Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl její předseda Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat. Sněmovnou přijatý návrh je podle Štěcha „vcelku rozumný“ vzhledem k tomu, že znovu zavádí mechanismus automatické úpravy platů v příštích letech.
Poslanci předtím neschválili lidovecký návrh na roční zmrazení mezd prezidenta, členů vlády a zákonodárců a návrh Úsvitu na čtyřleté zmrazení. O návrzích rozpočtového a sociálního výboru na asi 14procentní růst platů a o původním vládním návrhu na jednoprocentní zvýšení se už nehlasovalo.
Lidovci trvali na svém návrhu zmrazit poslanecké platy s tak boží vírou, až nakonec podpořili návrh ČSSD na jejich zvýšení. Das ist PEKLO!
— PetrHolec (@PetrHolec) December 5, 2014Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak by se automaticky vrátil zřejmě na konečných 2,75.
| Vývoj platu poslanců a senátorů: | |||
|---|---|---|---|
| Platnost od | Plat v Kč | Průměrná mzda (podle ČSÚ) | Poměr |
| 1.1.1993 | 13 000 | 5904 | 2,2 |
| 1.1.1994 | 16 100 | 7004 | 2,3 |
| 1.4.1996 | 17 000 | 9778 | 1,7 |
| 1.7.1996 | 31 200 | 9778 | 3,2 |
| 1.1.1997 | 33 700 | 10 825 | 3,1 |
| 1.1.1999 | 39 500 | 12 546 | 3,2 |
| 1.1.2001 | 41 900 | 14 378 | 2,9 |
| 1.3.2002 | 46 500 | 15 524 | 3 |
| 1.1.2005 | 54 500 | 18 344 | 3 |
| 1.1.2006 | 57 600 | 19 546 | 3 |
| 1.1.2007 | 61 400 | 20 957 | 2,9 |
| 1.1.2010 | 59 000 | 23 864 | 2,5 |
| 1.1.2011 | 55 900 | 24 455 | 2,3 |
| 1.1.2015* | 57 600 | 25 219 (aktuální číslo za 3. čtvrtletí) | 2,3 |
* návrh ještě čeká projednání v Senátu a posouzení prezidentem
Soudcovské platy na trojnásobku
Platy soudců by se měly odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64 496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.
Pokud by zákonodárci záležitost neupravili, úřady by neměly zákonný podklad, jak soudcovské platy počítat. Od nich se odvíjejí i mzdy státních zástupců, jsou na 90 procentech.
Pokud by Sněmovna neschválila žádnou úpravu, mzdy politiků by vzrostly od ledna po několikaletém zmrazení o 26 procent.
| Současné platy ostatních ústavních činitelů: | ||
|---|---|---|
| Funkce | Plat v Kč | Od 1.1.2015 (v případě schválení) |
| Prezident | 186 300 | 191 900 |
| Premiér, předsedové komor parlamentu | 150 100 | 154 500 |
| Místopředseda vlády | 128 900 | 132 700 |
| Místopředsedové parlamentních komor a ministři | 106 600 | 109 800 |
| Předseda parlamentního výboru | 78 700 | 81 000 |
| Poznámky: |
|---|
| - Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu, pro poslance platí v současnosti koeficient 1,08. Tento koeficient platí pouze pro poslance bez jakékoliv další funkce, například už místopředsedovi podvýboru se zvyšuje o 0,11, předsedovi výboru nebo poslaneckého klubu o 0,44 a předsedovi Sněmovny o 1,82. Koeficienty dalších ústavních činitelů jsou stanoveny následovně: 3,6 prezident, 2,9 předseda vlády, 2,49 místopředseda vlády, 2,06 ministři a místopředsedové parlamentních komor. |
| - Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle údajů ČSÚ za předminulý rok. |
| - Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014, kdy byly platy zmrazeny, činí platová základna podle zákona 51 731 korun. |
| - Dnes schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak by se automaticky vrátil zřejmě na konečných 2,75. |
| - Poslancům náležejí ještě náhrady, které zvyšují jejich příjmy nejméně o 56 procent. Například každý poslanec má v současnosti nárok na víceúčelovou paušální náhradu ve výši 16 procent platové základny (nyní asi 8300) a víceúčelovou paušální náhradu podle vzdálenosti obce, v níž má trvalý pobyt, v rozmezí od 40 do 60 procent platové základny (nyní asi 20 700 až 31 tisíc). |
| - Poslanci mají také mimo jiné nárok na náhradu výdajů na stravování (2,5 násobek sazby pro běžného zaměstnance), výdajů na přechodné ubytování, dopravu při zahraničních cestách a výdajů na odborné a administrativní práce. |
| - Poslanci také mají nárok na naturální plnění, které mimo jiné zahrnuje ubytování v Praze a pronájem kanceláře v místě volebního obvodu, například předsedové výborů a klubů mají navíc nárok na služební automobil. |
