Dluhopisy za 674 miliard neprošly, koalici „zradilo“ 11 poslanců
„Nemáme poslance,“ bylo slyšet z jednacího sálu poté, co návrh neprošel. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek vyzval místopředsedkyni Sněmovny Jaroslavu Jermanovou (ANO), aby zahájila projednávání dalšího bodu. K témuž ji vyzval předseda Úsvitu Tomio Okamura. „Opravdu nechápu, na co tady čekáte,“ řekl.
Jermanová odpověděla, že má právo poradit se s právníky a že tak učinila. „Já chápu, že když neprojde vládní návrh, tak se musí předsedající okamžitě poradit s právníky. Zdá se, že to je ten nový politický styl,“ reagoval Kalousek. Aby na to měla dostatek času, vyžádal si hodinovou přestávku na poradu klubu.
Místopředsedkyně Sněmovny později kritiku odmítla. „Já si žádné pochybení nepřipouštím,“ řekla novinářům s tím, že předpokládá, že jsou poslanci dospělí a vědí, kdy mají hlasovat. Navíc se podle ní opticky zdálo, že je zákonodárců v sále dost. Kritika ze strany koalice jí přijde úsměvná, přesto chce být do budoucna v podobných situacích opatrnější.
Část viny na sebe dnes vzal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který už byl kvůli neúspěšnému hlasování „na koberečku“ u Babiše. Ten mu prý řekl, že si musí do budoucna takové situace lépe hlídat. Jeden z dvojice poslanců hnutí, kteří při hlasování chyběli, byl podle něj v bufetu a druhý na toaletě. Napříště bude podle Faltýnka koalice před důležitými hlasováními ve Sněmovně požadovat odhlášení poslanců.
Sobotka: Koaliční kluby selhaly
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že výsledek hlasování ovlivnilo mimo jiné to, že koaliční kluby nedodržely pravidlo pro úspěšné hlasování, jež říká, že je před ním nutné zagongovat a požádat o nové přihlášení všech poslanců.
Další postup bude podle něho na vedení Sněmovny a na dohodě poslaneckých klubů. „Pokud nebude možné už se k projednávání návrhu zákona vrátit, tak bude potřeba, aby byl návrh zákona předložen znovu,“ uvedl. Námitku proti hlasování může poslanec vznést podle jednacího řádu nejpozději „bezprostředně po něm“.
Peníze na současné i budoucí dluhy
Na úhradu schodků rozpočtu je v navrhovaném zákoně vyhrazeno přes 192 miliard Kč. Dalších více než 482 miliard korun z dluhopisů chce ministerstvo využít na dluhy, které bude třeba splatit v letech 2015 a 2016.
Navrhovaných 482 miliard korun má vláda využít na splacení jistin starších státních dluhopisů, které jsou v roce 2015 a 2016 splatné. Mezi ně patří například emise domácích dluhopisů z roku 2005 za 58,9 miliardy korun, emise z roku 2010 za 65 miliard korun nebo i dluhopisy v eurech vydané v roce 2009 s pohyblivou úrokovou sazbou za 300 milionů eur.
Sněmovna tento týden schválila novelu rozpočtových pravidel, která umožní ministerstvu financí vydávat dluhopisy na krytí schváleného schodku bez nutnosti předkládat Parlamentu zvláštní zákon. Nově bude předkládat takový návrh zákona v například v případě, že bude nutné státními dluhopisy pokrýt vyšší než rozpočtovaný schodek.
