyjádřilo obavy, zda americký koncern Lockheed Martin na příkaz Bílého domu nepřestane aktualizovat software strojů či nezkomplikuje jejich servis. Zároveň se objevují názory, že hrozba odlivu, nebo dokonce ztráty obřích kontraktů přiměje americké zbrojaře k tlaku na Trumpa.
Naposledy výběr F-35 negativně hodnotil šéf dánského parlamentního výboru pro obranu, konzervativec Rasmus Jarlov. „Jako jeden z těch, kteří v Dánsku rozhodovali o nákupu F-35, toho lituji,“ uvedl koncem března. Politik vyzval členské státy NATO, aby se vzhledem k obrovským investicím do obrany, které je v příštích letech čekají, vyhnuly nákupům amerických zbraní, pokud je to možné.
Evropa si zatím nedokáže vyrábět například řízené střely většího dosahu, některé země se proto spoléhají na americký systém Patriot. Ochranu vzdušného prostoru nad EU pak zajišťují americké letadlové lodě. Pomyslný „nebeský štít“ nad kontinentem má teprve vzniknout, a to s využitím izraelského systému Arrow 3 schopného sestřelovat balistické střely protivníka.
Co se týče nadzvukových strojů, mohu si evropské vlády vybírat mezi švédskými JAS-39 Gripen, francouzskými stíhačkami Dassault Rafale nebo letouny Eurofighter Typhoon. Začátek jejich vývoje spadá do osmdesátých let. Provozované a v ostrých akcích už nasazené nadzvukové bitevníky nejmodernější páté generace jsou ale jen F-35. Start programu se datuje rokem 1996.
