Nová verze tak reaguje na výhrady, kvůli nimž horní komora letos schvalování původní novely opakovaně odkládala. Proti předloze měli námitky nejen zástupci pravice, ale i vládní KDU-ČSL a hnutí ANO. Kritici poukazovali na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.
Návrh nadále počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se ale měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,9 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění 2,3 procenta na 2,2 procenta.
Firmy by tak státu odváděly ročně o zhruba 1,2 miliardy korun méně, uvedli s odkazem na výpočty ministerstva práce a sociálních věcí předkladatelé novely v čele s místopředsedou Senátu Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Pokládají to za přijatelné vzhledem k tomu, že „bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 miliardy korun, v roce 2014 například 3,77 miliardy korun“.
Pokud se shodne tripartita
Vláda v koaliční smlouvě uvedla, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti. Obnovení placení dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve Sněmovně.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Čtětě také:
Stát se nechystá proplácet první tři dny nemocenské ani v příštím roce
